Věčný kalendář je kalendář pro široký rozsah let, určený k určení dne v týdnu . Mnoho věčných kalendářů ve skutečnosti vytváří kalendářovou mřížku pro vybraný měsíc vybraného roku.
Věčné kalendáře mohou být také použity k určení církevních svátků bez pevného data .
Dnes známé tabulkové kalendáře nabyly své moderní podoby až poté, co byl vynalezen tisk . Věčné kalendáře byly vynalezeny mnohem dříve – doba jejich vzniku sahá až do předmongolských dob – pravděpodobně jeden z prvních takových kalendářů byl nalezen na zdi Kyjevské Sofie [1] .
V roce 1902 byly na vilenské zemědělské výstavě představeny věčné kalendáře , které se staly základem mnoha návrhů.
V SSSR se ve velkých objemech vyráběly věčné kalendáře . Masová výroba a stejně masový prodej kapesních kalendářů začal v roce 1946 . První lepenkové kopie byly vyrobeny v Moskvě a Leningradu . První přístroje však měly tak krátkou životnost, že nevydržely ani desetinu jimi pokrytého období.
Druhá aktivní výroba kalendářů začala v 60. a 70. letech 20. století , kdy došlo ke změně materiálu na hliník. Tentokrát byly vyrobeny kalendáře diskového typu .
V 70. letech 20. století se začaly takové kalendáře masově vyrábět z kartonu. Monotónní design a nízká kvalita výrobků přispěly k nedostatečné poptávce po těchto zařízeních mezi obyvatelstvem země a mezi sběrateli.
Ve stejné době se na regálech a v kioscích začaly objevovat tabulkové možnosti . Kvůli úspoře místa a kompaktnosti nebyly mnohé z nich dodávány ani s návodem.
Po rozpadu SSSR se věčné kalendáře přestaly vyrábět a používat [1] . Vliv na to měla i skutečnost, že téměř všechny kalendáře byly počítány za období do roku 2000 a také všudypřítomnost počítačů.
Věčný kalendář může být implementován různými způsoby, navenek zcela odlišnými od sebe navzájem. Ale v zásadě je jejich působení jedno – věčné juliánské kalendáře tvoří cyklus s frekvencí 28 let, věčné gregoriánské kalendáře – 400 let. Jednodušší verze věčného gregoriánského kalendáře , které nezahrnují běžné roky končící na 00, používají cyklus 28 let.
Bylo vynalezeno mnoho věčných kalendářů tohoto druhu, ale téměř všechny mají jednu věc: existuje 14 kalendářních mřížek (7 možných dnů v týdnu, od kterých rok začíná × 2 možnosti - přestupný a nepřestupný rok ), a tabulku, která vám pomůže vybrat mřížku kalendáře pro požadovaný rok nebo definovat posun, který pomáhá správně transformovat jednu síť.
Kalendáře tohoto typu se liší mírou pohodlí a rychlostí použití. Takové kalendáře byly někdy publikovány v novinách a časopisech, aby si je čtenáři vystřihli a použili. Nejčastěji používané dvě možnosti.
Varianty tabulkových věčných kalendářů Možnost 1 - 1901 až 2096stůl 1 | tabulka 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Pravidla
V levé části tabulky najděte řádek obsahující počet století požadovaného roku podle starého nebo nového stylu a v horní části tabulky - sloupec s posledními dvěma číslicemi čísla roku. Pamatujte na písmeno na průsečíku řádku a sloupce, toto je rok v roce. V tabulce na pravé straně najděte požadovaný měsíc. V řádku, ve kterém se nachází tento měsíc, najděte stejné písmeno. V levé dolní části v sekci "čísla měsíce" najděte požadované číslo. Průsečík čáry, ve které se toto číslo nachází, se sloupcem dnů v týdnu umístěným pod nalezeným písmenem udává požadovaný den v týdnu. Zároveň je třeba rozlišovat mezi lednem a únorem v jednoduchých a přestupných letech: zaujímají různé pozice ve sloupci měsíců (pro jednoduché roky jsou označeny "Yap" a "Fp", pro přestupné roky - "Yav" a "Fv" ). Přestupné roky jsou zobrazeny tučně. Rok „00“ je podtržený, ve starém stylu je to vždy přestupný rok, ale v novém pouze tehdy, je-li počet století dělitelný 4.
