| ← 2005 2015—2016 → | |||
| Všeobecné volby ve Středoafrické republice | |||
|---|---|---|---|
| Všeobecné volby ve Středoafrické republice | |||
| 23. ledna 2011 | |||
| Výsledek voleb | vítězství vládnoucí strany a znovuzvolení úřadujícího prezidenta | ||
Všeobecné volby ve Středoafrické republice v roce 2011 se konaly 23. ledna . Zvolili na nové období prezidenta republiky a 100 poslanců Národního shromáždění , dolní komory parlamentu Středoafrické republiky. Přípravy na hlasování provázely potíže a termín voleb byl na žádost opozice několikrát odložen. Nakonec byly odloženy až do ledna 2011, přičemž funkční období prezidenta i parlamentu bylo prodlouženo. [jeden]
Úřadující prezident François Bozize byl znovu zvolen pro druhé funkční období v prvním kole hlasování s téměř dvěma třetinami hlasů. Parlamentní volby se konaly ve dvou kolech, přičemž druhé se konalo 27. března 2011, ačkoliv bylo původně naplánováno na 20. března , vládnoucí strana Národní konvergence Kwa Na Kwa si udržela kontrolu nad Národním shromážděním a získala 61 křesel ze 100.
Nezávislá volební komise ( FR. Commission électorale indépendante - CEI ) byla založena v srpnu 2009 . Vedl ji Joseph Binginmale. Komise se skládala ze 30 osob, z nichž 15 zastupovalo opozici (civilní i bývalé povstalecké skupiny). Dne 15. ledna 2010 opozice oznámila, že pozastavuje svou účast v ČIŽP kvůli námitkám proti jednání jejího lídra Binginmalea a požaduje jeho rezignaci. Podle opozice projevil jasné zvýhodňování prezidenta Bozize a strany Kwa Na Kwa. Opoziční vůdce Jean-Jacques Demafut Binginmale odsoudil a řekl, že je vinen z „porušení přísahy, naprostého nedostatku nezávislosti, intrik na podporu masivních podvodů, pochybné morálky a notoricky známé neschopnosti“. Mluvčí ČIŽP Rigobert Wondo řekl, že komise „bude pokračovat ve volebním procesu s těmi, kteří zůstanou“. [2]
Původně bylo navrženo konat volby 18. dubna 2010 a druhé kolo 23. května. [3] Opozice se však proti tomuto datu ohradila s tím, že je příliš brzy. [4] Termín prvního kola byl následně stanoven na 25. dubna 2010.
V polovině března 2010 vláda oznámila, že se podařilo zabránit převratu. Ministr národní bezpečnosti Jules Bernard Ouande vyjádřil neochotu odhalit vůdce převratu, ale jeho odkaz na zapojení někoho zvaného „AFP“ naznačoval, že vláda předpokládala, že Patasse, který byl prezidentem od roku 1993, byl zapojen do spiknutí. března 2003 a oznámil svou kandidaturu ve volbách v roce 2010. V reakci na spekulace o jeho účasti na převratu Patasse uvedl, že se na něm nepodílel, a tvrdil, že vláda na něj tlačí, aby svou kandidaturu stáhl. Slíbil, že vyhraje volby, s tím, že předtím vyhrál volby v letech 1993 a 1999. [5]
30. března 2010 se Bozize rozhodl posunout termín voleb o tři týdny, na 16. května. Tento krok byl všeobecně očekáván kvůli pomalému postupu v přípravách na volby. [6] Opoziční koalice Síly pro kolektivní změnu však požadovala delší odklad a měla pocit, že třítýdenní zpoždění k vyřešení jejich problémů nestačí. Zdálo se, že vláda není ochotna volby dále odkládat, a tak koalice 9. dubna 2010 oznámila, že bude bojkotovat jak prezidentské, tak parlamentní volby. Podle mluvčího koalice Nicholase Thiangaie „podmínky... nezaručují důvěryhodnost, spolehlivost ani transparentnost“. Uzávěrka přihlášek kandidátů byla později toho dne o půlnoci a Thiangai řekl, že žádní členové koalice se nepřihlásili do žádných voleb. [7]
Dne 29. dubna 2010 se prezident Bozize sešel se zástupci politiků a ČIŽP. Zástupci komise na jednání uvedli, že 16. května nebylo možné konat volby podle plánu, protože přípravy nebyly dokončeny. Revidované voličské seznamy by podle ČIŽP nebyly hotové do 16. května, voličské průkazy nebyly vytištěny a komise neměla dostatek peněz na dokončení přípravy. Podle jejich odhadů bylo zapotřebí dalších 5,3 milionu eur. Bezprostředně po schůzce Bozize veřejně přiznal, že termín 16. května nelze stihnout: "Půjdeme k volbám, až budou připraveny všechny strany zapojené do těchto voleb, včetně mezinárodního společenství." Připustil, že zpoždění může znamenat, že se volby budou konat až po skončení jeho mandátu 11. června 2010. [osm]
