Galpern, Moishe-Leib

Moishe-Leib Galpern
משה לייב האלפערן

Autoportrét. 1927
Datum narození 2. ledna 1886( 1886-01-02 )
Místo narození Zlochev , Království Galicie a Lodomeria , Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 31. srpna 1932 (ve věku 46 let)( 1932-08-31 )
Místo smrti New York , USA
občanství (občanství)
obsazení básník
Jazyk děl jidiš
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Moyshe-Leyb Halpern ( Galpern, Halpern, Halperin , jidiš  משה לייב האלפערן ‏‎, anglicky  Moyshe -Leyb Halpern ; 1886 - 1932 napsal židovský básník, který jiš . ) - židovský básník

Životopis

Od roku 1896 studoval malbu ve Vídni , začal se zajímat o socialistické učení, psal poezii v němčině. V roce 1907 se vrátil do Zločeva, kde po setkání se Sh. Ya.Imberem začal psát v jidiš a být publikován v židovském tisku.

V roce 1908, aby nebyl povolán do armády, emigroval do Spojených států a usadil se v New Yorku. Dlouho žil v nouzi a snažil se vydělávat fyzickou prací. Kolem roku 1910 se sblížil se skupinou Di Junge . V roce 1921 začal spolupracovat v komunistických novinách Freiheit (Svoboda), ale básníkova nezávislá povaha a jeho tvůrčí zásady vedly k rozchodu s vedením strany a ukončení práce v novinách.

Zemřel na infarkt. Posmrtně (1934) vyšla dvousvazková sbírka jeho básní.

Kreativita

Raného Halperna charakterizuje společný vliv tehdejších židovských básníků, německých romantiků a H. Heineho (jehož básně Halpern přeložil do jidiš) a touha, pro Di Yunge typická, distancovat se od omezení a konvencí židovská proletářská literatura. V Halpernových básních o velkoměstě však zazněl patos charakteristický pro proletářskou poezii a prozaický slovník a náměty některých básní byly v rozporu se snahou členů skupiny vytvořit ryze poetický jazyk, stojící proti každodenní mluvě. Kvůli výdělku psal Galpern satirické a humorné básně, ale satirické poznámky jsou vlastní i některým básním obsaženým v autorových sbírkách.

V první Halpernově básnické sbírce V New Yorku (In New York, 1919) se objevují motivy lásky a smrti spolu s barevnými obrazy velkoměsta. Kniha končí apokalyptickou básní „A Nakht“ („Noc“, vydaná v roce 1916), jejíž lyrický hrdina se řítí v noční můře mezi žízní po vykoupení a pocitem blízké smrti.

V Halpernově poezii se mnohokrát opakují motivy sebeuvědomění jedince, který nenachází místo pro sebe v úzkých hranicích, které jsou mu vnuceny, a osud básníka, jehož hlas nikdo neslyší. Tyto stálé motivy ve druhé knize básní Di Goldene Pave (Zlatý páv, 1924) jsou komplikovány prvky grotesky a fantazie. Ukazuje to také Halpernovu touhu opustit tradiční sylabotonické metry. Z touhy spojit grotesku s prozaickým začátkem roste Galpernova charakteristická přitažlivost k paradoxům. Rozmanitost také odlišuje řadu monologů, v nichž se Galpern vysmívá jak omezenému obyvateli města, tak i aktivistovi americké strany.

Halpern také psal inovativní prózu a zabýval se malbou (hlavně portrétováním). Dílo a osobnost Halperna měla velký vliv na současné básníky.

Ruské překlady

Odkazy