Volby v Litvě

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 18. června 2022; kontroly vyžadují 5 úprav .
Portál: Politika
Litva

Článek z cyklu
Politický systém Litvy

Volby v Litvě jsou rozděleny na celostátní a komunální. Na národní úrovni se volí hlava státu – prezident Litvy a poslanci parlamentu – Seimas Litevské republiky . Na úrovni obcí (v samosprávách ) jsou voleni poslanci zastupitelstev obcí. Volby zástupců soudnictví v Litvě v současné době neprobíhají.

Voleb v Litvě se účastní řada politických stran , a to jak samostatně, tak v koalicích. Podle zavedené praxe, včetně hlasování o seznamech stran , nemá žádná strana v Litvě příležitost získat moc sama, v důsledku toho musí strany sestavit koaliční vládu .

Volby do zastupitelstev obcí

V roce 1990 se poprvé po mnoha letech konaly svobodné komunální volby za většinového systému .

7. prosince 1994 byl přijat zákon o komunálních volbách, který vedl k volbám v roce 1995. Zastupitelstva obcí byla podle zákona volena poměrným volebním systémem na dva až tři roky. Právo navrhovat kandidáty měly politické strany, politické a veřejné organizace. 23. října 1996 byl novelizován zákon o komunálních volbách. Veřejnoprávním organizacím bylo podle nich odebráno právo navrhovat své kandidáty pro účast v komunálních volbách, poslanci se začali volit na tři roky poměrným volebním systémem. Předsedu místní samosprávy a jeho zástupce volí zastupitelstvo. Dne 25. prosince 2002 schválil Seimas dodatek k článku 119 litevské ústavy , podle kterého bylo funkční období obecních rad prodlouženo ze 3 let na 4 roky.

Právo volit členy zastupitelstev obcí mají trvale obyvatelé obce, kteří v den voleb dosáhli věku 18 let. Za člena zastupitelstva obce nemůže být zvolena osoba mladší 20 let, jakož i osoba vykonávající vojenskou či náhradní službu .

Počet členů zastupitelstva závisí na počtu obyvatel obce:

  1. více než 500 000 obyvatel - 51 zastupitelů
  2. od 300 000 do 500 000 obyvatel - 41 poslanců
  3. od 100 000 do 300 000 obyvatel - 31 poslanců
  4. od 50 000 do 100 000 lidí - 27 poslanců
  5. od 20 000 do 50 000 obyvatel - 25 zastupitelů
  6. do 20 000 obyvatel - 21 zastupitelů

Kandidáty na členy zastupitelstva mohou nejpozději 65 dnů před volbami navrhovat strany nebo politické organizace, ale i koalice. Kandidátní listina musí obsahovat nejméně 10 osob a nejvýše dvojnásobek křesel než zastupitelstvo obce. Strana nebo politická organizace účastnící se voleb může rozdělit mandáty pouze tehdy, pokud pro jejich listinu hlasovala alespoň 4 % voličů, kteří se zúčastnili hlasování, přičemž bariérou pro koalice je alespoň 6 % hlasů voličů.

Parlamentní volby

Strany se ucházejí o 141 křesel v Seimas Litevské republiky . 71 poslanců je voleno většinovým systémem v jednomandátových obvodech, 70 - poměrným volebním systémem s 5% celostátní bariérou.

Poslanci Seimas jsou voleni tajným hlasováním na období čtyř let v jednočlenných nebo vícečlenných volebních obvodech na základě přímých a všeobecných voleb ve smíšeném systému .

Předčasné parlamentní volby může vyhlásit jak parlament, tak prezident. Rozhodnutí o konání předčasných voleb musí přijmout Seimas alespoň 60 % hlasů všech členů Seimas. Litevská vláda může navrhnout rozpuštění Seimas, pokud poslanci vysloví vládě nedůvěru. Nové parlamentní volby se musí konat nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí o předčasných volbách.

Pro parlamentní volby je Litva rozdělena do 71 volebních obvodů , které jsou tvořeny v závislosti na počtu obyvatel a administrativně-územním členění. Počet voličů v každém volebním okrsku nesmí být nižší než 80 % a vyšší než 120 % průměrného počtu voličů ve všech volebních okrscích s jedním mandátem. V celostátním vícemandátovém volebním okrsku volí všichni litevští občané, kteří mají právo volit, bez ohledu na místo svého bydliště.

