Vlasova, Olga Alexandrovna (literární kritik)

Olga Alexandrovna Vlasova ( 20. prosince 1958 , Moskva - 24. ledna 2020 , Moskva ) - sovětská a ruská literární kritička , orientalistka , afrikanistka a překladatelka. Zakladatel a člen redakční rady vědeckého a praktického časopisu „Autism and Developmental Disorders“ [1] .

Životopis a osobní život

Olga Alexandrovna Vlasova je známá jako sovětská a ruská literární kritička , orientalistka , afrikanistka , překladatelka arabské literatury. Konzultant zahraniční komise Svazu spisovatelů SSSR pro literaturu severní Afriky (1981-1992), vedoucí vědecký pracovník na katedře literatury asijských a afrických zemí, IMLI RAS (1996-2008). Člen Svazu spisovatelů Ruska od roku 1999 [1] .

Olga je jedinou dcerou v rodině taxikáře Alexandra Matvejeviče Vlasova (1924-2004) a vedoucí oddělení surovin masokombinátu Ostankino Raisy Grigorjevny Vlasové (rodným jménem Grišunina, nar. 1932). Navzdory běžné profesi byl jeho otec v Moskvě známým mistrem svého řemesla, vyšla o něm esej v deníku Pravda pod názvem „Balada o taxikáři“.

Olga Vlasová byla provdána za básníka Ivana Ždanova . Mají dvě děti - dceru Sophii, pracuje jako učitelka ve škole pro děti s autismem ; syn Fedor je postižený člověk trpící autismem.

V roce 1975 Vlasova vstoupila na filologickou fakultu Leninovy ​​moskevské státní pedagogické univerzity. V roce 1979 pracovala v Alžírsku jako překladatelka, vystudovala arabštinu sama a poté ji profesionálně zvládla.

V roce 1982 pracovala ve Svazu spisovatelů SSSR jako konzultantka sovětského výboru pro vztahy se spisovateli z Asie a Afriky. V letech 1996 až 2006 pracovala jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu světové literatury pojmenovaném po. A. M. Gorkij RAS [1] .

Publikovala přes 60 knih, článků a překladů z francouzštiny a arabštiny. V prosinci 2019 jí byla v Dauhá ( Katar ) udělena Mezinárodní cena šejka Hamada za překlad a porozumění mezi národy [1] .

V roce 2008 začala Olga Vlasová, jejíž syn Fjodor trpěl autismem , pracovat v jednom z prvních center v Rusku, které se zabývalo problémy s autismem - Centru pro psychologickou, lékařskou a sociální podporu dětí a dospívajících Moskevského ministerstva školství. Od roku 2016 je metodičkou na předškolním oddělení Federálního informačního centra Moskevské státní univerzity psychologie a vzdělávání [1] .

Vlasova je zakladatelkou prvního ruskojazyčného internetového zdroje http://autist.narod.ru/ , kde se rodičovská i odborná veřejnost mohla dozvědět o autismu populárně vzdělávací formou. Od roku 2003 je Olga Vlasová zakladatelkou a členkou redakční rady vědeckého a praktického časopisu Autism and Developmental Disabilities. Napsala více než 10 prací na téma poruch autistického spektra [1] .

Začátkem roku 2020, po návratu z cesty se synem Fedorem do Estonska , se jaterní onemocnění Olgy Alexandrovny zhoršilo a byla hospitalizována v Botkinově nemocnici, kde 24. ledna zemřela. Byla pohřbena na Vagankovském hřbitově [1] .

Hlavní práce

• Dějiny národních literatur zemí Maghrebu. Alžírsko, Maroko, Tunisko: ve 3 knihách. Kniha 2: Literatura Maroka / O. A. Vlasova, A. B. Derbisaliev , S. V. Prožogina , Ústav orientálních studií Ruské akademie věd. — M.: Nauka, 1993. — 319 s. - (Dějiny literatur Východu).

