Tatintsian, Gary

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. května 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Gary Tatintsian
Datum narození 1954
Země
obsazení obchodník s uměním

Gary Tatintsyan (narozen 1954 ) je vlastníkem galerie, vlastníkem galerie Gary Tatintsyan .

Životopis

Gary Tatintsian otevřel svůj první projekt, Tatunz Gallery, v Berlíně v roce 1989. Galerie byla jednou z prvních, která uvedla na západní trh díla ruských avantgardních umělců: Alexandra Rodčenka , Vladimíra Němuchina , Eduarda Steinberga a Jevgenije Čubarova . Ve stejné době začal Gary spolupracovat s takovými nadějnými západními umělci jako Peter Doig , Georg Baselitz , Zaha Hadid a Daniel Richter .

V roce 1998 se přestěhoval do New Yorku, kde otevřel Galerii Garyho Tatintsiana v části Chelsea na Manhattanu . Seznam galerijních umělců byl doplněn o taková jména jako Frank Stella , Peter Helly , George Condo a další klíčové postavy americké umělecké scény.

Výstavní prostor v Moskvě byl otevřen v roce 2005. Galerie poprvé představila ruskému publiku trendy současného konceptuálního umění, fotografie a designu. V galerii na nábřeží Serebryanicheskaya se pravidelně konají výstavy současných umělců. Mezi veřejné projekty patří výstavy a přednášky galeristů v ruských a světových muzeích: Státní muzeum Ermitáž , Národní centrum současného umění , Puškinovo muzeum im. Puškin , Garážové muzeum , Nové muzeum atd.

Kromě výstavní činnosti se galerie podílí na tvorbě soukromých i veřejných sbírek a dohlíží také na památkový fond umělce Jevgenije Čubarova .

Citáty

Poznámky

  1. Majitel galerie Gary Tatintsyan: „Umění bylo za časů Van Gogha emocionální, ale dnes se stalo intelektuálním“  (angl.) . rtvi.com (11. dubna 2019). Staženo 20. listopadu 2019. Archivováno z originálu 17. prosince 2019.
  2. Rozhovor Rusko [1] Archivováno 7. března 2016 na Wayback Machine - 2015. - 30. dubna.
  3. Panteleeva E. [2] Archivní kopie ze dne 25. února 2016 na Wayback Machine // The Art Newspaper Russia. - 2015. - 13. května.
  4. Kulik I. [3] Archivní kopie ze dne 4. března 2016 na Wayback Machine // Kommersant. - 2007. - 30. ledna.

Odkazy