Volby v obvodech s jedním mandátem jsou považovány za platné, pokud se jich zúčastnilo více než 40 % voličů tohoto obvodu. Zvolen je prohlášen kandidát, pro kterého hlasovala nadpoloviční většina voličů, kteří se zúčastnili hlasování. Pokud ve volebním obvodu kandidovalo více než dva kandidáti a žádný z nich nebyl zvolen poslancem, pak se nejpozději do dvou týdnů po zveřejnění výsledků voleb koná druhé kolo, ve kterém se dva kandidáti, kteří získali největší počet hlasů v prvním kole účastní. Vítězem opakovaného hlasování se stává kandidát, kterému odevzdal svůj hlas největší počet voličů. Pokud v obvodu kandidují dva kandidáti a ani jeden z nich není zvolen, koná se opakovaná volba.

Volby v celostátním vícemandátovém okrsku jsou považovány za platné, pokud se jich zúčastnila více než čtvrtina všech voličů. Voleb ve vícemandátovém obvodu se mohou zúčastnit politické strany a koalice, které vytvořily kandidátní listiny. Na rozdělování mandátů ve volebním obvodu se podílejí strany, pro jejichž seznam hlasovalo alespoň 5 % voličů, kteří se voleb zúčastnili, a koalice, pro které hlasovalo alespoň 7 % voličů. Na rozdělování mandátů se mohou podílet i strany a koalice, které bariéru nepřekonaly, ale pouze v případě, že pro seznamy stran a koalic, které bariéru překonaly, bylo odevzdáno méně než 60 % hlasů. Kandidáti zvolení v jednomandátových obvodech nemohou být zvoleni ve vícemandátových obvodech

Výsledky voleb do Sejmu

datum Volební účast (%) [~1] Party na prvním místě Hlasování Hlasy (%) Umístění [~ 2]
14.–16. dubna 1920 Litevská křesťanskodemokratická strana 239 900 35.2 24 (112)
Vládu vytvořil Křesťanskodemokratický blok: Křesťanskodemokratická strana (24 mandátů), Svaz zemědělců (20) a Litevská federace práce (15). Celkem – 59 míst ze 112
10. a 11. října 1922 Litevská křesťanskodemokratická strana 138 912 17.1 15 (78)
Vláda vytvořila Křesťanskodemokratický blok: Křesťanskodemokratickou stranu (15 křesel), Svaz zemědělců (12), Litevskou federaci práce (11). Celkem – 38 míst ze 78
12. a 13. května 1923 Litevský rolnický lidový svaz 161 195 17.9 16 (78)
Vláda vytvořila Křesťanskodemokratický blok: Křesťanskodemokratickou stranu (14 křesel), Svaz zemědělců (14), Litevskou federaci práce (12). Celkem - 40 míst ze 78.
8. a 10. května 1926 Litevský rolnický lidový svaz 225 797 22.2 22 (85)
Vládu tvořily Rolnický lidový svaz (22 mandátů) a Sociálně demokratická strana (15). Celkem – 37 míst z 85
10. června 1936 Svaz litevských nacionalistů 42 (49) [~ 3]
Vláda vytvořila Svaz litevských nacionalistů
14.–15. července 1940 95 Litevský dělnický lidový svaz [~ 4] více než 99 [~5] 79 (79)
Vládu vytvořila Komunistická strana Litvy
únor až březen 1990 71,72 Sąjūdis 91 (135)
Vláda sestavená Sąjūdis
25. října a 15. listopadu 1992 75,29 Demokratická strana práce Litvy 817 332 43,98 73 (141)
Vláda vytvořená Litevskou demokratickou stranou práce
20. října a 10. listopadu 1996 52,92 Svaz vlasti - Litevští konzervativci 409 585 29,80 70 (141)
Vládu tvořily Svaz vlasti a Křesťanskodemokratická strana. Celkem – 86 míst ze 141
8. října 2000 58,63 Sociálně demokratická unie Algirdase Brazauskase [~ 6] 457 294 31.08 51 (141)
Vládu tvořily Litevská liberální unie (33 křesel), Nová unie (28), Moderní křesťanskodemokratická unie (3) a Litevská středová unie (2). Celkem - 66 míst ze 141.
10. a 24. října 2004 46.08 dělnická strana 340 035 28,44 39
Vládu tvořily Strana práce (39 křesel), Sociálně demokratická strana (20), Nová unie (11) a Svaz rolnických a nových demokratických stran (10). Celkem – 80 míst ze 141
12. a 26. října 2008 48,59 Unie vlasti - Litevští křesťanští demokraté 243 823 19,72 45 (141)
Vládu tvořily Svaz vlasti (45 mandátů), Strana národního obrození (16), Liberální hnutí (11) a Svaz liberálů a Střed (8). Celkem - 80 míst ze 141.
14. a 28. října 2012 52,93 Sociálně demokratická strana Litvy 251 610 18:37 38 (141)
Vládu tvořily Sociálně demokratická strana (38 křesel), Labouristická strana (29), Strana pořádku a spravedlnosti (11) a Volební akce Poláků Litvy (8). Celkem – 86 míst ze 141
9. a 23. října 2016 50,55 Svaz rolníků a zelených 274108 22:45 53 (141)
Vládu sestavil Svaz zelených a rolníků (54), sociálně demokratická strana -17
  1. ↑ U dvoukolových voleb se uvádí účast v prvním kole
  2. ↑ Celkový počet poslanců Sejmu v době voleb je uveden v závorkách
  3. ↑ Voleb se zúčastnil pouze Svaz litevských nacionalistů (Tautininki) a přidružené organizace
  4. ↑ Koalice Komunistické strany Litvy a jejích spojenců
  5. ↑ Voleb se zúčastnil pouze Svaz pracujícího lidu Litvy
  6. ↑ Koalice Demokratické strany práce, Sociálně demokratické strany, Strany nové demokracie a Svazu Rusů Litvy
Celkem 710 194 100 70 71 Voliči a volební účast 1 204 065 50,55

