| Opereta | |
| Volný vítr | |
|---|---|
| Skladatel | Isaac Dunayevsky |
| libretista |
V. Vinnikov, V. Kracht, V. Tipot |
| Rok vytvoření | 1947 |
"Volný vítr" - opereta I. O. Dunaevského , kterou napsal v roce 1947 . Libreto V. Vinnikov, V. Kracht, V. Tipot .
Děj operety se odehrává, jak říká autorova poznámka, „v zemi, která není na geografické mapě“. Libreto operety vzniklo v roce 1947, během sílícího sovětsko-jugoslávského konfliktu [1] a občanské války v Řecku . To zanechalo otisk na ději operety – mnohé postavy mají slovanská jména, v hudbě jsou zřetelně vysledovány chorvatské motivy (viz níže), takže země vyobrazená v operetě, jejíž lidé bojují proti zkorumpované moci a cizí okupaci, je patrná i v hudbě. lze snadno identifikovat s Jugoslávií [2] . V pozdějších inscenacích a filmových adaptacích operety jsou jugoslávské motivy částečně zastřeny - jméno Janko je nahrazeno Yango, jméno Stan je nahrazeno Stan atd.
Válka skončila a námořníci z přístavního města sní o tom, že se znovu vydají na moře. Po odchodu fašistů se však Američané chopili moci v osobě pana Chesterfielda a jeho svěřence Georga Stana, který nedávno aktivně spolupracoval s fašistickými nájezdníky. A bývalý partyzánský vůdce Janko, lidově přezdívaný Stefan Avenger, je nucen se skrývat a nyní je za jeho hlavu slíbena odměna, jen v jiné měně.
Stan hlásí dobré zprávy: lodě plují na moře a doručují rychle se kazící náklad ovoce. Námořníci se radují a oslavují novinky ve své oblíbené taverně Sedmé nebe. Přicházejí sem Janko a Stella, dcera vdovy po chudém námořníkovi, Clementine. Milují jeden druhého. Georg Stan je ale také fascinován krásnou Stellou. Dozví se, že Yanka hledá policie a vyhrožuje Stelle, aby se vzdala Yanka. Stella se obětuje tím, že souhlasí, že si Stana vezme. Na pomoc přichází Pepita, Stellina přítelkyně, veselá a temperamentní číšnice v hospodě v Sedmém nebi - s pomocí Mikhase, Stanova synovce, který je do ní zamilovaný, se zmocní Stanových kompromitujících papírů z jeho trezoru.
Zároveň se ukazuje, že „náklad podléhající zkáze“ není ovoce, ale zbraň určená k zotročení malé svobodymilovné zámořské země. Stella přináší tuto zprávu, odstraňuje ze sebe podezření ze zrady a vrací Yankovi lásku. Námořníci a dokaři na výzvu Yanka odmítají nabíjet zbraně - na práci čekají už dlouho, ale je lepší počkat trochu víc! Ale vyrazí na své vlastní moře, na svých lodích, s vlastním nákladem a jejich plachty naplní jejich vlastní, svobodný vítr!
Jména mnoha postav jsou hravě parodována. Jméno hlavní postavy (Stella Marich) pochází z jednoho z titulů Panny Marie : Stella Maris (hvězda moří). Přátelé námořníci Thomas a Philip dostávají jména apoštolů, jméno Caesar Gallus připomíná Zápisky Julia Caesara o galské válce .
Dunajevskij v operetě hojně používal melodii jugoslávských republik. Například barcarolle duet Stelly a Janka je předělaná chorvatská lidová píseň a ve finále II. dějství zazní i chorvatský tanec [3] .
Opereta byla zpracována do dvou filmů:
Existují také dvě rozhlasové úpravy operety.