Dne 3. května 2010 začalo Národní shromáždění projednávat otázku změny ústavy, která by umožnila prezidentovi a poslancům setrvat ve funkci i po skončení jejich mandátu, pokud to bude nutné z důvodu odkladu voleb. Opozice změny podpořila, ale ze strachu z trvalého odložení voleb na Pobřeží slonoviny požadovala, aby byly doprovázeny politickou dohodou. [9] Ústavní změnu schválilo Národní shromáždění hlasováním dne 10. května 2010; „Pro“ hlasovalo 95 poslanců, šest proti, jeden se zdržel. [10] Odhadem 30 000 až 50 000 lidí se 19. května 2010 sešlo v Bangui , aby vyjádřili podporu prodloužení Bozizeho funkčního období. Ve svých heslech ztotožňovali podporu prezidenta s podporou míru. Eli Oufio, generální tajemník prezidia, řekl, že lidé se shromáždili proti „sestupu do pekla pro naši zemi“. [11] Dne 25. května 2010 schválil Ústavní soud lhůtu pro obnovu pravomoci. [12]
Dne 6. června 2010 navrhla ČIŽP konání voleb 24. října 2010 s tím, že tím bude dostatek času pro řádnou organizaci voleb. Toto datum však nebylo oficiálně stanoveno, protože datum mohl stanovit dekretem pouze prezident Bozize. [13] Podle Binginmale je komise „přesvědčena, že do 24. října budou všechny problémy plně vyřešeny“. [14] Bozize však nakonec zvolil pozdější termín, než ČIŽP doporučila, zřejmě kvůli přetrvávajícím bezpečnostním obavám; vyhláškou vyhlášenou 30. července 2010 naplánoval volby na 23. ledna 2011 a zahájení volební kampaně na 10. ledna. [15] Středoafrické demokratické shromáždění a předpokládaný opoziční kandidát Jean-Jacques Demafut podpořili konání voleb v lednu 2011 [16] a hlavní opoziční koalice Union des Forces Vives de la Nation (UFVN ) podepsala dohodu o schválení nový termín hlasování 11. srpna 2010. Když mluvíme o vládě, Fidel Nguanjika vyjádřil naději, že široká politická dohoda o datu voleb v polovině ledna 2011 by znamenala, že mezinárodní finanční pomoc pro volby přijde brzy. [17]
Dne 27. července 2010 Binginmale volby opět odložil a uvedl: "Konečné rozhodnutí o těchto volbách se v současnosti zpožďuje tak, že Evropská unie vyžaduje potvrzení data, než nám poskytne finanční pomoc." [18] Volby byly znovu odloženy na 23. ledna 2011 [17] s druhým kolem naplánovaným na 20. března 2011 [17] , později však přeplánovány na 27. března 2011.
ČIŽP zahájila práce na revizi voličských seznamů 12. dubna; revize měla skončit 18. dubna. Opozice se domnívala, že revize byla neadekvátní, věřila, že seznamy voličů by měly být zcela revidovány. CEI 16. dubna oznámila, že voják doprovázející skupinu pracovníků komise byl zabit v prefektuře Wakaga na severu země. Totožnost útočníků byla nejasná a samotná ČIŽP je označila za „bandity“. [19]
V den voleb se objevily stížnosti na průtahy při hlasování kvůli dlouhým frontám. [dvacet]
| ← 2005 2015—2016 → | |||
| prezidentské volby v CAR | |||
|---|---|---|---|
| 23. ledna 2011 | |||
| Účast | 61,2 % | ||
| Kandidát | François Bozize | Ange-Felix Patasse | Martin Siegele |
| Zásilka | "Kwa Na Kwa" | Nezávislý | Hnutí za osvobození lidu střední Afriky |
| hlasů | 718 801 (64,4) |
239 279 (21.4) |
75 939 (6,8) |
| Změna | ▼ 0,2 p.p. | ▼ 28.6 | |
| Ostatní kandidáti | Emile Nacombo, Jean-Jacques Demafut | ||
| Výsledek voleb | Úřadující prezident François Bozize zvítězil a byl znovu zvolen na druhé funkční období. | ||
15. března 2010 na setkání v Bangui Bozize oznámil, že se bude ucházet o prezidentský úřad po druhé funkční období. [čtyři]
V důsledku rozhodnutí opoziční koalice o bojkotu voleb se do uzávěrky přihlásili pouze dva prezidentští kandidáti: François Bozize a Angers-Félix Patasse. Patasse však 10. dubna prohlásil, že dosáhl dohody s Bozizem, která bude „prospěšná všem lidem střední Afriky“. I když neupřesnil, k jaké dohodě došlo, zprávy naznačovaly, že dohoda by mohla vést ke zpoždění voleb. [21]
K účasti v prezidentských volbách bylo zaregistrováno 5 kandidátů: [22] [23] [24]
Další kandidát, Justin Vilite (African Renaissance Congress), byl původně zaregistrován, ale 8. ledna 2011 byl ze seznamu vyřazen. [23]
Od začátku se očekávalo, že prezident Bozize snadno vyhraje znovuzvolení, což se podařilo. Patasse, nejsilnější opoziční kandidát, dostal téměř třikrát méně hlasů. Před zveřejněním výsledků Siegele, Demafut a Nakombo výsledky hlasování odsoudili a označili volby za frašku a podvod.
