Německá východoafrická paleontologická expedice (německy: Tendaguru-Expedition) je série paleontologických expedic (1909, 1909-10, 1911, 1912-13) působících v Tanganice (dnešní Tanzanie ), na území německé východní Afriky . Expedici organizovalo Přírodovědné muzeum v Berlíně . V letech 1909-1911 vedl expedici kurátor fosilního oddělení muzea, paleontolog a geolog Werner Janensch ( Werner Ernst Martin Janensch 1878-1969), asistoval mu paleontolog Edwin Hennig ( Edwin Hennig , 1882-1977). Od roku 1912 prováděl vykopávky Hans Reck, který později objevil první kostru hominida v Olduvai Gorge .
V roce 1907 byl německý přírodovědec a paleontolog Eberhard Fraas ( Eberhard Fraas , 1862-1915) cestující Tanganikou požádán, aby prověřil pověsti o podivných kostech nacházejících se v místě zvaném Tendaguru Hill na jihovýchodě země. Vědec skutečně našel v okolních kopcích mnoho fosilních kostí, z nichž většina patřila sauropodům . Po návratu do Německa Fraas vynaložil velké úsilí na organizaci velké expedice do východní Afriky. [jeden]
Expedice dorazila do Tanganiky až v roce 1909, kdy byl prozkoumán rozsáhlý pohřeb fosilních kostí ve vrstvách, později nazývaný formace Tendaguru . Zachovaly se zde pozůstatky pozdně jurských zvířat, která žila asi před 150-145 miliony let. Kromě dinosaurů byly nalezeny kosti paleogenních savců , pterosaurů , starověkých ryb a pozůstatky bezobratlých.
Po skončení první světové války Německo ztratilo své kolonie v Africe, Velká Británie získala mandát spravovat Tanganiku a angličtí badatelé pokračovali v dalším studiu Tendaguru.
Expedice se z hlediska dosažených výsledků ukázala jako jedna z nejúspěšnějších a nejvýznamnějších. 250 tun fosilních pozůstatků bylo shromážděno a dodáno do Evropy, evropští vědci obdrželi bohaté sbírky pozdně jurských plazů, velmi dobře zachovalé, bylo popsáno mnoho nových druhů. [6]
Získané výsledky podnítily zájem o další studium fosilní fauny afrického kontinentu.