Vladimír Vladimirovič Voroněckij | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 26. srpna 1866 | |||||||
Místo narození | Poltavská gubernie , Ruské impérium | |||||||
Datum úmrtí | 23. června 1916 (ve věku 49 let) | |||||||
Místo smrti | pokročilé WWI | |||||||
Afiliace | ruské impérium | |||||||
Druh armády | Obecná základna | |||||||
Hodnost | generálmajor | |||||||
Bitvy/války | první světová válka | |||||||
Ocenění a ceny |
|
Vladimir Vladimirovič Voronetsky (1866 - 1916) - ruský vojevůdce, generálmajor generálního štábu , hrdina první světové války .
Do služby vstoupil v roce 1883 po absolvování kadetního sboru Petrovsky Poltava . V roce 1885, po absolvování Alexandrovské vojenské školy 1. kategorie, byl povýšen na podporučíka a propuštěn k Ivangorodskému 99. pěšímu pluku .
V roce 1888 byl povýšen na poručíka , v roce 1895 na štábního kapitána , v roce 1899 na kapitána - důstojníka a vyššího důstojníka Brest-Litevského pevnostního dělostřelectva a 17. dělostřelecké brigády.
V roce 1900, po absolvování Nikolajevské vojenské akademie I. kategorie, byl vrchním pobočníkem velitelství 4. jezdecké divize a 15. armádního sboru. Od roku 1901 velitel roty Volyňského záchranného pluku . Od roku 1904 podplukovník - vrchní adjutant velitelství - štábní důstojník pro úkoly na velitelství Varšavského vojenského okruhu . Od roku 1908 byl plukovník náčelníkem štábu 18. pěší divize a od roku 1913 1. střelecké brigády. Od roku 1914 velitel 28. sibiřského střeleckého pluku.
Od roku 1914 účastník 1. světové války v čele svého pluku. V roce 1915 byl za vojenské vyznamenání povýšen na generálmajora – náčelníka štábu 37. a 13. armádního sboru. Nejvyšším řádem z 21. června 1916 byl vyznamenán zbraní sv. Jiří za statečnost [1] :
Za to, že po dva dny 30. a 31. ledna 1915 velení 28. sibiřskému střeleckému pluku zajišťoval levý bok ustupujících jednotek sibiřského armádního sboru, bránící důležité bojové oblasti a odrážející útoky přesilových nepřátelských sil, osobně řídil akce jemu podřízené jednotky, navíc byl opakovaně v bojových liniích pod palbou nepřátelských pušek a dělostřelectva
23. června 1916 zemřel v armádě na ochrnutí srdce, nejvyšším rozkazem z 12. července 1916 byl vyřazen ze seznamů zemřelých.