Jaro (film, 1969)

Jaro
Kevade
Žánr drama
Výrobce Arvo Cruusement
Na základě jaro
scénárista
_
Callio Kiysk
Voldemar Panso
V hlavní roli
_
Arno Liiver
Aare Laanemets
Riina Hein
Kaljo Kiisk
Endel Ani
Leonhard Merzin
Operátor Harry Rehe
Skladatel Velho Tormis
Filmová společnost Tallinnfilm
Distributor Tallinnfilm
Doba trvání 84 min.
Rozpočet 261 046 sovětských rublů [1]
Země  SSSR
Jazyk estonština
Rok 1969
IMDb ID 0064542

"Jaro" ( Est. Kevade ) je filmová adaptace stejnojmenného příběhu ( Est. Kevade ) od Oskara Lutse . Spolu s filmy " Léto " a " Podzim " tvoří trilogii, která promítá cyklus povídek Oskara Lutse, který je věnován životu ve farním centru Paunvere v jihovýchodním Estonsku.

Děj

Uprostřed podzimu. Výuka ve farní škole Paunvere již začala, když přichází nový student Arno Tali, který kvůli šarlatové horečce vynechal několik týdnů. Učitel Laur posadí Arna ke stejnému stolu s Joosepem Tootsem, neposedou a zlomyslným člověkem, který miluje nejrůznější triky a knihy o indiánech. Arno se vrací domů první den ve škole s dívkou Teele, jejíž Raja farma je hned vedle farmy, kde žije Tali. Teele se stává první láskou romantického Arna...

Mezi pestrobarevné studenty školy patří dobromyslný tlouštík Tõnisson a prosťáček, ubrečený a prcek Georg-Adniel Kiir, který se často stává předmětem triků Joosepa Tootse. Například Toots vymyslí absurdní jméno pro Kiirova novorozeného bratra - Columbus-Chrysostomus, nacpe se na křtu Kolumba do Kiira, kde se s ním opije, pak v nejslavnostnější chvíli pojmenování novorozence začne gramofon a schová se, takže nechá málo přemýšlejícího Kiira, aby vyjasnil následky... A další den Toots zavleče kocovinu Kiira do nevytápěné lázně, svlékne ho a polije ledovou vodou, načež uteče a vezme si oblečení nešťastného Georga-Adniela...

Kister se snaží zastavit Tootsovy triky , hlavně holí a pořádným výpraskem. Uklidnit Tootse se ale podaří na chvíli až učitelce Lauře, která na své studenty nejraději působí přesvědčováním...

Nepostradatelnou součástí života studentů Paunvere School jsou rvačky s dětmi německých statkářů, studenty nedalekého gymnázia. Film ukazuje dvě potyčky a v obou mladí Estonci rozbijí německé středoškoláky. V prvním souboji o osudu bitvy rozhoduje Toots, který v kamnech rozžhavil poker a kleště, kterými začal nepřátelům pálit zadky...

V tomto boji však Tõnissona tvrdě zasáhli Němci, kteří ho zbili bičem. Ze pomsty se utopí, nasype na něj těžké kameny, vor, na kterém Němci jezdí po řece. Podezření však padne na zvoníka Christiana Liebleho, který má být kvůli tomu zbaven funkce. Tali nemůže přijmout takovou nespravedlnost, zvláště když se mu podařilo spřátelit se s Lieble. Arno, který uhádl, že potopení voru bylo dílem Tõnissona, a získal od něj přiznání, řekne kisterovi celou pravdu. Naštěstí na cestě do kanceláře Kisterů Arno potká učitelku Laur, které se podaří věc urovnat tak, že Lieble je zproštěna viny, Tynisson není vyloučen ze školy a Tali není označena za udavače...

Přichází zima a řeka zamrzá. Toots zve všechny bruslit na stále tenký led. Školáci ho ne beze strachu následují, pod Teele se prolamuje led a ona se začíná potápět. Arno jí přispěchá na pomoc, ale také skončí ve vodě. Naštěstí se ukáže, že je poblíž Lieble, která Arna a Teeleho vytáhne z díry provazem. Poté Arno na dlouhou dobu onemocní...

V zimě se ve škole objeví další dva studenti, Jaan Imelik a Juri Kuslap, syn dělníka v domácnosti Imelikových, v podstatě Jaanův sluha. Veselý Imelik se neobtěžuje učit - Kuslap za něj dělá úkoly, ale perfektně hraje na cannel , který si s sebou přinesl do školy. Teele zapomene na svého zachránce a zamiluje se do veselého Imelika, čímž ubohá Tali těžce trpí. Jednoho dne Arno přijde do Teelina domu a uvidí tam Imelika, jak hraje na kanonýr...

O jedné z přestávek ve škole Teele požádá Imelika, aby zahrála veselý tanec, a Toots ji vtáhne do středu kruhu a přiměje ji k tanci, jak ji nahlas nazývá „Nevěsta Tali“, navzdory jejímu odporu. Arno se neodváží zasáhnout a Toots a Teele narazí na kistera a srazí ho... A když se Arno cestou ze školy snaží Teele vysvětlit, zakřičí na něj: „Vypadni!“. Tali se cítí jako zbitý pes...

Jaro přichází. Vyučování ve škole skončilo a žáci odcházejí do svých domovů. Imelik a Kuslap odcházejí ještě dříve a Imelik se s Teele ani neloučí. Otrávená dívka se snaží obnovit svůj vztah s Tali, ale city v něm už vyhořely...

Umístění

Roli farního centra Paunvere „hraje“ venkovská vesnička Palamuse , přímo ve které a v jejím okolí se film natáčel. Palamuse přímo souvisí s životem Oskara Lutse: vesnice Järvepere, kde se Luts v roce 1887 narodil , patřila do farnosti Palamuse, malý Oskar byl pokřtěn v kostele Palamuse a Luts od roku 1895 studoval na farní škole v Palamuse. do roku 1899 . Právě v jeho zdech se odehrály události, které Luts vylíčil ve svém příběhu „Jaro“. Budova farní školy se dochovala, značná část filmu se natáčela v ní a na přilehlém území.

Obsazení

Filmový štáb

Zajímavosti

Poznámky

  1. 1 2 3 Arvo Kruusementi rõhus "Kevadet" je velkým koorem . Staženo 28. 5. 2019. Archivováno z originálu 28. 5. 2019.
  2. Karma, Juhan & Teder, Erik. Palamuse a Oskar Luts. Tallinn: "Eesti Raamat", 1975.
  3. AUDIOVISUAALVALDKOND: FILM a VIDEO Archivováno 9. července 2007 na Wayback Machine
  4. 1 2 Pokladna - obchod pro Kevade . Získáno 13. září 2011. Archivováno z originálu 5. května 2016.
  5. "Kevade" saladus: Toots vahetati filmivõtete ajal välja . Získáno 13. září 2011. Archivováno z originálu 3. května 2012.
  6. LAULJA, KES TAHTIS SAADA PEDAGOOGIKS Intervjuu Alice Roolaidiga Archivováno 19. prosince 2009 na Wayback Machine
  7. Sajandi parimaks filmiks valiti "Kevade" Archivováno 30. dubna 2012 na Wayback Machine  (Est.) Postimees, 30. 4. 2012 20:11

Odkazy