• Hudba Tlemcenu . Asia and Africa Today Magazine , 1981, č. 5, s. 55.
• K problematice sémantiky obrazu hada v arabské kultuře // Slovo a moudrost východu. Literatura. Folklór. Kultura. M., Nauka, 2006. S. 145-155.
• Obraz islámského šejka a reflexe problémů moderního islámu v románu Maghribin v arabštině // Náboženství ve vývoji literatur Asie a Afriky. M., Nauka, 2006. S. 255-291.
• Alžírská žena a problémy emancipace (na základě děl alžírského spisovatele Abdelhamida Benheddugiho) // Žena východu v literatuře a společnosti. M., IV RAN, 2007. S. 72-86.
• Démonologie v Koránu a v arabské lidové literatuře // Orientální démonologie: Od lidové víry k literatuře. M., Dědictví, 1998, str. 258-286.
• Arabskojazyčná literatura Maroka // Marocké království (příručka), M., 1991, str. 206-213.
• Divadlo Saadally Vannuse // Pamir, Dušanbe, 1989, č. 4, s. 147-154.
• Frankofonní literatura zemí Maghrebu//Studium literatury Východu. Rusko, XX století. M., 2002, str. 545-556 (spolu s I. D. Nikiforovou ).
• Literární a kulturní život v Maroku v 90. letech. (na základě materiálů novin "Bayan al-yaum" // Literatura Asie a Afriky. Zkušenosti XX století. M., Dědictví, 2002, s. 110-118.
• Alžírští spisovatelé o problémech arabizace v Alžírsku: pro a proti // IX Konference afrikanistů. Afrika v kontextu vztahů mezi severem a jihem. M., 2002, str. 184-185.
• Alžírští spisovatelé proti občanské válce a teroru (konec 20. - začátek 21. století) // X Konference afrikanistů. Africká bezpečnost: vnitřní a vnější aspekty. Abstrakty. M., 2005. S. 88.
• Hasais tatavvari-l-fann ar-riwayi al-arabiy fi buldani-l-Maghrib (Marhal 80-90) (Zvláštnosti vývoje maghrebského arabskojazyčného románu v 80-90 letech) // As-sakafata al-arabiyaya wa-r- rusiya al-yaum (bi-aklam rusiya), Damašek, al-Mada, 2006, s. 195-217 (v arabštině).
• O moderní saúdské dramaturgii // Za dunami. Antologie současné saúdské literatury. M., Východní literatura, 2009. S. 331-333.
• Sémantika motivu zemětřesení v severoafrickém románu // Symbolika přírodních prvků ve východní literatuře. M., IMLI RAN, 2010. S.352-363.
• Maghrebský arabský román // Historie románových forem v literaturách Afriky . M., Východní literatura, 2010. S. 152-197.
• Vývoj románu v literatuře Súdánu (se Z. A. Namitokovou, L. M. Stepanovem) // Historie románových forem v literaturách Afriky . M., Východní literatura, 2010. S. 272-282.
• Vnímání konceptů M. M. Bachtina moderní marockou kritikou//ruskou literaturou v zemích Asie a Afriky. M., IMLI RAN, 2014, str. 274-292

