| Lála Ševket | |
|---|---|
| ázerbájdžánu Lalə Şövkət | |
| Státní tajemník Ázerbájdžánské republiky | |
| 1993 - 1994 | |
| Předchůdce | Ali Karimli |
| Nástupce | příspěvek zrušen |
| Narození |
7. listopadu 1951 (70 let) Baku , Ázerbájdžánská SSR |
| Otec | Shevket-bek Muslim-bek ogly Hajiyev |
| Matka | Siddiga-khanum Shikhali-bek kyzy Useynova |
| Děti | syn |
| Zásilka | Ázerbájdžánská liberální strana (od roku 1995) |
| Vzdělání | Ázerbájdžánský státní lékařský institut |
| Akademický titul | Doktor lékařských věd |
| Profese | chirurg |
| webová stránka | lalashevket.az |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Lala Shevket ( ázerbájdžánský Lalə Şövkət , narozen 7. listopadu 1951 , Baku , Ázerbájdžán ) je ázerbájdžánský politik, vůdce Ázerbájdžánské liberální strany a hnutí Národní jednoty .
Lala Shevket se narodil 7. listopadu 1951 ve městě Baku v rodině filologa a historika, rodáka z kubánské oblasti Shevket-bek Hajiyev (1912-1983) a lékaře, rodáka z Baku, kandidáta věd. a docentkou Siddigi Useinovou (1920-1988). V roce 1968 Lala Shevket absolvoval střední školu č. 189 a vstoupil do Ázerbájdžánského státního lékařského institutu. N. Narimanov . Její první vědecké práce byly publikovány jako student. Po absolvování institutu byla ministerstvem zdravotnictví Ázerbájdžánu vyslána na stáž do slavného vědeckého centra sovětské chirurgie, pojmenované po katedře Univerzity přátelství národů. Patrice Lumumba v Moskvě . Po absolvování stáže v roce 1975 absolvovala klinický pobyt ve stejném vědeckém centru pod vedením světoznámého vědce, akademika Vladimira Vladimiroviče Vinogradova . V roce 1977 obhájila doktorskou práci v oboru chirurgie. Od roku 1978 pracovala jako mladší, později starší a vedoucí výzkumná pracovnice ve Výzkumném ústavu urgentní medicíny pojmenovaném po. Sklifosovský . V roce 1988 obhájila doktorskou disertační práci o organizaci a řízení zdravotnictví a stala se nejmladší doktorkou věd v tomto oboru v SSSR. Pracovala jako vedoucí oddělení pro organizaci a řízení zdravotní péče ve Vědeckém centru Ministerstva zdravotnictví RSFSR . V roce 1991 byla oficiálně pozvána Ivanem Silajevem , předsedou Rady ministrů Ruské federace , aby pracovala na rozvoji koncepce sociální politiky země. Lala Shevket byl vedoucím expertní skupiny pro zdravotní legislativu Nejvyšší rady RSFSR, viceprezidentem Mezinárodní asociace sociálních hygieniků a organizátorů zdraví, členem prezidia International Eco-Filosophical Foundation. Byl jí udělen čestný titul doktora filozofie a práv. Lala Shevket je profesorem a autorem více než stovky vědeckých prací.
Éra perestrojky a prohloubení karabašského problému na konci 80. let ovlivnily formování společenských a politických aktivit Laly Shevket a staly se základem spolupráce s předními představiteli demokratického hnutí Sovětského svazu. Tragické události „Krvavého ledna“ v roce 1990 byly výchozím bodem pro začátek jejích politických aktivit. V souvislosti s těmito událostmi vedla ve dnech 20. a 21. ledna přípravu a konání tiskové konference na ázerbájdžánské stálé misi v Moskvě.
V roce 1991 se Lala Shevket stal spolu se Ševardnadzem , Jakovlevem , Sobčakem , Popovem , Brazauskasem a dalšími známými demokraty jedním z iniciátorů vytvoření Demokratického reformního hnutí v SSSR. Ve stejném roce vytvořila Mezinárodní sociálně-politické hnutí „Za demokratické reformy v Ázerbájdžánské republice a ochranu lidských práv“. Toto hnutí se stalo prvním v SSSR mezinárodní politické organizaci svazové republiky, oficiálně registrované u Ministerstva spravedlnosti SSSR. Zastoupení tohoto hnutí se nacházela jak v Ázerbájdžánu, tak ve svazových republikách a zemích Evropy.
V červnu 1993 byla pozvána do Baku úřadujícím prezidentem Ázerbájdžánu Hejdarem Alijevem a 7. července byla jmenována do funkce státní tajemnice Ázerbájdžánské republiky.
V lednu 1994 na protest proti korupci v nejvyšších patrech moci podala demisi a vytvořila tak precedens pro dobrovolnou rezignaci na vysoký vládní post, řízenou morálními zásadami.
