Kapitoshka

"Kapitoshka" ( ukrajinsky Kapitoshka ) je sovětský animovaný film vytvořený ve studiu Kievnauchfilm v roce 1980 podle scénáře spisovatelky N. A. Guzeeva  , autorky postavy Kapitoshka .

Karikatura má dvě jazykové verze: ruština a ukrajinština. V obou verzích Bogdan Benyuk vyjádřil vlka. Ukrajinská verze je kratší než ruská o 5 sekund kvůli menšímu počtu titulků: jsou napsána pouze jména tvůrců bez uvedení jejich povolání.

Děj

Kapitoshka je veselá kapka letního deště , nese barvy duhy , energii slunce a životodárnou sílu vody.

Jednou se Kapitoshka objevila v domě mladého Wolfa. Vlk je ve své podstatě laskavý a přítulný, ale chtěl se stát skutečným vlkem: divokým, zlým, děsivým. Tak je to napsáno v návodu pro skutečné vlky. Vlk se intenzivně učí pravidla z učebnice a trénuje děsivé pózy. Během toho ho vyděsí zvuk náhlých dešťových kapek na střeše.

Představuje si, že je impozantní, pronásleduje Kapitoshku a chytí ho a snaží se mu uvařit večeři. Po marných pokusech Vlka se honička postupně mění v zábavnou hru a Kapitoshka se stává jeho přítelem.

Ale je čas, aby Kapitoshka odletěla zpět do dešťového mraku, ke zlosti Vlka.

Vzhledem k tomu, že karikatura má smutný konec, bylo natočeno veselejší pokračování: " Vrať se, Kapitoshko!" ( 1989 ).

V dalším filmu se Vlk v srdci stal osamělým. Po zalití květin si Vlk setřese zbývající kapku do dlaně, ale nic nevyteče. Pak otře hadrem Kapitoshkův portrét a představí si, jak si s ním hrál v prvním filmu.

Vrána pošťačka v této době nosila v zobáku telegram od Kapitošky, ve kterém bylo napsáno Vlkovi: "Počkej chvíli, brzy jsem tam." Než vrána stačila vyletět, když najednou omylem srazila klobouk Vlčí tetě - Vlčici. Ta v reakci na omluvu vztekle zamávala deštníkem na vránu a ta ve strachu utekla.

Když vrána přiletěla ke Kapitoshce, ukázalo se, že ztratila telegram, když potkala Vlka. Když se vrána doslechla, že Vlk čeká na déšť , rozhodla se ho „zakrákat“ hudbou ze svého gramofonu . Déšť ale nezačal.

A v této době k Vlkovi přichází jeho teta a začíná skandál kvůli tomu, že její synovec žije mírumilovně a přátelsky. Vlk se ji pokusil odehnat, ale ona ho zbila tak, že vyletěl ke zdi a rozplakal se. Vlčí slzy padají na teploměr , který spadl z Vlkova úderu do zdi , a začne pršet, v důsledku čehož se objeví Kapitoshka a zpívá píseň, která později zazněla v titulcích:

Požádám svého bratra-deště o mrak.
Zeptám se své sestry-duhy radosti.
Je zábavné žít ve světě, nechci brečet.
Na okřídlenou písničku Poletím k příteli.

Vlčice se ještě víc rozzlobila a pokusila se Kapitošku odehnat. Ale nakonec se její tlapka dostala do vlastní pasti, a když ji snědla spolu s mýdlem, z úst jí vylétly bublinky a Kapitoshka a Vlk si dál hráli. Od vlčího kýchnutí vyletí Kapitoshka z domu, Vlk běží za ním. Potom Kapitoshka ozdobí smrk, kde žije Vlk a Vrána, a vrátí se do svého dešťového mraku. Kulhavý vlk odchází z Vlkova domu: „To je ono! Moje nohy už tu nebudou!" Z klobouku vylétne telegram od Kapitoshky a vlk, který jej přečetl, křičí na svého přítele: „Budu na tebe čekat! Vraťte se, kapitáne!"

Na filmu se pracovalo

• scénáristka - Natalya Guzeeva
• režisér — Boris Khranevič
• výtvarník - Heinrich Umansky
• Skladatel - Gennadij Sasko
• operátor - Anatolij Gavrilov
• zvukař — Irina Chefranova
• animátoři: Michail Titov, Nina Churilova, Vladimir Vrublevsky, Alexander Viken , Adolf Pedan , Y. Selezneva
• Role namluvili: Lyudmila Ignatenko , Elena Slobodyanik, Bohdan Benyuk , Olga Sumskaya (ruská verze), Natalia Sumskaya (ukrajinská verze), Evgeny Paperny
• asistenti — E. Demkina, A. Savčuk, A. Nazarenko, Irina Sergeeva
• úprava - S. Vasiljevová
• redaktor — L. Prigoda
• režisér snímku - Ivan Mazepa

Hudební aranžmá karikatury a Kapitoshkovy písně byly provedeny ukrajinským rozhlasovým sborem . [jeden]

Edice

Karikatura byla publikována na DVD-sbírce "Kapitoshka" [2] .

Kapitoshka ve hrách

V roce 2014 byla vydána hra založená na mobilních telefonech, Kapitoshka HD.

Zdroje

• Sergej Kapkov . Encyklopedie domácí animace . - M. : Algorithm, 2006. - 816 s. - 3000 výtisků.  - ISBN 5-9265-0319-4 . Strana 213, 286.

• Genrikh Sapgir, Zhanna Vitenzon, Michail Volpin, Natalya Guzeeva, Vitaly Zlotnikov, Sofia Prokofieva. "MULTPARAD. Vlak z Romashkova, Kapitoshka a další příběhy. - Vážka, 2008. - T. 1. - (MULTPARAD). - ISBN 978-5-89537-573-0 .

Poznámky

1. ↑ Ukrajinský sbor zpívá . ZN.ua. Získáno 27. září 2019. Archivováno z originálu dne 27. září 2019. (neurčitý)
2. ↑ Kapitoshka DVD archivní kopie z 8. srpna 2014 na Wayback Machine na Animator.ru

Odkazy

• Podle výběru portálu "Vesti", "Kapitoshka" vstoupil do deseti nejlepších filmů a karikatur ukrajinské produkce, Kyjev 07.08.2013, autor Olga Yastrebova

Tematické stránky	Internetová filmová databáze Animator.ru