Hadzidakis, Georgios
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 12. října 2018; kontroly vyžadují
7 úprav .
Georgios Hadzidakis ( řecky: Γεώργιος Χατζιδάκις Myrtio Kréta , Osmanská říše 12. listopadu 1848 [1] – Athény 27. června 1941 ) byl řecký lingvista konce 19. století a počátku 20. století. Zakladatel lingvistiky v Řecku, první profesor lingvistiky a indické filologie na univerzitě v Aténách (1890 - 1923) [2] . V roce 1927 se stal prezidentem akademie v Aténách . V roce 1928, na prvním kongresu lingvistů v Haagu, jej předseda Paul Kretschmer prohlásil za nestora lingvistů [3] .
Životopis
Georgios Hadzidakis se narodil ve vesnici Myrtio na ostrově Kréta, která v té době zůstala pod osmanskou kontrolou. Jeho otec je Ioannis „John“ Hadzidakis , řecký matematik, a jeho bratr Nikolaos je také matematik.
Ve 14 letech se jako „zajíc“ dostal do Pirea , řeckého království . Vystudoval klasickou filologii na univerzitě v Aténách . V roce 1877, po vítězství v univerzitní soutěži v lingvistice, získal stipendium na univerzitě v Aténách, aby mohl pokračovat ve studiu v zahraničí. Studoval 3 roky v Německu ( Univerzita Lipsko , Jena a Berlín ) u lingvistů jako Georg Curtius , Karl Brugmann , Eduard Sievers a Berthold Delbrück .
V roce 1880 se vrátil do Řecka, kde zpočátku působil na marazlievské škole v Aténách. O rok později, ve věku 33 let, jsem získal doktorský titul za disertační práci: „O koncích kníru, OS“ („περὶ τῶν εἰς συνηρημένων ῆς ντ νων ῆς ντyτ νῆς κτεν΄ζτ κταᐄ΄ς ντηḥὄέτyτ νκṣḥς ντ Ve stejném roce byl jmenován docentem na univerzitě v Aténách , v roce 1885 byl povýšen na docenta , v roce 1890 byl zvolen stálým profesorem lingvistiky a indické filologie a obsadil stejnojmennou univerzitní katedru. V roce 1906 byl zvolen rektorem univerzity v Aténách. Odešel z křesla v roce 1923.
Hadzidakis byl osobou, která předložila myšlenku vytvořit „Centrum pro kompilaci historického slovníku novořeckého jazyka“, které se nakonec stalo „Centrem pro výzkum novořeckých dialektů a idiomů“ - Ι.Λ. Ν.Ε [4] .
Dvakrát se se zbraní v ruce zúčastnil krétských povstání - v mladém věku povstání roku 1866 a o 30 let později již jako profesor na katedře lingvistiky a indické filologie povstání roku 1897 .
Hadzidakis zemřel v Aténách 27. června 1941 během nacistické okupace Řecka.
Vědecké názory
Hadzidakis byl proti teorii, že moderní mluvená řečtina pochází přímo z dorianských a aiolských dialektů starověké řečtiny [5] . Vytvořil názor, že moderní řečtina se přirozeně vyvinula ze starověkého attického dialektu , následného alexandrijského koiné a středověké řečtiny z byzantského období [6] . V podstatě věřil v zachování a pokud možno zlepšit oficiální jazyk Kafarevus , dokud se nevyvine mluvený jazyk [7] . Pokud jde o tzv. "jazykovou otázku", on následoval "střední" cestu Adamantius Korais , oponovat stejně zastánci archaismu a horlivým zastáncům hovorové Dimotika [2] .
Ocenění
Práce
- Akademická četba , lingvistická učebnice ve 4 svazcích
- Příspěvek k dějinám řeckého jazyka ( Συμβολή εις την Ιστορίαν της Ελληνικής Γλώσσης ("Beitrag zur Atgrihenech. Sprchichiste").
- Einleitung in die neugriechische Grammatik . Leipzig 1892, Nachdruck: Hildesheim/Wiesbaden 1977 (Bibliothek indogermanischer Grammatiken, 5), online (PDF).
- Zur Abstammung der alten Makedonier . Athény 1897.
