Voron-Lozovka

Voron-Lozovka ( Voronezhskaya Lozovka , dříve Voronezhskaya Lazovka ) je vesnice v Khlevensky okrese v Lipetské oblasti , správní centrum Voron-Lozovsky Selsoviet .

Nachází se 11 kilometrů od okresního centra Khlevnoe na cestě do Usman , velikost: asi 150 domácností.

Historie

Obec byla založena přibližně v polovině 17. století a původně se rozkládala podél břehů dnes vyschlé řeky Lozovky (na starých mapách "řeka Lazovka", pravý přítok Voroněže , která se do ní vlévala u obce z Kurina , na opačné straně levého přítoku - řeky Borovitsa ). "Řeka Lazovka" dostala své jméno pravděpodobně podle houštin "révy, vrby" (některé názvy vrby ).

Později se obyvatelé začali dostávat z nížiny (" klád ") na kopec vzniklý mezi starým korytem řeky Lazovky, jehož část pod vesnicí dnes zabírá jezero a Surkiho kláda, a vznikly farmy : Kultuk, Ilyin konec, samotná vesnice a Blažnaja sto, stejně jako Staraya Lozovka (vzniklá na druhé straně jezera) a Kurinsky strana, která se nachází na druhé straně rokle Surka. Do roku 1924 byla obec součástí Zadonského Ujezdu Voroněžské gubernie .

Nachází se zde střední škola a kostel na jméno archanděla Michaela (kamenná stavba z roku 1882), který je od roku 2007 restaurován. Až do poloviny 20. století se u obce dochovaly „kovárny“ – tak místní nazývali místo, kde se nacházely dílny na výrobu cihel a pece k následnému pálení. Vznikly pravděpodobně při stavbě chrámu.

V socialistických letech fungovala v obci pobočka státního statku, jehož správní středisko se nacházelo v sousední obci Vorobyovka. Státní statek se zabýval zemědělstvím a chovem dobytka. Na polích se pěstovaly plodiny jako pšenice, žito, ječmen, hrách, kukuřice, slunečnice, pohanka a krmné odrůdy řepy. Základem dobytka bylo pěstování dobytka. Byly zde letní varny pro dvě stáda krav o celkovém počtu asi 300 kusů a zimní budovy pro jejich údržbu. V zimě se aktivně sklízela siláž a na území bývalého statku jsou nyní k vidění zbytky „silojím“. Většina místních žen pracovala jako dojičky na mléčné farmě nebo pracovaly na poli. Mělo vlastní stáj, dřevěnou konstrukci, která zmizela v 80. letech minulého století. Do 60. let zde bylo také stádo hus. V současné době v obci neprobíhá chov hospodářských zvířat na úrovni státu. Hospodářské budovy chátraly, letní dobytek je místo zarostlé plevelem.

Obyvatelé obce se také vždy zabývali chovem dobytka. Téměř na každém dvoře byla kráva, pár prasat, slepice. Méně časté byly krůty, husy, husy a kozy. Mezi místními obyvateli je momentálně jen pár krav, malá část obyvatel chová i kozy. Zdaleka ne všichni se také zabývají chovem ptáků.

Kulturním centrem obce je v současnosti budova místní správy, kde je zachován klub a knihovna, dále aktivně rekonstruovaný chrám, který je stále větším poutním místem.

Populace

Poznámky

1. ↑ 1 2 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Počet a rozložení obyvatel Lipecké oblasti . Lipetskstat. Získáno 7. listopadu 2013. Archivováno z originálu 7. listopadu 2013. (Ruština)
2. ↑ Khlevensky okres. Počet obyvatel k 1. lednu 2009 . Získáno 19. dubna 2015. Archivováno z originálu 19. dubna 2015. (Ruština)

Odkazy

• Historie obce na webu školy
• Kostel ve jménu archanděla Michaela (fotogalerie)