• Džihád Sálih (Palestina). Z této války nemůžete uniknout. Slíbený dárek. (příběhy). Z arabštiny přeložila O. A. Vlasová. Časopis "Asie a Afrika dnes", 1983, č. 6, s. 50-52.
• Básníci severní Afriky. Kompilace, komentáře, meziřádkové překlady. M., Mladá garda, 1986.
• Dvě povídky z Kuvajtu: Leila Osman "The Cup", Suleiman ash-Shaty "Voice in the Night", z arabštiny přeložil O. A. Vlasova. Literaturnaya Gazeta, 11. června 1986, 3 24 (5090), s. patnáct.
• Abdelhamid Benheddouga (Alžírsko). Epiphany. Román. Z arabštiny přeložila O. Vlasová a Dm. Mikulský // Vybraná díla. M., Rainbow, 1987.
• Mohammed Zefzaf (Maroko) dirigent. Příběh. Z arabštiny přeložila O. A. Vlasová. Almanach All Light, M., 1988.
• Muin Bsisu (Palestina). Návrat ptáka. Z arabštiny přeložila O. A. Vlasová. M., Dětská literatura, 1989.
• Samir Abdelbaki (Egypt). Příběh o kočce. Z arabštiny přeložila O. A. Vlasova // Zeptejte se svého snu. Romány, příběhy, básně, pohádky spisovatelů Asie a Afriky. M., Dětská literatura, 1989. S. 146-159.
• Mustafa al-Mdaini (Tunisko). Odjezd v krvavém čase. Z arabštiny přeložila O. A. Vlasová // Deset let a jedna noc. Moderní tuniská próza. M., Rainbow, 1989.
• Příběhy marockých spisovatelů (Idris al-Khouri, Mustafa al-Mesnavi, Mohammed Berrada, Idris al-Saghir, Mohammed Zefzaf). Z arabštiny přeložila O. Vlasová // Literární panorama "Afrika". Číslo 11, M., Beletrie, str. 511-546.
• Současná alžírská poezie. Kompilace, komentáře, meziřádkové překlady. M., Nauka, 1990.
• Abdallah Abdeljebbar (Saúdská Arábie). Tichí ďáblové. Hrát si. Z arabštiny přeložila O. Vlasová // Beyond the Dunes. Antologie současné saúdské literatury. M., východní literatura, 2009.
• Milha Abdallah (Saúdská Arábie). Tajemství talismanu. Hrát si. Z arabštiny přeložila O. Vlasová // Beyond the Dunes. Antologie současné saúdské literatury. M., východní literatura, 2009.
• Raja Alim (Saúdská Arábie). Poslední smrt herce. Hrát si. Z arabštiny přeložila O. Vlasová // Beyond the Dunes. Antologie současné saúdské literatury. M., východní literatura, 2009.
• Ahmed al-Mulla (Saúdská Arábie). Nápověda. Hrát si. Z arabštiny přeložila O. Vlasová // Beyond the Dunes. Antologie současné saúdské literatury. M., východní literatura, 2009.
• Mohammed al-Usaim (Saúdská Arábie). Hladová léta. Hrát si. Z arabštiny přeložila O. Vlasová // Beyond the Dunes. Antologie současné saúdské literatury. M., východní literatura, 2009.
• Sami al-Nasravi (Irák). Perla východu. Román. Z arabštiny přeloženo, sestavila O. A. Vlasová // Moderní irácká próza - Petrohrad, Svetoch, 2016.
• At-Tahir Wattar (Alžírsko). Rybář a palác. Román. Z arabštiny přeložila O. Vlasová. Jekatěrinburg, Ridero, 2019.
• Muhammad Choukri (Maroko). Nahý chléb. Román, první díl autobiografické trilogie. Překlad z arabštiny O. Vlasova, Jekatěrinburg, Ridero, 2019.
• Mohammed Zefzaf (Maroko). Žena a růže. Příběh a příběhy. Překlad z arabštiny O. Vlasova, Jekatěrinburg, Ridero, 2019.
• Mubarak Rabi (Maroko). Milí lidé. Román. Překlad z arabštiny O. Vlasova, Jekatěrinburg, Ridero, 2019.

