Gebauer, Jan

Jan Gebauer
čeština Jan Gebauer
Datum narození 8. října 1838( 1838-10-08 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození Ubislavice , Rakouské císařství
Datum úmrtí 25. května 1907( 1907-05-25 ) [1] [2] [4] […] (ve věku 68 let)
Místo smrti
Země
Vědecká sféra lingvistika
Místo výkonu práce
Alma mater
Akademický titul Profesor
Studenti Oldřich Guyer
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jan Gebauer ( česky. Jan Gebauer , 8. října 1838 , Ubislavice v Krkonoších  - 25. května 1907 , Praha ) je český lingvista . Člen pražské akademie věd (1890), zahraniční korespondent Petrohradské akademie věd .

Narozen do chudé rolnické rodiny; příjmení - od vzdálených předků, kteří měli německé kořeny. Studoval na škole v Jičíně (za pomoci místního faráře), poté na pražské Karlově univerzitě , kde se specializoval na slovanskou filologii. Nedostatek financí ho donutil na nějakou dobu (1865-1869) vyučovat v provincii (městě Pardubice ). V roce 1873 se stal asistentem, v roce 1880 profesorem Univerzity Karlovy (od roku 1882, po rozdělení univerzity - v její české části). Vytvořil seminář slovanské filologie, kde byli vychováni všichni následující bohemisté té doby.

Zanechal zásadní studie dějin a moderní mluvnice českého jazyka, které položily základy bohemismu až do poloviny 20. století. Zastánce novogramatismu .

Vedl časopis Filologické poznámky ( České Listy filologické ).

Gebauer sehrál zvláštní roli při odhalování falzifikátů Václava Ganky  - rukopisů kraledvorských a zelenogorských . S hlavními publikacemi na toto téma se vědec objevil na stránkách časopisu Ateneum za podpory jeho redaktora, budoucího zakladatele československého státu T. Masaryka . Poté, co jsem rukopisy podrobil pečlivé kontrole s přihlédnutím k nejnovějším výsledkům slavistiky, našel jsem v 6000 slovech těchto dvou rukopisů asi 1000 chyb, včetně odchylek od středověkého pravopisu, nesprávného gramatického skloňování, nesprávného použití dočasných tvarů, slov nemožných v Čeština, mylně foneticky „přepočítaná“ z ruštiny, používání starých slov v nových významech, syntaktické kalky z němčiny aj. Gebauer také poukázal na paralely textů s nepochybnými a odhalenými padělky („Píseň pod Vyšegradem“ aj.) , stejně jako chyby spojené s nepochopením pravých památek. Dospěl k závěru, že stejný typ chyb v obou falzifikacích ukazuje na jejich společné autorství. Gebauerův argument, kterému jeho odpůrci nemohli nic přesvědčivého oponovat, se stal jedním ze základních kamenů při dokazování padělku „rukopisů“.

Sborník

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Jan Gebauer // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  2. ↑ 1 2 Databáze českého národního úřadu
  3. ↑ Jan Gebauer // Proleksis enciklopedija, Opća i nacionalna enciklopedija  (chorvatština) - 2009.
  4. ↑ Archiv hl. m Prahy, Matrika zemřelých a sv. Ludmily na Vinohradech, sign. Společnost VIN Z5, s. 150
  5. ↑ Archiv hl. m Prahy, Matrika zemřelých a sv. Ludmily na Vinohradech, sign. Společnost VIN Z5, s. 150

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie