| Steinitz Gambit | |
|---|---|
| Počáteční pohyby | 1.e2-e4 e7-e5 2.Kb1-c3 Kb8-c6 3.f2-f4 e5:f4 4.d2-d4!? |
| EKO | C25 |
| První zmínka | 1867 |
| Pojmenoval podle | Wilhelm Steinitz |
| Debutová kategorie | Otevřený debut |
| V databázi | 365 šachy |
Steinitzův gambit je pokračováním gambitu ve hře Vídeň , ke kterému dochází po tazích:
1.e2-e4 e7-e5
2.Kb1-c3 Kb8-c6
3.f2-f4 e5:f4
4.d2-d4!?
Odkazuje na otevřené debuty .
Otevření zavedl Steinitz do turnajové praxe v roce 1867. Chigorinovi se tato netradiční poloha, prosycená těmi nejostřejšími variacemi, zalíbila a ochotně ji následně hrál s bílým i černým. V roce 1892 si tedy Chigorin vybral Steinitz Gambit s Whitem ve 21. hře odvety se Steinitzem. Následně Zukertort navrhl tah, který je stále považován za nejnebezpečnější pro bílého: 5. ...d7-d5! . Jeho myšlenka je, že černý by měl otevřít centrální soubory co nejrychleji. Jiný, rovněž ostrý plán, spojený s otevřením centra, navrhl v roce 1895 Schmidt: 5. . . d6 6. Kf3 Bg4 7. Bxf4 f5! . V moderní turnajové praxi je Steinitz Gambit vzácný.
Bílý se snaží vytvořit silný střed pěšce a po 4. …Qd8-h4+ vyhrát nějaké tempo s Ng1-f3 a Nc3-d5. Bílý je zároveň nucen opustit rošádu, ale Steinitz považoval krále za silnou figurku, která se dokáže postavit sama za sebe. A přesto, s energickou hrou, má černý dobrou šanci podkopat střed a být první, kdo zaútočí na krále, s využitím obtíží bílého s vývojem figur královské strany.
Wilhelm Steinitz - Louis Paulsen , Baden-Baden, 1870 [1]
1. e4 e5 2. Nc3 Nc6 3. f4 ef 4. d4 Qh4+ 5. Kre2 d6 6. Nf3 Bg4 7. Bxf4 0-0-0 8. Ke3 Qh5 9. Be2 Qa5 10. a3 Bxf3 11. K.+ Ke3 Qh4 13. b4 g5 14. Bg3 Qh6 15. b5 Nce7 16. Rf1 Nf6 17. Kpf2 Ng6 18. Kg1 Qg7 19. Qd2 h6 20. a4 Rg8 21. b6 ab 22. Bg82 4+ Q Krb8.24. Nd5 Qg7 25. a5 f5 26. ab cb 27. Nxb6 Ne7 28. ef Qxf7 29. f6 Nc6 30. c4 Na7 31. Qa2 Nb5 32. Nd5 Qxd5 33. cd Nxd4 + 64. Rc3 5 Qa.7 -0