Nezávislá volební komise zveřejnila předběžné výsledky 1. února 2011. Bozize podle nich vyhrál volby v prvním kole se ziskem 66,08 % hlasů, Patasse získal 20,10 % hlasů, zatímco ostatní kandidáti získali o tři méně než 14 % hlasů. Mluvčí vlády Fidel Nguanjika řekl, že volby skončily „vítězstvím demokracie“. Na druhou stranu s ním nesouhlasili opozičníci. Patasseho mluvčí Guy Kodegu řekl, že Bozize „ukradl výběr lidu střední Afriky“ a bývalý premiér Märten Siegele označil oznámení volební komise za „neslušné a směšné“. Uvedl, že se stejně jako další opoziční kandidáti hodlá odvolat k Ústavnímu soudu, ale připustil, že jde jen o symbolické gesto, protože očekává, že soud odvolání zamítne. [25] [26]
| Kandidát | Zásilka | Počet hlasů | % |
|---|---|---|---|
| François Bozize | Národní konvergence "Kwa Na Kwa" | 718 801 | 64,4 |
| Ange-Felix Patasse | Nezávislý | 239 279 | 21.4 |
| Martin Siegele | Hnutí za osvobození lidu střední Afriky | 75 939 | 6.8 |
| Emile Nakombo | Středoafrické demokratické shromáždění | 51 469 | 4.6 |
| Jean-Jacques Demafut | Nová aliance pro pokrok | 31 184 | 2.8 |
| Neplatné hlasovací lístky | 775 | — | |
| Celkový | 1 117 447 | 100 | |
| Počet voličů\Volební účast | 1 825 735 | 61,2 | |
| Zdroj: The Statesman's Yearbook. 2012. S. 303-304. | |||
| ← 2005 2015—2016 → | |||
| Volby do Národního shromáždění Středoafrické republiky | |||
|---|---|---|---|
| 23. ledna 2011 | |||
| Vůdce strany | François Bozize | ||
| Zásilka | "Kwa Na Kwa" | ||
| Přijatá místa | 61 ( ▲ 19) | ||
| Minulé volby | 42 | ||
| Výsledek voleb | Vítězství vládnoucí strany Národní konvergence „Kwa Na Kwa“ | ||
První kolo voleb do Národního shromáždění , dolní komory parlamentu Středoafrické republiky, se konalo 23. ledna. Toho dne bylo zvoleno 35 poslanců ze 100: 26 ze strany prezidenta Bozizeho Národní konvergence Kwa na Kwa, 8 nezávislých (někteří z nich jsou příznivci Bozize) a jeden zástupce Hnutí za osvobození středoafrického lidu. Následně ČIŽP anulovala výsledky pro jeden z obvodů, čímž snížila počet mandátů získaných Kwa Na Kwa v prvním kole na 25. Druhé kolo se konalo 27. března. V tento den byli zvoleni poslanci ve zbývajících obvodech (ve většině z nich s převahou „Kwa Na Kwa“). [27] Drtivé vítězství ve druhém vyhrála také vládnoucí strana. Celkem získala Národní konvergence Kwa Na Kwa 61 křesel ze 100 v Národním shromáždění (61 % všech mandátů), dalších 11 křesel získaly strany podporující prezidenta Bozizeho, 26 křesel obsadili nezávislí, z nichž některé byly také loajální k vládě, opoziční strany získaly pouze 2 místa.
