Gezen, August Matveevich
| August Matveevich Gezen | |
|---|---|
| Narození | 17. (29. dubna) 1817 |
| Smrt |
19. srpna (31), 1892 (75 let) Petrohrad |
| Pohřební místo | |
| Rod | gezen |
| Vzdělání | Moskevská univerzita |
| Postoj k náboženství | katolicismus [1] |
August Matveyevich Gezen ( 1817-1892 ) - úředník ministerstva veřejného školství ; skutečný státní rada .
Životopis
katolík, původem z rodu Gezenů . Otec Matvey Petrovich je poručíkem pruské služby [2] ; od roku 1822 - barvířský mistr moskevského státního školního barvířského ústavu, od roku 1830 - hlavní výrobce sukna v Jekatěrinoslavské továrně na sukno. Matka, Lyubov Alekseevna - manželka obchodníka z 2. cechu.
Od roku 1835 studoval na lékařské fakultě Moskevské univerzity , kterou absolvoval jako doktor 1. oddělení. Působil jako učitel v různých moskevských vzdělávacích institucích; učil fyziku a chemii na Moskevské praktické akademii , chemii na Moskevské obchodní škole .
V roce 1849 přijal ruské občanství. V 60. letech 19. století v hodnosti státního rady byl na ministerstvu vnitra a angažoval se v odboru pro náboženské záležitosti zahraničních konfesí.
Po nástupu na ministerstvo veřejného školství byl aktivním účastníkem reformy hraběte D. A. Tolstého . Jako přednosta reálných a technických škol byl opakovaně vyslán na služební cestu do c. Tolstého v zahraničí, aby studoval strukturu tamních podobných škol. V roce 1877 byl jmenován členem Rady ministra veřejného školství a účastnil se komise, která vypracovala novou univerzitní chartu . V přátelském vztahu s M. N. Katkovem spolupracoval v " Moskovskie Vedomosti " a " Russian Bulletin " ; v " Moderní kronice " vyšly jeho články: "Ruské církevní písně používané římskými katolíky v polovině 18. století." (1870, č. 3) a Svědomitost a učenost některých našich realistů v polemice o klasické a skutečné vzdělanosti (1871, č. 18, 19).
A. M. Gezen je autorem rozsáhlého díla „Dějiny slovanského překladu víry “, oceněného Uvarovovou cenou . Tato práce byla důležitým příspěvkem do teologické literatury, protože tato problematika byla až do Gesena zcela nedotčená vědou. Gezen si dal za úkol podle dostupných údajů obnovit původní text slovanského překladu různých vyznání a následně v tomto textu naznačit změny, které v průběhu času následovaly.
Rodina
Manželka: dcera kolegiálního posuzovatele Ljubova Aleksandrovna Martynova. Jejich děti: Elizaveta (1847-?), Fedor (1850-?), Victor (1855-po roce 1914) [3] , stejně jako dcery Evgenia a Elena [4] .
Byl pohřben na katolickém hřbitově ve Vyborgu .
Skladby
- O homeopatii jako o jedné z racionálních metod léčby. — M.: Univ. typ., 1855. - 44 str.
- Kde je více racionality, v alopatii nebo v homeopatii. - Petrohrad: typ. Hohenfelden a spol., 1865. - 44 s.
- Názory zahraničních vědců na některé otázky související se strukturou vysokých škol. - Petrohrad: typ. V.S. Balasheva, 1877. - 47 s.
- Dějiny slovanského překladu symbolů víry: kriticko-paleografické poznámky; s připojenými 4 obrázky. - Petrohrad, 1884 (Typ. Císařská akademie věd). — 128 str. [5]
Poznámky
- ↑ kartotéka Ambburger (německy)
- ↑ Zpráva Císařské moskevské univerzity: od 1. ledna 1835 do 1. ledna 1836. . Získáno 3. července 2021. Archivováno z originálu dne 24. listopadu 2021.
- ↑ Genealogická kniha šlechty Moskevské gubernie / ed. L. M. Savelová.
- ↑ Metrické výpisy, str. 378 – Dodatek ve formátu doc na CD k publikaci: Kozlov-Strutinsky S. G. Bývalý vyborský římskokatolický hřbitov v Petrohradě a kostel Navštívení Pres. Panna Maria sv. Alžběta. // Materiály k dějinám římskokatolické farnosti jménem Vizitace prez. Panna Maria sv. Alžběty a historie katolického hřbitova na straně Vyborg v Petrohradě: So. - Gatchina: STsDB, 2010. - 263 s.
- ↑ Moderní vydání: Moskva: URSS: Lenand, 2015. - 128, IV s. — ISBN 978-5-9710-2295-4 .
Zdroj
- Gezen, August Matveevich // Ruský biografický slovník : ve 25 svazcích. - Petrohrad. - M. , 1896-1918.
Doporučená četba
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|---|
| V bibliografických katalozích |
|