Úmluva o provozu na pozemních komunikacích [1] jej definuje takto: "Pojem 'cyklopruh' znamená jízdní pruh vozovky vyhrazený pro cyklisty. Cyklistický pruh je od zbytku vozovky oddělen podélným dopravním značením."
Cyklopruhy se využívají především v ulicích města.
Cyklopruhy jsou jednou z nejlevnějších možností budování a rozšiřování cyklistické sítě. V zemích s rozvinutou cyklistickou sítí a významným podílem jízdních kol v silničním provozu, jako je Nizozemsko nebo Dánsko, se místo cyklopruhů snaží budovat oddělené cyklostezky , fyzicky oddělené od vozovky a od chodníku, kdykoli je to možné. Ve Spojeném království, USA a mnoha dalších zemích jsou cyklostezky hlavním typem cyklostezek.
Kromě cyklopruhů položených po celé délce ulice lze často vidět i tzv. zkrácené nebo zásobovací pruhy (zkrácený cyklopruh), které slouží k organizaci průjezdu cyklistů křižovatkou. Mohou začínat několik desítek metrů před křižovatkou a končit u vjezdu do křižovatky nebo krátce za ní. Takto zkrácené jízdní pruhy se často používají ve spojení se zastávkovými zónami pro cyklisty (bike boxy) nebo zastavovací čárou pro auta dále od křižovatky (zastavovací čára pro cyklisty).
Cyklopruhy v různých zemích se liší šířkou a pravidly, kterými se řídí přítomnost aut na nich.
V Dánsku je minimální povolená šířka pruhu pro cyklisty 1,5 m, což zahrnuje 30 cm na čáru značení. Přijatelnější hodnota je 1,7 m. Tato šířka umožňuje běžnému kolu předjíždět nákladní kolo bez opuštění jízdního pruhu. Cyklopruh může být i široký. Zároveň, pokud šířka cyklopruhu přesahuje 1,8 m, doporučuje se na něm použít lakovaný povrch vozovky, aby bylo zřejmé, že se jedná o součást cyklistické infrastruktury a motoristé si jej nespletli s běžným jízdní pruh [2] .
Ve Velké Británii se šířky jízdních pruhů pro cyklisty mohou značně lišit.
V londýnských standardech pro navrhování cyklů [3] je za normu považována hodnota 1,5 m, a pokud je to možné, navrhuje se, aby byly pruhy pro cyklisty širší – 2 m. Zároveň jsou ale povoleny mnohem užší pruhy. Na frekventovaných ulicích, kde jsou časté dopravní zácpy a šířka vozovky neumožňuje vytvořit plnohodnotný široký cyklopruh, je přípustné vyčlenit cyklopruhy o šířce pouze 0,8 m. To stačí k tomu, aby cyklisté možnost objet frekventovaný úsek. Ve Spojeném království existují dva typy cyklopruhů – povinné (povinné) a doporučené (doporučující) . První jsou označeny plnými čarami, druhé přerušovanými čarami. Auta zpravidla nemají právo se pohybovat a parkovat v povinných cyklopruzích. A na doporučených cyklopruzích není provoz a parkování zakázáno. Řidič je pouze poučen, aby je zbytečně neobsazoval [4] . Cyklisty šetří pouze to, že v dopravních špičkách je parkování podél vozovky v ulicích s doporučenými cyklopruhy obvykle zakázáno dopravními značkami a značkami.
V USA se používá široká škála cyklopruhů – od běžných pruhů umístěných v blízkosti pruhů pro auta a pruhů chráněných nárazníkovou zónou, až po pruhy proti vlně, a dokonce i na levé straně vozovky [5] . Cyklistické pruhy na vozovce jsou zde zpravidla vyznačeny plnými čárami. A to i tam, kde je vpravo od cyklopruhu odstavný pruh. Přerušované značení se používá především před křižovatkami.
V Německu je Radfahrstreife nebo Radspur vyhrazený jízdní pruh na vozovce vyhrazený pro cyklisty. Cyklistické pruhy musí být široké alespoň 1,85 metru (včetně 25 cm pro dopravní značení). Minimální šířka je 1,6 metru. V malých samostatných úsecích je povoleno označovat cyklopruhy menší šířky, ne však menší než 1 m.
Ruská pravidla a předpisy neupravují jízdní pruhy pro cyklisty na vozovce. Návrhy změn GOST 52289 [6] však naznačují, že se taková označení mohou brzy objevit v regulačních dokumentech a poté pravděpodobně v ulicích ruských měst.
Cyklistické pruhy na ulici v Utrechtu , Nizozemsko
Cyklistický pruh na křižovatce. Praha , Česká republika
Cyklistický pruh umístěný vlevo od vozovky jednosměrné silnice. New York , USA