Gemmingens
Gemmingens |
---|
|
Popis erbu: viz text |
Předek |
Henricus (von Gemmingen) , 12. století |
blízký porod |
Massenbach |
Větve rodu |
Gemmingen-Guttenberg, Gemmingen-Hornberg, Gemmingen-Hagenshis (později Gemmingen-Steinegg), Gemmingen-Michelfeld, Gemmingen-Neckarzimmern-Bürg, |
Místo původu |
není s jistotou známo |
|
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Rod von Gemmingen se datuje do říšského alemanského rytířského rodu, jehož původní rodové panství bylo v Gemmingenu v Kraichgau . Gemmingenové, jejichž existence je doložena již od období vrcholného středověku , jsou jedním z nejrozvětvenějších německých šlechtických rodů s četnými majetky v Kraichgau, Odenwaldu , Švábsku a Frankách atd. Gemmingenská panství přitom nikdy nevznikla. jediné území, ale byly extrémně rozptýlené a často spravované jako kondominium spolu s jinými rody.
Ve XIV století. Gemmingenové se rozdělili na dvě dosud existující větve, které dostaly svá jména podle hradů na Neckaru , které se staly jejich hlavními sídly: Gemmingen - Guttenberg a Gemmingen- Hornberg .
V 16. a na počátku 17. století vyšli z rodu Gemmingenů augsburští biskupové Johann Otto (1545-1598), Eichstette Johann Conrad (1561-1612) a Mohuč Uriel (1468-1514); a poslední byl od roku 1508 do roku 1514. také arcikancléř Svaté říše římské.
Gemmingenové byli po staletí komorníky , gofraty a vysokými vojenskými úředníky u bádenských , volebních rad , Württemberska , Braniborska-Ansbachu a dalších soudů své doby. Byli součástí rytířských kantonů Kraichgau a Odenwald, často je vedli; Carl Friedrich Reinhard von Gemmingen (1739–1822) byl zároveň posledním generálním ředitelem říšského rytířstva a zároveň Eberhard Friedrich von Gemmingen (†1791) stál v čele württemberské vlády.
V 19. stol Gemmingenové byli zastoupeni jak v Bádenském stavovském sněmu (1 komora), tak ve Württemberském zemském sněmu . V oblasti umění je znám skladatel Ernst von Gemmingen-Hornberg (1759-1813) a také spisovatel a přítel Mozarta Otto Heinrich von Gemmingen-Hornberg (1755-1836).
V novodobé historii rodu je významný, v letech 1982 až 2009 , teolog Eberhard von Gemmingen (*1936). na starosti německy psaná redakce Vatikánského rozhlasu .
Erb
Popis:
V modrém poli jsou 2 zlaté příčné pruhy. Nad štítem je rytířská přilba s buvolími rohy, jejíž barva je podobná zbarvení štítu.
V curyšské zbrojnici ze 14. století však existuje trochu jiná verze: ve zlatém poli jsou 3 modré pruhy.
Rodinné statky
- Dolní hrad Gemmingen (Gemmingen) - v rodinném vlastnictví od roku 1274
- Hrad Streichenberg (Gemmingen) - rod vlastněný v letech 1280 až 1297
- Zámek Dammhof ( Eppingen ) - od roku 1362 využíván jako stáj
- "Kamenný dům" (také Schleglerschloss; Heimsheim ) - v 15.
- Hrad Burg ( Neuenstadt am Kocher ) - z roku 1456
- Zámek Steinegg ( Neuhausen ) - z 15. století
- Hrad Guttenberg ( Hasmersheim ) - z roku 1449
- Zámek Michelfeld ( Angelbachtal ) - od roku 1753
- Horní hrad Bonfeld ( Bad Rappenau ) - od roku 1476 do roku 1958
- Zámek Maienfels ( Wüstenrot ) - od roku 1492
- Zámek Fuerfeld (Bad Rappenau) - od roku 1516
- Palác Eschenau ( Obersulm ) - od roku 1518 do roku 1650
- Zámek Neuhaus - ze 16. století
- Zámek Lerensteinsfeld ( Lerensteinsfeld ) - od roku 1535 do roku 1649
- Dvůr Lautenbach ( Jedheim ) - od roku 1537 do roku 1621
- Zámek Presteneck (Neuenstadt am Kocher) - od roku 1549 do roku 1841
- Hrad Butterhausen ( Münsingen ) - od roku 1569 do roku 1812
- Zámek Vilseck ( Wingen ) - od roku 1573 do roku 1596
- Hrad Liebenfels ( Mammern ) - od roku 1574 do roku 1654
- Hrad Ittlingen ( Ittlingen ) - od roku 1577
- Hrad Treschklingen (Bad Rappenau) - XVI-XVII století a od poloviny XIX století
- Zámek Bad Rappenau - od roku 1592 do roku 1956
- Hrad Gemmingen Widdern ( Widdern ) - od roku 1600 do roku 1863
- Hrad Hornberg ( Neckarzimmern ) - z roku 1612
- Starý hrad Beingen ( Freiberg am Neckar ) - z roku 1673
- Zámek Babstadt (Bad Rappenau) - od roku 1712
- Dolní zámek (Thalheim) - od poloviny 18. století do roku 1833
- Nový zámek (Neckarzimmern) (Neckarzimmern) - od roku 1740 do roku 1932, používán jako radnice
- Zámek Rodenstein ( Frenkisch-Krumbach ) - od roku 1747
- Hrad Lehen ( Bad Friedrichshall ) - od roku 1749 do roku 1814
- Dolní hrad (Bonfeld; Bad Rappenau) - od roku 1476 (neexistuje)
- Heigern Manor ( Thalheim ) - od roku 1786 do roku 1813
- Hrad Maudach - od roku 1791 do roku 1795
- Zámek Hoffenheim ( Sinsheim ) - od roku 1781 do roku 1850 (neexistuje)
- Zámek Unterbessenbach ( Bessenbach ) - od roku 1841
- Villa Willigst ( Schwerte ) - asi z roku 1900
- Hrad Friedenfels ( Friedenfels ) - od roku 1905
- Zámek Poppenreuth ( Waldershof ) - od roku 1905
- Zámek Weissenstein (Steinwald) (Waldershof) - od roku 1905
- Zámek Woffenbach ( Neumarkt ) - od roku 1937 do roku 1955
- Gemmingen Courtyard ( Bad Wimpfen )
- Gemmingen Courtyard ( Heidelberg )
- Walderdorfský dvůr ( Bensheim ) - od roku 1630 do roku 1710
- Gemmingenův dům ( Gernsbach ) - od roku 1872 do roku 1919
- Villa Gemmingen ( Stuttgart ) - od roku 1910
Literatura
- Ernst von Gemmingen: Familienchronik der Freiherren von Gemmingen Fortsetzung der Chronik von Stocker 1895. Babstadt, 1925/26
- R[einhold] Bührlen: Geschichte der Familie v. Gemmingen und ihrer Besitzungen. [Neckarzimmern] 1977
- Lupold von Lehsten: Genealogie der Freiherren von Gemmingen im 19. und 20. Jahrhundert. Bensheim, 2003