Volby v Ázerbájdžánu – článek, který podrobně popisuje celý proces konání voleb. Ázerbájdžán pořádá prezidentské , parlamentní a komunální volby, stejně jako ústavní referenda . Dvoje volby, respektive volba a referendum se nemohou konat ve stejný den [1] .
17. dubna 1920 byla přijata vyhláška AzRevKom „O volbách do městských (kromě Baku) sovětů dělnických a rolnických zástupců Ázerbájdžánské SSR“.
Podle vyhlášky byly ustaveny volené městské rady . Městské rady byly zřízeny ve městech s počtem obyvatel alespoň 10 000 lidí.
Volby se konaly každých 6 měsíců. Na každých 100 obyvatel populace byl zvolen do Sovětů jeden poslanec, ne však více než 150 poslanců [2] .
Na základě rovného, přímého a všeobecného volebního práva se občané AR účastní voleb tajným a osobním hlasováním [3] . Občané se účastní hlasování na základě svobodné a dobrovolné volby. Ázerbájdžánští občané s bydlištěm mimo Ázerbájdžánskou republiku mají právo volit na diplomatických misích nebo konzulárních úřadech Ázerbájdžánské republiky .
V každém hlasování má každý občan pouze jeden hlas a může hlasovat pouze pro jednoho kandidáta (pro jednu odpověď na otázku v referendu). Všichni občané Ázerbájdžánské republiky se účastní hlasování za rovných podmínek. Hlasování probíhá osobně a tajně. Je zakázáno volit jinou osobu.
Podle článku 3 volebního zákoníku Ázerbájdžánské republiky
„Bez ohledu na rasu, národnost, náboženství, pohlaví, původ, majetkový stav, oficiální postavení, přesvědčení, členství v politických stranách, odborech a jiných veřejných sdruženích nebo jiné postavení mají občané Ázerbájdžánské republiky právo volit, být volen a zúčastnit se referenda“.Lidé, kteří nemají aktivní volební právo:
Lidé nemají pasivní volební právo:
Volební (referendové) komise se skládají z ústřední komise, okrskových komisí a okrskových komisí.
Volební (refendum) komise jsou svolávány na dobu 5 let. V případě předčasného rozpuštění volební (refendum) komise se ustavuje komise nová, jejíž funkční období je omezeno funkčním obdobím zrušené komise.
Ústřední volební komise je státním orgánem, který řídí činnost všech ostatních volebních komisí. Ústřední volební komise se skládá z 18 členů, kteří jsou voleni Národním shromážděním Ázerbájdžánské republiky. 6 členů jsou zástupci vládnoucí politické strany, 6 členů jsou poslanci, kteří nejsou členy žádné politické strany a 6 členů jsou zástupci menšinových politických stran v parlamentu.
Volební (referendové) komise vede předseda (případně jeho zástupce) a dva tajemníci, kteří jsou voleni veřejným hlasováním na prvním zasedání komise. Předseda volební (referendové) komise má právo rozdělit povinnosti mezi tajemníky a ostatní členy komise.
Člen jedné volební (referendové) komise nesmí být zároveň členem jiné volební (referendové) komise.
Členy volební (referendové) komise nemohou být tyto osoby:
Právo vést předvolební (předreferendovou) kampaň mají volební uskupení, registrovaní kandidáti a také politické strany, které zaregistrovaly kandidáta.
Volební kampaně jsou vedeny prostřednictvím médií , hromadných akcí, tištěných materiálů atd.
Volební kampaň začíná 23 dní před hlasováním a 24 hodin před jeho zahájením, stejně jako v den hlasování je zakázána.
Veškeré výdaje na přípravu, organizaci, konání voleb a referenda, zajištění činnosti volebních (referendových) komisí jsou hrazeny na náklady státu ze státního rozpočtu.
Prezident je výkonnou mocí Ázerbájdžánské republiky. Obecná pravidla pro konání prezidentských voleb stanoví Národní shromáždění Ázerbájdžánské republiky.
Funkční období ázerbájdžánského prezidenta je 7 let. Prezident je volen na základě přímých, všeobecných a rovných voleb tajným, svobodným a osobním hlasováním.
Kandidátem na prezidenta se může stát každý občan Ázerbájdžánu, který má trvalé bydliště v Ázerbájdžánu po dobu 10 let, má volební právo, má vysokoškolské vzdělání, nemá dvojí občanství, nebyl odsouzen za závažný trestný čin a nemá žádné závazky vůči jiným státům. .
Prezidentem je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Pokud v prvním kole nezíská žádný z kandidátů potřebnou většinu, koná se za dva týdny druhé kolo prezidentských voleb, kterého se účastní pouze dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. Pokud jeden z prvních dvou kandidátů svou kandidaturu stáhne, zúčastní se druhého kola další kandidáti podle počtu hlasů. Ve druhém kole je prezidentem zvolen kandidát s největším počtem hlasů. [čtyři]
Po hlasování vyhlásí Ústavní soud Ázerbájdžánské republiky do 14 dnů oficiální výsledky voleb. I po 3 dnech od vyhlášení oficiálních výsledků složí prezident slib a téhož dne začíná nové předsednictví.
