Ganzen, Anna Vasilievna

Anna Vasilievna Ganzen
Jméno při narození Vasiljevová Anna Vasilievna
Datum narození 8. (20. prosince) 1869 [1]
Místo narození
Datum úmrtí 2. dubna 1942( 1942-04-02 ) (ve věku 72 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení tlumočník
Jazyk děl ruština
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Anna Vasilievna Ganzen (rodné jméno - Vasiljeva ; 8.  [20],  1869 , Kasimov  - 2. dubna 1942 , Leningrad ) - ruská překladatelka skandinávských spisovatelů, manželka dánsko-ruského literárního představitele, překladatele Pjotra Ganzena .

Životopis

Od roku 1872 žila v Petrohradě, slévárenské gymnázium absolvovala se stříbrnou medailí v roce 1887, ovládala tři cizí jazyky. Po absolvování gymnázia odpověděla na inzerát v novinách na sekretářku a asistentku v domácnosti, který zveřejnil Peter Ganzen, který v té době také žil v Petrohradě [2] . O rok později se vzali a Anna se po studiu skandinávských jazyků ( dánštiny , švédštiny a norštiny ) stala jeho aktivní asistentkou a spoluautorkou.

Manželé Hansenovi překládali skandinávské spisovatele do ruštiny - všichni Hans Christian Andersen (1893-1895), Henrik Ibsen , Knut Hamsun , Bjornstjerne Bjornson , Soren Kierkegaard , Johan August Strindberg , Karin Michaelis a další.Své překlady podepsali jako „A. a P. Hansen. Bylo jim uděleno čestné odvolání Puškinovy ​​ceny Akademie věd (1907) za překlady kompletních děl G. Ibsena, vydaných v letech 1903-1907.

Nezávisle přeložila do veršů tragédii Elenschlegera „Jarl Gakon“ (samostatné vyd., 1904), „ Henry V “ od Shakespeara (vyd. pod vedením S. A. Vengerova), „Tisíc a jedna noc“ od Holgera Drahmana (M ., 1904), "Komedii lásky" a " Peer Gynt " od Ibsena (M., 1904-1905) atd.

Po říjnové revoluci zůstala v sovětském Rusku. Člen redakční rady, redaktor nakladatelství Světová literatura (1919-1925), tajemník rady Všeruské společnosti literárních překladatelů (1919-1923), člen představenstva a pokladník petrohradského/leningradského oddělení Všeruského svazu spisovatelů (1920-1932).

Zemřela v obleženém Leningradu ve svém bytě na Vasiljevském ostrově . Byla pohřbena v hromadném hrobě na Piskarevském hřbitově . Na smolenském hřbitově , ve stejném plotu s hrobem předčasně zesnulého Vladimíra Petroviče Ganzena, byl uspořádán kenotaf [3] [4] .

Děti

Potomek - Kozhevnikov, Pyotr Valerievich .

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Ruští spisovatelé 1800-1917 - Velká ruská encyklopedie . - T. 1. - S. 142. - ISBN 978-5-85270-011-7
  2. ↑ Natalia Ganzenová. Životní pohádka // Siskin a Ježek. - 2005. - č. 21-22 . - S. 22-23 .
  3. ↑ Andersen z Kasimova . Získáno 22. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 22. srpna 2019.
  4. ↑ Nekropole Ruska . Získáno 22. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 22. srpna 2019.

Odkazy