V lednu 1994 jí byla udělena hodnost mimořádného a zplnomocněného velvyslance a byl vydán prezidentský dekret o jmenování zástupce Ázerbájdžánu v OSN . Tuto funkci však důrazně odmítla s odkazem na nemožnost být dirigentkou politiky, kterou nepřijímá. Navzdory tomu, že dekret prezidenta zůstal v platnosti 8 měsíců, do práce nenastoupila.
V roce 1995 vytvořila Liberální stranu Ázerbájdžánu a 3. června 1995 byla na ustavující konferenci zvolena její předsedkyní. Je zakladatelem ideologie liberalismu v moderním Ázerbájdžánu. Pod jejím vedením byla vydána první kniha v ázerbájdžánském jazyce o teorii liberalismu.
V roce 1998 byl Lala Shevket jedním z pěti potenciálních prezidentských kandidátů, kteří kvůli své nedemokratickosti volby bojkotovali.
Během let politické činnosti byla Lala Shevket opakovaně zavražděna, z nichž nejznámější byl pokus o atentát na ni a její doprovod na shromáždění na obranu demokracie v Ázerbájdžánu na podzim roku 1998.
7. června 2003 na mimořádném sjezdu Ázerbájdžánské liberální strany rezignoval na post předsedy strany Lala Shevket, který se rozhodl kandidovat na prezidenta jako nezávislý kandidát.
Výsledky prezidentských voleb z 15. října 2003 zpochybnily přední mezinárodní organizace jako OBSE a Rada Evropy. Podle názoru mnoha nezávislých pozorovatelů se druhé kolo mělo konat za účasti Laly Shevket.
V listopadu 2005 se Hnutí národní jednoty a Ázerbájdžánská liberální strana v čele s Lalou Shevketem zúčastnily řádných parlamentních voleb se seznamem 70 kandidátů. Výsledkem hlasování 7. listopadu 2005 v 17. volebním obvodu Yasamal Lala Shevket přesvědčivě zvítězil a v souladu s oficiálními údaji byl zvolen poslancem Milli Majlis. Úřady ale neuznaly vítězství nejméně 11 dalších kandidátů Liberální strany a Hnutí národní jednoty. Vítězství více než 50 kandidátů jiných opozičních stran přitom nebyla uznána. Většina stížností podaných následně k ÚVK nebyla posuzována a některé z nich byly neoprávněně nespokojeny. 26. listopadu 2005, během opozičního shromáždění, úřady použily neopodstatněné násilí proti pokojným demonstrantům, surově bili ženy, děti a staré lidi. Byl učiněn pokus zaútočit na opoziční vůdce, včetně Laly Shevket. Lala Shevket se nechtěl podílet na legitimizaci „nově zvoleného parlamentu“ a dne 17. ledna 2006 zaslal Ústřední volební komisi oficiální prohlášení o zamítnutí mandátu poslance Milli Majlis Ázerbájdžánské republiky. na protest proti totálnímu falšování parlamentních voleb a upřímné neochotě úřadů dělat jakékoli kompromisy.
17. února 2006 podepsal Lala Shevket s vůdci předních opozičních stran dohodu o vytvoření politického bloku Azadlig, který byl skutečnou alternativou k vládnoucímu režimu. Součástí bloku byla Ázerbájdžánská liberální strana, Strana lidové fronty a Strana občanského rozvoje. Blok se za dobu své existence etabloval v popředí boje opozice za demokracii a lidská práva v Ázerbájdžánu.
V roce 2008 Lala Shevket spolu s dalšími opozičními vůdci bojkotoval prezidentské volby kvůli naprosté nesvobodě a otevřenosti v zemi a absenci byť jen minimálních požadavků na spravedlivé a spravedlivé volby.
V roce 2010, před parlamentními volbami, byl blok Azadlyg rozpuštěn v souvislosti s rozhodnutím Strany lidové fronty vytvořit koalici se stranou Musavat. Liberální strana Ázerbájdžánu se parlamentních voleb zúčastnila společně se svým spojencem z rozpuštěného bloku Azadlig - Stranou občanů a rozvoje a také Stranou zelených a Hnutím Inteligence, tvořící volební blok "Za osobu". Podle zpráv zahraničních pozorovatelů však byly volby zmanipulované a žádný z opozičních kandidátů se do parlamentu nedostal.
Dnes je profesor Lala Shevket vůdcem Ázerbájdžánské liberální strany a jejím prezidentským kandidátem.
Má jednoho syna.
Článek byl napsán podle informací z oficiálních stránek profesora Shevketa. Informace o webu jsou licencovány podle podmínek GNU Free Documentation License, používané se svolením.