- И опять о эллинстве древних македонян ( Και πάλιν περί της Ελληνικότητος των Αρχαίων Μακεδόνων . („Noch einmal zum Griechentum der alten Makedonier“). Nachdruck: Περί του Ελληνισμού των Αρχαίων Μακεδόνων. 1992.)
- Die Sprachfrage v Griechenlandu. Athen 1905, online (PDF).
- Středověká a novořecká
- Stručné dějiny novořečtiny
- Albert Palec . In: Indogermanisches Jahrbuch 4, 1916, 235-241.
- О разделении истории греческого языка на разные периоды ( Περί της διαιρέσεως της ιστορίας της ελληνικής γλώσσης εις διαφόρους περιόδους , in: Επετηρίς Εταιρείας Βυζαντινών Σπουδών 7, 1930, 227-230. („Über die Einteilung der Geschichte der griechischen Sprache in verschiedene Perioden“) .
Esej
- Na tezaurus středověkého řeckého jazyka („περὶ τοῦ θησαυροῦ τῆς μεσαιωνικῆς ἑλλην βπο circῶῶ βtelnost β 1930), 1930), 1930).
- Odpověď Dr. W. Beschewliewovi ("Ἀπάντησις πρὸς τὸν κ. διδάκτορα W. Beschewliew", Ἀθηνᾶ , 39 (1927), 1717 σσσσ
- Epirus nazývá své průzkumníky ("Ἡ Ἤπειρος καλεῖ τοὺς ἐρευνητάς της ", Ἠπειρωτικὰ Χρονικά , σ15126 ,σ
- K. Anastasiadis, Life and Works of George Gennados („ἀναστασιάδης μ.,„ Γεωργεναδίου βίος κργα “, α' -β 'παρίσι , 1926, 1 (1926), 1 (1926), 1 (1926), 1 (1926), 1 (1926), 1 (1926,.
- Odpověď uživateli Manolis Triantafillidis ("Ἀνταπάντησις πρὸς τὸν κ. Μανώλην Τριανταφυλλίδην", Ἀζ3σ ν.Ἀζθ ,9σς , 57-3σ9σσ.
- Z nepublikovaného Adamantius Korais („Ἐκ τῶν ἀνεκδότων τοῦ Ἀδαμαντίου Κοραῆ “, Ἀθηνᾶ , 29 (1917) 1917, 1917, 1917
- Речь в память Константина Контоса («Λόγος ἐπιμνημόσυνος εἰς Κωνσταντῖνον Σ. Κόντον . Ἐκφωνηθεὶς ἐν συνεδρίᾳ τῶν ἑταίρων τῆς ἐν Ἀθήναις ἐπιστημονικῆς ἑταιρείας τῇ 21 Μαΐου 1910» , Ἀθηνᾶ , 23 (1911), σσ. 3-20)
- Tónové otázky ("Τονικὰ ζητήματα Α΄ καὶ Β΄", Ἀθηνᾶ , 14 (1902), σσ. 236-240)
- Etymologie slova společně („ἐτυμολογία τοῦ μαζί. Οὔτε μαζῇ οὔτε μαζύ ἶναι ἡ ὀ ὀ γραφή, ἀλὰ μαζ rā“, π- 2 (18883), π a $ λ λ ά λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ.
- Na krétské slovo zima (okamžitě) („Περὶ τοῦ Κρητικοῦ ζιμιό“, Πλάτων , 6, 1-2 (1883), σσ. 43-45
- O paratymologiích a jejich změnách („Περὶ παρετυμολογιῶν καὶ τῶν δι' αὐτὰς μεταβολῶν“, Πλάω5-8.3,6τω5-8 .
