Friedrich Hahn | |
---|---|
Datum narození | 27. července 1742 |
Místo narození |
|
Datum úmrtí | 9. října 1805 (ve věku 63 let) |
Místo smrti | |
Země |
Friedrich Hahn ( 1742-1805 ) byl německý filozof a astronom .
Narozen 27. července 1742 v Neuhausu v Holštýnsku do šlechtické rodiny, která se od roku 1337 usadila v Meklenbursku . První polovinu života strávil v Holštýnsku; studoval přírodní vědy, matematiku a astronomii na univerzitě v Kielu v letech 1760-1763. Tam se seznámil s Johannem Gottfriedem Herderem (1744–1803), se kterým navázal pevná přátelství a kterého štědře finančně podporoval. Herder mu později věnoval svou Ódu „Orion“.
V roce 1793 zahájil stavbu soukromé observatoře, první v Meklenbursku, která byla dobře vybavena. Bylo na ní umístěno jedno z největších zrcadel Williama Herschela , byly umístěny přesné přístroje pro určování polohy hvězd. Pozoroval Slunce, planety, proměnné hvězdy. Tato pozorování byla většinou publikována v Bode 's Astronomisches Jahrbuch v letech 1794-1807. Nejvýznamnější byl Hahnův objev centrální hvězdy v prstencové mlhovině M 57 v souhvězdí Lyry v roce 1800 .
Zemřel 9. října 1805 v Remplin ve věku 63 let. Po smrti svého syna „divadelní hrabě“ své jmění promrhal a prodal všechny knihy a nástroje. Nejlepší přístroje koupil Bessel pro novou hvězdárnu v Königsbergu . Jeden nástroj skončil v mnichovském muzeu . Herschelův dalekohled získal v roce 1812 neapolský astronom Federigo Zuccari pro novou observatoř Capodimonte a nyní je zrcadlo tohoto dalekohledu součástí sbírky Muzea observatoře.
Navrhl Dopplerovi Dopplerův jev.
Po něm a po německém jaderném fyzikovi Otto Hahnovi byl pojmenován kráter na Měsíci .
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |
|