| Aliance | Zásilka | První prohlídka | Druhé kolo | Celkový počet míst |
+/- |
|---|---|---|---|---|---|
| Místa | Místa | ||||
| Národní konvergence "Kwa Na Kwa" | 25 | 36 | 61 | ▲ 19 | |
| Prezidentská většina |
Akční strana pro rozvoj | 0 | 3 | 3 | ▲ 1 |
| Hnutí pro demokracii a rozvoj | 0 | 2 | 2 | ▬ | |
| Hnutí za sociální evoluci Černé Afriky - Boganda | 0 | jeden | jeden | ▲ 1 | |
| Hnutí za demokracii, nezávislost a sociální pokrok | 0 | jeden | jeden | ▼ 2 | |
| Národní strana pro novou střední Afriku | 0 | jeden | jeden | ▼ 6 | |
| Národní unie pro demokracii a sjednocení | 0 | jeden | jeden | ▼ 1 | |
| Strana pro demokracii ve střední Africe | 0 | jeden | jeden | ▼ 7 | |
| sociálně demokratická strana | 0 | jeden | jeden | ▼ 4 | |
| Národní demokratická unie středoafrického lidu | 0 | 0 | 0 | — | |
| Středoafrická republikánská strana | 0 | 0 | 0 | — | |
| Středoafrické socialistické hnutí | 0 | 0 | 0 | — | |
| kongres středoafrických sociálních demokratů | 0 | 0 | 0 | ▼ 1 | |
| Kongresu demokratů pro obnovu střední Afriky | 0 | 0 | 0 | — | |
| Demokratické fórum pro modernizaci | 0 | 0 | 0 | ▼ 1 | |
| Liberálně demokratická strana | 0 | 0 | 0 | ▼ 3 | |
| Národní demokratická fronta | 0 | 0 | 0 | ▼ 1 | |
| Národní hnutí za obnovu | 0 | 0 | 0 | — | |
| Národní aliance pro demokracii | 0 | 0 | 0 | — | |
| Strana národní jednoty | 0 | 0 | 0 | ▼ 3 | |
| Vlastenecká fronta pokroku | 0 | 0 | 0 | ▼ 2 | |
| Svaz národů pro sociální a hospodářský rozvoj | 0 | 0 | 0 | — | |
| Svaz lidového hnutí ve střední Africe | 0 | 0 | 0 | — | |
| Unie pro pokrok střední Afriky | 0 | 0 | 0 | — | |
| Unie demokratů pro Panafrickou obnovu | 0 | 0 | 0 | — | |
| Hnutí za osvobození středoafrického lidu | jeden | 0 | jeden | ▼ 10 | |
| Středoafrické demokratické shromáždění | 0 | jeden | jeden | ▼ 7 | |
| Aliance pro demokracii a pokrok | 0 | 0 | 0 | ▼ 2 | |
| Aliance pro solidaritu a pokrok | 0 | 0 | 0 | — | |
| Demokratické řešení pro rozvoj střední Afriky | 0 | 0 | 0 | — | |
| Demokratické hnutí za obrodu a vývoj střední Afriky | 0 | 0 | 0 | — | |
| Demokratická republikánská unie | 0 | 0 | 0 | — | |
| Hnutí za sociální evoluci Sub-Afriky | 0 | 0 | 0 | — | |
| Nová aliance pro pokrok | 0 | 0 | 0 | Nový | |
| Unie pro obnovu a demokracii | 0 | 0 | 0 | — | |
| Nezávislý | osm | osmnáct | 26 | ▼ 8 | |
| Celkový | 34 | 66 | 100 | ▼ 5 | |
| Zdroj: Meziparlamentní unie [27] | |||||
12. února 2011 Ústavní soud Středoafrické republiky uznal Bozizeho vítězství za legitimní a odmítl obvinění opozice. Výsledky byly mírně upraveny v součtech předložených Účetním dvorem; součet hlasů pro Bozize byl snížen na 64,37 %, zatímco Patassé byl zvýšen na 21,41 % a Siegelé na 6,8 %. Siegele rozhodnutí soudu odsoudil: „Rozhodnutí tohoto soudu v žádném případě nemění naše rozhodnutí. Soud... se rozhodl nic nevidět a nic neříkat.“ Slíbil, že bude „pokračovat v politickém boji za demokracii, za právní stát“. [28]
Bozize složil přísahu na své druhé funkční období při ceremonii v Bangui dne 15. března 2011, osmého výročí jeho nástupu k moci v roce 2003. [29]
| Volby ve Středoafrické republice | |
|---|---|
| prezidentské volby | |
| Parlamentní volby | |
| referenda |
|