Gikish, Antone

Anton Gikish
Slovák Anton Hykisch
Přezdívky A. Horník [4] , Aby [4] a Peter Arnošt [4]
Datum narození 23. února 1932( 1932-02-23 ) [1] [2] [3] […] (ve věku 90 let)
Místo narození
občanství (občanství)
obsazení spisovatel , diplomat , politik , výtvarník , novinář , dramatik
Ocenění Kříž Pribiny I. třídy

Anton Gikish (pseudonyma A. Gornik ( slov . A. Horník ), Agi ( slov . Ahy ), Peter Arnosht ( slovensky. Peter Arnošť ), nar . 23. února 1932 , Banská Štiavnica ) - slovenský prozaik , dramatik , autor knih pro děti a mládež.

Životopis

Narodil se v rodině úředníka, vzdělání získal ve městech Banská Štiavnica , Pukanec, Levice a Bratislava (kde v letech 1951 - 1956 studoval na bratislavské Vysoké škole ekonomické). V letech 1956-1958_ _ _ pracoval ve výzkumném ústavu, v roce 1958 se podílel na stavbě železnice, v letech 1958 - 1962 . pracoval v podniku "Organizace zahradnictví a volného času" (Bratislava). V letech 1962 - 1969 _ byl v letech 1969 - 1974 literární redaktor Československého rozhlasu . pracoval v Ústřední knihovně Slovenské akademie věd. V roce 1987 se stal redaktorem a později ředitelem nakladatelství Mladá Leta, v letech 1990 - 1992 . byl zástupcem, v roce 1993 působil jako velvyslanec v Kanadě .

Ocenění

V lednu 1998 udělil prezident Slovenské republiky Antonu Gikišovi státní vyznamenání Pribinův kříž I. třídy.

Kreativita

Jako představitel tzv. Generace 56 debutoval románem Krok do neznáma (1959), který byl záhy z ideologických důvodů zakázán a znovu vydán až o čtyři roky později. Následující knihy - Spánek přichází na nádraží (1961), Potkal jsem tě (1963), Nadia (1964) - autor reagoval na životní situace a etické názory svých současníků, kritici však ocenili pouze román Náměstí v Mehringu (1965 ), v níž se autor – mimo jiné na základě vlastních mladických zážitků spojených s pokusem o ilegální odchod ze země v roce 1949, pokusil ukázat osud své generace. Román je zčásti autobiografickým příběhem života mladého inženýra, který se na Západě poprvé ocitl, když se ještě jako student neúspěšně snažil uniknout do svobodného světa, i když věděl, že jeho čin nezůstane bez následků. Anton Gishik vydal v letech 1970-1980 prózy Vztahy (1978), Sen (1980), Atomové léto (1988) a také knihu vědeckofantastických povídek Dobře skrytý mozek ( 1979), nicméně pozornost čtenářů více zaujal dvoudílný román Čas šampiónů (1977), který se odehrává v Banské Štiavnici na přelomu 15.-16. století. Toto dílo se díky své narážce na extrémní potřebu tvůrčí svobody jako základní podmínky lidské existence i díky přesvědčivému uměleckému plátnu stalo jedním z nejčtenějších historických románů na Slovensku. Své nikoli náhodné uznání jako tvůrce historické prózy autor opět potvrdil románem Miluj královnu (1984). Dílo ukazuje život na území Slovenska za vlády uherské královny Marie Terezie, výjevy ze života královského dvora, knihoven a dílen jsou spojeny s výjevy na bojištích. Román ukazuje osudy tehdejší slovenské inteligence i osudy hlavních představitelů dějin Evropy (Voltaire, Haydn, Mozart).

Svůj zájem o moderní technický vývoj zúročil autor ve vědecké knize Kolo do nebe (1975) a v knize Budoucnost je nyní (1987), kde se přímo obrací k mladému čtenáři. Pro děti základního školního věku napsal Anton Gikish knihu Buddy Chipko (1989), ve které formou autorské pohádky, tedy sci-fi a fantastiky, prezentoval vědecké informace z oblasti elektroniky. Někteří kritici knihu vnímali jako pokus o spojení autorské pohádky s žánrem vědecké a umělecké prózy (např. E. Tuchna), jiná část kritiků označila autorovu žánrovou vynalézavost za formální mechanický pokus o křížení fikce a vědecké a technické znalosti, což je v rozporu s metodami moderní dokumentární literatury (M. Yurcho).

Anton Gikish je také reportérem Kanady a Číny. V roce 1968 vydal cestovatelskou esej „Kanada není vůbec ‚Kanada‘“ (napsaná po návratu ze světové výstavy Expo 67 v Montrealu).

Práce

Práce pro dospělé

Umělecká díla pro děti

Esej

Literatura faktu

Další práce

Poznámky

  1. ↑ Anton Hykisch // Internetová databáze spekulativní fikce  (anglicky) - 1995.
  2. ↑ Anton Hykisch // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  3. ↑ Anton Hykisch // Archiv výtvarného umění - 2003.
  4. ↑ 1 2 3 Databáze českého národního úřadu
  5. ↑ 1 2 Evidence zájmových osob StB (EZO)

Odkazy

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie