Vlk a sedm mladých koz | |
---|---|
kreslený typ | loutka |
Výrobce | Sarah Mokil |
napsáno | Sarah Mokil |
výrobní designér | Valentin Kadochnikov |
Skladatel | Vasilij Širinskij |
autor písně | Taťána Sikorská |
Animátoři | A. Veselová, Maria Vasilievna Benderskaya (Vinogradova) , K. Salle |
Operátoři | M. Berkovič, L. Kňažinskij |
zvukař | V. Ladygina, A. Gorshtein |
Studio | Mosfilm |
Země | |
Jazyk | ruština |
Premiéra | 1938 |
IMDb | ID 4869076 |
Animator.ru | ID 2883 |
Vlk a sedm dětí je sovětská barevná loutka kreslená na motivy stejnojmenné ruské lidové pohádky. Natočeno v roce 1938 ve studiu Mosfilm režisérkou Sarrou Mokilovou . Jedno z prvních děl sovětské kinematografie vytvořené metodou chromové želatiny Pavla Michajloviče Meršina . Vydáno na obrazovce v červnu 1938.
Barevná verze filmu byla restaurována z původních barevně oddělených negativů ze sbírky Státního filmového fondu Ruska v roce 2011. Na obnově pracovali Nikolai Mayorov a Vladimir Kotovsky.
Restaurovaná barevná verze měla premiéru 1. února 2012 na festivalu White Pillars 2012 [1] .
Film je založen na ruské lidové pohádce.
V domě na kopci bydlela koza a sedm kůzlat. Jednoho dne šla Koza na domácí práce a přísně kozám nařídila, aby nepouštěly Vlka do domu. Ale Šedý vlk vykoval tenký hlas kováře, přebarvil si kůži a podařilo se mu dostat se do domu. Na jedno sezení jím spolkl šest dětí. Zachránil se jen jeden – nejmenší koza. Byl to on, kdo o hrozném neštěstí vyprávěl vracející se matce Koza. Koza se vrhla za Vlkem a našla ho spícího po vydatném jídle. Nebojácná koza rozpárala Vlkovi břicho a zachránila kozy. Potom Koza vycpala břicho Vlka kamením a zašila ho. Wolf se probudil, šel se opít k řece. Sklonil se a kameny ho stáhly dolů. Vlk spadl do vody a šel ke dnu [1] .
![]() |
---|