• Básníci západní Afriky. Kompilace, komentáře, meziřádkové překlady. Kloub s E. A. Rjauzovou, L. D. Jabločkovem. M., Mladá garda, 1983.
• Claude-Étienne Savary . Stručný životopis Mohameda . Překlad z francouzštiny , úvod a komentář O. A. Vlasové // Literary Azerbaijan, Baku, 1991, č. 1, str. 88-107, č. 2, s. 91-118, č. 3, s. 89-115.
• Shahinlerův metr. Kemalismus : původ, vliv, význam a jeho sociální podstata. Z francouzštiny přeložila O. A. Vlasová. M., moskevský spisovatel, 1998, 448 s.
• Dagron J. Formy a funkce jazykového pluralismu v Byzanci (IX-XII století). Z francouzštiny přeložila O. A. Vlasova // Sbírka „Alien: experience of overcoming. Eseje z dějin středomořské kultury, editoval R. M. Shukurov. Moskva, Aleteya, 1999, SS. 160-193.
• Z "Ancient Kabyle Poetry" (sestavil M. Mummery). Z francouzštiny přeložili O. A. Vlasova, S. V. Prožogina // Antologie berberské literatury (Kabila) ve 4 dílech, svazek 1-2, Moskva, IV RAS, 2001, str. 150-262. ISBN 5-89282-174-9 /
• T. Bekri (Tunisko) „Na počátku byla bolest…“ Z francouzštiny přeložila O. A. Vlasova // Poezie Tahar Bekri (francouzsko-ruská antologie). Moskva, IV RAN, 2002, s. 180-217.
• Pierre Ferrari. Dětský autismus . Z francouzštiny přeložila O. Vlasová, M., ROO Education and Health, 2006.
• M. T. Javeri. Mezi latinou a italštinou, mezi filologií a genetickou kritikou: Latinský rukopis Petrarcy 3196, uchovávaný ve Vatikánu (z francouzštiny přeložil O. A. Vlasová)// Mnohojazyčnost a geneze textu: lingvistický a kulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 32-43.
• D. Ferrer "Finnegans Wake", aneb vícejazyčná kreativita (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasová)// Mnohojazyčnost a geneze textu: lingvistický a kulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 99-104.
• N. Cavayes. Proces psaní a nepřeložitelnost. Mnohojazyčnost a geneze Cioranova Précis de Décomposition (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasova), ss. 105-116.
• C. Montini. Beckettův bilingvismus a geneze "Mercier a Camier" (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasova) // Mnohojazyčnost a geneze textu: lingvokulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 117-130.
• A. Sanna. Jazyk pocitů Paula Valeryho (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasová) // Mnohojazyčnost a geneze textu: lingvokulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 131-141.
• K. Riffar. Studium dvojjazyčných malgašských rukopisů J.-J. Rabearivelo (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasová)// Geneze mnohojazyčnosti a textu: lingvistický a kulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 142-154.
• K. Beranger. Francouzské texty Mariny Cvetajevové (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasová)// Mnohojazyčnost a geneze textu: lingvokulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 229-242.
• S. Curtin-Denami. Mnohojazyčnost a geneze textů v myšlenkovém deníku Hannah Arendtové (z francouzštiny přeložila O. A. Vlasová)// Mnohojazyčnost a geneze textu: lingvistický a kulturní aspekt. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia 3.-5. října 2007. - M.: IMLI RAN, 2010, str. 286-296.
• Paul Ballanfa. Kontroverze o roli imaginace: Ibn al-Arabi a Kubravits (z francouzštiny přeložil O. A. Vlasova) // Ishraq: Yearbook of Islamic Philosophy: 2016. č. 7. - M .: Nauka - Vost. lit., 2016, str. 254-269.
• Claude Addas. K otázce konceptu Ahl al-Bayt v Ibn al-'Arabi . Z francouzštiny přeložila O. A. Vlasova // Ishraq: Yearbook of Islamic Philosophy: 2017. č. 8. - M .: Nauka - Vost. lit., 2017, str. 210-224.

Literatura

• Miliband S. D. Orientalists of Russia: XX - začátek XXI století: Bio-bibliografický slovník: Ve 2 knihách / Ed. vyd. V. M. Alpatov ; Ústav orientálních studií RAS ; Ústav vědeckých informací pro společenské vědy Ruské akademie věd . - Princ. 1 HODINA RÁNO. - M . : Východní literatura, 2008. - S. 257-258. - 800 výtisků.  - ISBN 978-5-02-036364-9 ; ISBN 978-5-02-036365-6 .

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Literární Rusko, 26. ledna 2020. Zemřela orientalistka Olga Vlasová

Odkazy

Genealogie a nekropole	Najděte hrob
V bibliografických katalozích	ISNI : 0000 0001 0953 4138 NUKAT : n96032530 VIAF : 9748793 WorldCat VIAF : 9748793