Volby v Nigeru jsou založeny na rysech prezidentsko-parlamentní republiky s vícestranickým systémem . Nejdůležitější pravidelné volby v Nigeru jsou přímé volby prezidenta republiky a volby do Národního shromáždění .
První volby se konaly během francouzské koloniální éry, kdy byl Niger v roce 1946 přeměněn z kolonie na zámořské území . Systém volebních škol zpočátku upřednostňoval občany z metropolitní Francie , dokud nebylo v roce 1956 zavedeno všeobecné volební právo na základě zákona o dekolonizaci Gastona Deffera pro francouzskou Afriku [1] .. Původní vícestranický systém byl zrušen krátce před nezávislostí Nigeru v roce 1960. Během první republiky (1960-1974), se systémem jedné strany a jedinou Progresivní stranou Nigeru, Africké demokratické shromáždění , se konaly pouze nealternativní volby . V období vojenské junty (1974-1989) se volby v rámci Nejvyšší vojenské rady vůbec nekonaly. V roce 1993 byl obnoven systém více stran. Od té doby byly volby v Nigeru do značné míry svobodné a spravedlivé a výsledky jsou obecně přijímány všemi aktivisty. Výjimkou s jasnou volební manipulací a volebním bojkotem byla období 4. republiky (1996–1999) a 6. republiky (2009–2010) [2] .
Volební právo mají všichni občané Nigeru, kteří dosáhli věku 18 let [3] . Za organizaci, řízení a sledování volebního procesu je odpovědný nezávislý orgán, Národní nezávislá volební komise [4] . Příslušnost k prezidentským a parlamentním volbám náleží Ústavnímu soudu [5] .
Prezident republiky je volen všeobecným, svobodným, přímým, rovným a tajným hlasováním na období pěti let. Znovuzvolení je možné pouze jednou [6] . Úprava funkčních období a znovuzvolení má v Ústavě prvořadý význam, neboť je zakotvena v klauzuli, kterou nelze změnit [7] . Občané Nigeru ve věku alespoň 35 let mohou být zvoleni. Musí být fyzicky a duševně zdraví a prokázat svou morálku . Nezíská-li žádný kandidát nadpoloviční většinu v 1. kole, koná se 2. kolo se dvěma kandidáty s největším počtem hlasů, z nichž vítězem je kandidát s největším počtem hlasů. Ústavní soud kontroluje správnost volební vhodnosti, průběh voleb a výsledky voleb [6] .
Členové Národního shromáždění , jednokomorového parlamentu Republiky Niger, jsou voleni všeobecným, svobodným, přímým, rovným a tajným hlasováním. Stanovená legislativní doba je pět let. Zúčastnit se mohou občané Nigeru s minimálním věkem 21 let. Kandidáti jsou zařazeni na listiny politických stran, stranických aliancí nebo nezávislých kandidátů a minimálně 75 % kandidátů na listině musí mít maturitu na základní škole. O přípustnosti kandidátů a platnosti voleb rozhoduje Ústavní soud [8] .
S decentralizací zahájenou koncem 90. let 20. století byly zavedeny volby i v celostátním měřítku na úrovni krajů a obcí [2] . V komunálních volbách jsou za určování způsobilosti kandidátů, jakož i za sledování voleb a zveřejňování jejich výsledků odpovědné civilní soudy prvního stupně [9] . Nigerská ústava také stanoví možnost konání referend [4] .
| Volby a referenda v Nigeru | |
|---|---|
| prezidentské volby | |
| Parlamentní volby | |
| referenda |
|