|
poslední číslice roku |
Příklad 1
Určete, na který den v týdnu připadá 31. březen 2006. Vlevo ve sloupci nového stylu najdeme číslo "20", nahoře - číslo "06". Na průsečíku řádku a sloupce je písmeno "S". Stejné písmeno najdeme i v řádku, ve kterém je označení „březen“. Pod ním je sloupec se dny v týdnu odpovídajícími březnu, jejichž čísla jsou vlevo. Takže 31. březen 2006 připadá na pátek. Příklad 2Určete, na který den v týdnu připadá 1. leden roku 45 před naším letopočtem. E. Nejprve najdeme číslo roku astronomického účtu: "−44". Dále jej uvádíme ve tvaru "−100 + 56". Na průsečíku sloupce "56" s čárou "−1" najdeme vrutselet "E". Rok 45 př. Kr E. byla vysoká. Proto na pravé straně tabulky "měsíce" najdeme "Jav" a naproti číslu "1" ve sloupci odpovídajícím písmenu "E" najdeme den - pátek. Příklad 31. ledna 1900 Čl. Umění. Přestupný rok, vruceleto „S“ („00“ podtrženo). Měsíc je Yav. Sobota. Příklad 41. ledna 1900 n. l. Umění. Jednoduchý rok, vrutseletto "Z" ("00" je podtrženo). Měsíc - "Yap". Pondělí.
| |||||||||||||||||
00 | 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | ||||||||||||||
06 | 07 | 08 | 09 | deset | jedenáct | ||||||||||||||
12 | 13 | čtrnáct | patnáct | 16 | |||||||||||||||
17 | osmnáct | 19 | dvacet | 21 | 22 | ||||||||||||||
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | |||||||||||||||
28 | 29 | třicet | 31 | 32 | 33 | ||||||||||||||
34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | ||||||||||||||
40 | 41 | 42 | 43 | 44 | |||||||||||||||
45 | 46 | 47 | 48 | 49 | padesáti | ||||||||||||||
51 | 52 | 53 | 54 | 55 | |||||||||||||||
56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | ||||||||||||||
62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | ||||||||||||||
68 | 69 | 70 | 71 | 72 | |||||||||||||||
73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | ||||||||||||||
79 | 80 | 81 | 82 | 83 | |||||||||||||||
84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | ||||||||||||||
90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | ||||||||||||||
96 | 97 | 98 | 99 | ||||||||||||||||
počet století | Vrutseleto | měsíce | |||||||||||||||||
Umění. Umění. | n. Umění. | ||||||||||||||||||
−4 | 3 | deset | 17 | — | — | ALE | V | G | D | E | S | Z | jdu do toho | dubna | červenec | ||||
−3 | čtyři | jedenáct | osmnáct | patnáct | 19 | Z | ALE | V | G | D | E | S | Jo | Oct | |||||
−2 | 5 | 12 | 19 | 16 | dvacet | S | Z | ALE | V | G | D | E | Smět | ||||||
−1 | 6 | 13 | dvacet | — | — | E | S | Z | ALE | V | G | D | F v | Aug. | |||||
0 | 7 | čtrnáct | 21 | 17 | 21 | D | E | S | Z | ALE | V | G | Fp | březen | Listopad. | ||||
jeden | osm | patnáct | 22 | — | — | G | D | E | S | Z | ALE | V | červen | ||||||
2 | 9 | 16 | 23 | osmnáct | 22 | V | G | D | E | S | Z | ALE | Září. | prosinec | |||||
Čísla měsíce | Dny v týdnu |
31 -
| |||||||||||||||||
jeden | osm | patnáct | 22 | 29 | Po | út | St | Čtvrtek | pá | So | slunce | ||||||||
2 | 9 | 16 | 23 | třicet | út | St | Čtvrtek | pá | So | slunce | Po | ||||||||
3 | deset | 17 | 24 | 31 | St | Čtvrtek | pá | So | slunce | Po | út | ||||||||
čtyři | jedenáct | osmnáct | 25 | Čtvrtek | pá | So | slunce | Po | út | St | |||||||||
5 | 12 | 19 | 26 | pá | So | slunce | Po | út | St | Čtvrtek | |||||||||
6 | 13 | dvacet | 27 | So | slunce | Po | út | St | Čtvrtek | pá | |||||||||
7 | čtrnáct | 21 | 28 | slunce | Po | út | St | Čtvrtek | pá | So |
Poznámka: Originál je podobný "Vysvědčení poradce za 20. století, 1957" [2] a na „stolu V. Bogatyreva, 1931“ [3] .