- Kritika cakonské gramatiky od M. Deffnera („Ἐπίκρισις τσακωνικῆς γραμματικῆς τοῦ Ή. M. Deffner,λ, άτ ,άλ,άκ , 1881 σ6σν 1881 σ176ν
- „Βιβλιογραφικά. Γ΄", Πλάτων 5, 10-11 (1883), σσ. 420-423
- Kritika cakonské gramatiky M. Deffner ("Ἐπίκρισις τσακωνικῆς γραμματικῆς τοῦ Ή. M. Deffner, 1881 σ51ελλ), 3,18τ , 4541ελλλ
- Kritika cakonské gramatiky M. Deffner („Ἐπίκρισις τσακωνικῆς γραμματικῆς τοῦ κ. M. Deffner, Berlin 1881 , σελνλλ
Poznámky
- ↑ .:BiblioNet: Χατζιδάκις, Γεώργιος Ν. . Získáno 10. února 2016. Archivováno z originálu 26. ledna 2018. (neurčitý)
- ↑ 1 2 Χατζιδάκις, Γεώργιος Ν. (1848-1941) στο Ε.Κ.Π.Α. Archivováno z originálu 13. března 2016.
- ↑ ΓΕΩΡΓΙΟΣ ΧΑΤΖΙΔΑΚΙΣ.Ο μεγαλοφυής Ρεθεμνιώτης (nepřístupný odkaz) . Získáno 7. července 2015. Archivováno z originálu dne 4. března 2016. (neurčitý)
- ↑ Χρονοδιάγραμμα της ιστορίας του Κέντρου (nepřístupný odkaz) . Získáno 7. července 2015. Archivováno z originálu 5. března 2016. (neurčitý)
- ↑ γεώργιος χατζιδάκις και απόδειη της αδιάσπαστης γλωσικής συνέχειας του του τληνισμού datováno 22. března 2015 na wayback )
- ↑ G. Μπαμπινιώτης: Η μελέτη της ιστορίας της ελληνικής γλώσσας (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 7. července 2015. Archivováno z originálu 25. června 2013. (neurčitý)
- Z _
_ _ ανάλυση της Ρένας Σταυρίδη-Πατρικίου στο "ΤΟ ΓΛΩΣΣΙΚΟ ΖΗΤΗiyΜΑ " 2007 .
- ↑ σε ηλεκτρονική μορφή στο “εργαστήριο ερευνών νεοεληνικής φιλοσοφηας συικής φιλοσοφίας” νυσνενντσσνσντσπας ” νσσσφίας ”
Literatura
- Brita Bayer: Die griechische Sprachfrage, die deutsche Wissenschaft und Georgios Chatzidakis , in: Göttinger Beiträge zur Byzantinischen und Neugriechischen Philologie 2, 2002, 5-22.
- Margarethe Billerbeck, Jacques Schamp (Hrsg.): Kainotomia: die Erneuerung der griechischen Tradition . Universitätsverlag Freiburg Schweiz, 1996, S. 125, ISBN 3-7278-1090-4 .
- Robert Browning: Středověká a moderní řečtina . Cambridge: Cambridge University Press 1969, 2. Aufl. 1983, S. 10, ISBN 0-521-23488-3 , Google Bücher: [1] .
- Armin Paul Frank (Hrsg.): Übersetzen, verstehen, Brückenbauen. Geisteswissenschaftliches und literarisches Übersetzen im internationalen Kulturaustausch. Berlín: Erich Schmidt (Göttinger Beiträge zur internationalen Übersetzungsforschung, Bd. 8), S. 438, ISBN 3-503-03071-9 .
- Peter Mackridge: "Sie sprechen wie ein Buch": G. N. Hatzidakis (1848-1941) a obrana řecké diglosie , in: Κάμπος. Cambridge Papers in Modern Greek 12 (2004) S. 69-87.
- Peter Mackridge: Byzanc a otázka řeckého jazyka . In: David Ricks, Paul Magdalino (Hrsg.): Byzanc a novořecká identita . Ashgate, Farnham 1998, SS. 49-61, ISBN 0-86078-613-7 .
- Pavlos Tzermias: Die Identitätssuche des neuen Griechentums: eine Studie zur Nationalfrage mit besonderer Berücksichtigung des Makedonienproblems . Universitätsverlag, 1994, S. 229, ISBN 3-7278-0925-6 .
- Ioannis Zelepos: Die Ethnisierung griechischer Identität, 1870–1912: Staat und private Akteure vor dem Hintergrund der „Megali Idea“ . Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2002, S. 171 (Südosteuropäische Arbeiten, Bd. 113), ISBN 3-486-56666-0 .
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|