Friedrich Wilhelm Wulff ( německy Friedrich Wilhelm Wulff , někdy také Friedrich Wilibald Wulff , německy Friedrich Wilibald Wulff ; 6. ledna 1837 [1] , Hamburk - 25. dubna 1898 , Hamburk ) byl německý novinář, básník, spisovatel, dramatik a libretista.
Syn básníka Joachima Wilhelma Wulffa , který podepsal W. Wilibalda Wulffa. Po většinu života byl pod výrazným tvůrčím vlivem svého otce.
Po ukončení školy pracoval ve slavném knihkupectví Heinricha Schraga v Norimberku , poté v letech 1855-1857. studoval filozofii a historii v Berlíně . Po návratu do Hamburku pracoval tři desetiletí jako novinář pro literární a zábavné publikace. V letech 1857-1858. redigoval noviny Nordische Blätter , od roku 1862 noviny Jahreszeiten a Lesefrüchte , od roku 1869 Hamburger Novellenzeitung aj. V roce 1886 opustil žurnalistiku a věnoval se převážně práci pro divadlo.
Jako spisovatel debutoval sbírkou romantických básní „Jaro“ ( německy Im Frühling ; 1856), věnovanou jeho otci. Ve Woolfově rané poezii kritika také viděla vliv Emanuela Geibela . V roce 1857 vydal své první prozaické dílo - historický příběh "Vitale Mikieli" o benátském dóžovi 12. století . V roce 1864 vydal sbírku povídek, o rok později sbírku próz „Na Fichtelgebirge “ ( německy Am Fichtelgebirge ), založené na místních legendách. Složil také v místním dolnoněmeckém dialektu , včetně hry „Poslední průvod našich městských stráží“ ( N.-German Uns' Borgergard letzte Parad ; 1873), která vypráví o starověku města Hamburk.
V pozdějším období studoval dramaturgii a libreto pro operety, mj. Farinelli Hermanna Zumpeho (u K. Kassmanna), Motýli Karla Köllinga (u F. Spenglera), Dudák z Dusenbachu ( něm. Der Pfeifer von Dusenbach ) Richard Kleinmichel (s W. Vennhakem).
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|