Tento kalendář zabíral málo místa a byl často zařazován do sešitů a vydáván knižně.
Diskový věčný kalendář je struktura, do které je vložen disk, na jehož vnějším poloměru jsou vyznačena čísla roku (s přestupnými roky zvýrazněnými speciálním písmem nebo barvou) a na vnitřním poloměru dny v týdnu. Při výběru měsíce je potřeba otočit ciferníkem tak, aby se shodovalo číslo aktuálního roku a název měsíce. V důsledku toho budou dny v týdnu uspořádány tak, že se získá kalendářová mřížka pro vybraný měsíc.
Disk takových kalendářů je zpravidla rozdělen na 28 částí a samotné kalendáře jsou navrženy na 23-28 let, ale jsou možné další úpravy.
Někdy se místo dnů v týdnu na disk aplikují samotné dny v měsíci, což vám umožní získat kalendářovou mřížku ve známější podobě - týden vždy začíná v pondělí nebo v neděli, v závislosti na zemi, kde používá se kalendář. Ale takové kalendáře se vyráběly jen zřídka, hlavně kvůli obtížnosti kreslení číslic měsíce ve spirále.
Na kalendáři zbývá spousta volného místa, které je velmi často zaplněno různými obrázky, návody k použití, seznamy svátků atd.)
Existují různé metody pro výpočet dne v týdnu. Některé z nich jsou založeny na předem vypočítaných tabulkách řazení a některé z nich vypočítají všechny potřebné hodnoty od začátku pokaždé, když běží. Někdy jsou algoritmy automatizovanými verzemi tabulkových kalendářů.
Každá metoda má zpravidla dvě modifikace - pro juliánský a pro gregoriánský kalendář.
V gregoriánském kalendáři existují přestupné roky a nepřestupné roky; ročníky začínají od pondělí do neděle. Celkem to dává (2×7=14) 14 možností kalendáře [4] .
Až do začátku 20. století se kalendáře nepoužívaly pro účely plánování času. Hlavní význam takových zařízení byl náboženský - sloužily k výpočtu svátků a významných dat.
V sovětských dobách bylo možné věčné kalendáře nalézt téměř ve všech institucích a v mnoha bytech - kalendář nezabíral mnoho místa a mohl být používán několik desetiletí. Jen málo kalendářů však dosloužilo celý život.
Nyní mnoho kalendářů používají děti jako hračky. Někdy se k získání dnů v týdnu stále používají věčné kalendáře (ačkoli kopie, které zůstanou funkční po roce 2000 , jsou velmi vzácné). Někdy jsou sběratelské.
Navzdory tomu, že s příchodem počítačů zmizela potřeba věčných kalendářů, taková zařízení se stále nacházejí v mechanických hodinkách [5] .
Existují také speciální online služby pro určení dne v týdnu podle data [6] .