Prezidentské volby

Prezident Litvy je volen na pět let tajným hlasováním na základě všeobecného , ​​rovného a přímého volebního práva všemi občany Litevské republiky, kteří v den voleb dosáhli věku alespoň 18 let . Voleb se nemohou zúčastnit občané uznaní soudem za právně nezpůsobilé. Jakákoli přímá či nepřímá omezení volebního práva občanů na základě pohlaví, rasy, národnosti, jazyka, původu, sociálního postavení, náboženství nebo přesvědčení jsou zakázána.

Litevský občan od narození, který pobýval v Litvě alespoň poslední tři roky, může být zvolen prezidentem Litvy za předpokladu, že před datem voleb dosáhne věku alespoň 40 let a pokud může být zvolen jako Člen parlamentu. Nikdo nemůže být zvolen do předsednictva na více než dvě po sobě jdoucí období .

Jako prezidentského kandidáta můžete být navrženi jak samostatně, tak s podporou politických stran a organizací. Nominace prezidentských kandidátů se koná nejdříve 80 dnů a nejpozději 65 dnů přede dnem voleb. Nejméně 30 dní před termínem prezidentských voleb musí Ústřední volební komise oficiálně vyhlásit seznam prezidentských kandidátů.

Konečné výsledky prezidentských voleb zveřejní Ústřední volební komise nejpozději do 5 dnů po volbách.

Výsledky prezidentských voleb

Rozhodující kolo hlasování je zvýrazněno světle zelenou barvou.

Žadatelé [~ 1] datum Vítěz Zásilka Volební účast (%) První prohlídka Druhé kolo
1. kolo 2. kolo Celkový % Celkový %
2 14. února 1993 Algirdas Brazauskas Demokratická strana práce Litvy 78,07 — 1 212 075 60,03 — —
7 21. prosince 1997
4. ledna 1998 		Valdas Adamkus nezávislý kandidát 71,45 73,66 516 798 27,90 968 031 50,37
17 22. prosince 2002
5. ledna 2003 		Rolandas Paksas Liberálně-demokratická strana 53,92 52,65 284 559 19,66 777 769 54,71
5 13. a 27. června 2004 Valdas Adamkus nezávislý kandidát 48,40 52,46 387 837 31.14 723 891 52,65
7 17. května 2009 Dalia Grybauskaiteová nezávislý kandidát 51,76 — 950 407 69,09 — —
7 11. a 25. května 2014 Dalia Grybauskaiteová nezávislý kandidát 52,17 47,30 612 485 45,92 700 584 57,87
7 12. a 26. května 2019 Gitanas Nauseda nezávislý kandidát
  1. ↑ Počet kandidátů na hlasovacím lístku

Viz také

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Parlamentní volby v Litvě Archivováno 23. ledna 2021 na Wayback Machine // Sputnik
  2. ↑ 1 2 Druhé kolo parlamentních voleb v Litvě .
  3. ↑ Parlamentní volby v Litvě - 2020 .
  Volby v Litvě
Litevské parlamentní volby
Volby do Evropského parlamentu
Volby prezidenta Litvy
Litevské samosprávné
volby a přímé volby samosprávných starostů
  • 1995
  • 1997
  • 2000
  • 2002
  • 2007
  • 2011
  • 2015
  • 2019
  • 2023
Referenda v Litvě