V případě nepřátelství v zemi, které brání konání prezidentských voleb, se prodlužuje funkční období úřadujícího prezidenta až do konce vojenských operací.
Předčasné prezidentské volby vyhlašuje prezident Ázerbájdžánské republiky.
V případě předčasné rezignace nebo odchodu prezidenta se do 60 dnů konají mimořádné volby na post prezidenta země. Do doby konání nových voleb vykonává pravomoci prezidenta první viceprezident Ázerbájdžánské republiky.
Parlament Ázerbájdžánu je Národní shromáždění (Milli Majlis) Ázerbájdžánské republiky . Parlamentní volby jmenuje prezident Ázerbájdžánské republiky. Obecná pravidla pro konání parlamentních voleb stanoví Národní shromáždění Ázerbájdžánské republiky.
Do ázerbájdžánského parlamentu je voleno 125 poslanců z jednomandátových volebních obvodů. Každý kandidát může být zaregistrován pouze v jednom jednomístném volebním obvodu. Za zvoleného se považuje kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů voličů účastnících se voleb. Při rovnosti počtu hlasů jsou volby považovány za neplatné a konají se opakované volby [5] .
Do 2 dnů po hlasování jsou stanoveny výsledky voleb.
Funkční období ázerbájdžánského parlamentu je 5 let. Parlamentní volby se konají každých pět let první neděli v listopadu.
- v případě nepřátelských akcí v zemi, které neumožňují konání parlamentních voleb, se prodlužuje funkční období Národního shromáždění až do konce vojenských operací.
- v případě odstoupení se konají nové volby poslanců, kteří nahradí odcházející poslance; funkční období nových poslanců je omezeno na zbývající volební období parlamentu.
- v případě, že poslanec odejde z parlamentu méně než 120 dnů před koncem působnosti Národního shromáždění, pak se nové volby nekonají.
Obce v Ázerbájdžánu jsou orgány místní samosprávy. Členové místní samosprávy jsou voleni na základě systému relativní většiny ve volebních obvodech, které jsou vícemandátové. Komunální volby vyhlašuje Ústřední volební komise.
Funkční období orgánů místní samosprávy je 5 let.
Členové zastupitelstva jsou voleni v určitém počtu, který odpovídá:
* n - populace
Kandidátem na členství v obcích se může stát každý občan Ázerbájdžánské republiky, který dosáhl věku 21 let a má trvalý pobyt na území příslušného volebního obvodu. Kandidující člen orgánu místní samosprávy může navrhnout a přihlásit svou kandidaturu pouze v jedné jediné obci. Pro registraci své kandidatury na člena orgánu místní samosprávy potřebuje každý kandidující občan určitý počet podpisů voličů:
* n - počet osob na území příslušného volebního obvodu.
Každý volič nemůže hlasovat pro více kandidátů, než je celkový počet členů obce. Ústřední volební komise do 25 dnů ode dne hlasování vyhlásí oficiální výsledky voleb.
V případě nezvolení řádných členů orgánů místní samosprávy se konají doplňovací volby, které se konají i v případě předčasného ukončení funkčního období členů obce.
Ústavní referendum je celostátní hlasování občanů Ázerbájdžánské republiky o určitých otázkách uvedených v ústavě Ázerbájdžánské republiky.
Národní shromáždění Ázerbájdžánské republiky rozhodlo o uspořádání referenda. Referendum se také koná, pokud alespoň 300 000 ázerbájdžánských občanů požádá prezidenta nebo parlament s návrhem na uspořádání referenda. V rozhodnutí o provedení referenda je nutné uvést datum referenda, akt referenda, shrnutí aktu a postup financování referenda [6] .
Návrh referenda se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích za účelem seznámení obyvatel s problematikou referenda předloženou.
Hlasovací lístek pro referendum obsahuje každou otázku předloženou k referendu a také odpovídající možnosti odpovědí („pro“ / „proti“, „ano“ / „ne“, „souhlasím“ / „nesouhlasím“).
Každý volič může dát pouze jednu odpověď na každou otázku předloženou v referendu.
Ústřední volební komise do 25 dnů ode dne hlasování vyhlásí oficiální výsledky hlasování v referendu. Ústřední volební komise do 30 dnů ode dne hlasování zveřejní text přijatého zákona, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Za přijatou se považuje otázka předložená k hlasování v referendu a kladná odpověď od více než poloviny voličů, kteří se zúčastnili hlasování. Pokud se referenda zúčastnilo méně než 25 % obyvatel s právem volit, pak je referendum prohlášeno za neplatné.
| Evropské země : Volby | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |
| Volby v Ázerbájdžánu | |
|---|---|
| Volby prezidenta Ázerbájdžánu | |
| Volby do Národního shromáždění Ázerbájdžánu | |
| referenda | |