| Julia Gorbačovová | |
|---|---|
| odhad Julia Gorbatsjová | |
| Jméno při narození | Julia Borisovna Gorbačovová |
| Datum narození | 21. června 1974 |
| Místo narození | Tallinn , Estonsko |
| Datum úmrtí | 25. listopadu 2004 (30 let) |
| Místo smrti | Tallinn , Estonsko |
| Státní občanství | SSSR → Estonsko |
| obsazení | policista - kynolog |
| Ocenění a ceny |
Policejní záslužný kříž I. třídy |
Julia Gorbacheva ( est. Julia Gorbatšjova , 21. června 1975 , Tallinn - 25. listopadu 2004 , Tallinn) - strážník kynologické služby jednotky rychlého zásahu pořádkového oddělení prefektury Pyhja estonské policie , první policistka zemřít při plnění povinností v Estonsku po obnovení nezávislosti země [1] [2] .
Julia Gorbačovová se narodila 21. června 1974 v Tallinnu . V roce 1991 promovala na Tallinnské střední škole č. 40, v roce 2001 na Estonské zemědělské akademii v oboru veterinární lékařství . V letech 1992-1993 pracovala jako psovod v chovatelské stanici policejních psů Státní policie Estonské republiky , v letech 1997-2004 jako prodavačka v obchodě s chovatelskými potřebami [3] .
V dubnu 2004 pokračovala ve své práci u policie. Kolegové na ni vzpomínají jako na milého člověka a svědomitou pracovnici. Julia milovala zvířata a ráda sportovala, její oblíbenou zábavou byla jízda na koni a lyžování [3] .
Dne 25. listopadu 2004 ve 2:48 zavolala na policii do domu číslo 43 v ulici Õismäe žena , která nahlásila muže, který bez povolení vnikl do jejího bytu přes balkón, a jeho výhružky. Jak se později ukázalo, útočníkem byl 50letý Jevgenij Ivaškevič, povoláním instalatér, dříve trestaný za výtržnictví a trestné činy. Zuřil nad tím, že žena s ním odmítla pokračovat v blízkém vztahu [4] [5] .
Když na místo dorazila první hlídka a policisté vystoupali do čtvrtého patra, vyběhla jim vstříc žena, která je varovala, že narušitel je ozbrojen. Ivaškevič křičel na policistu, který vstoupil do bytu, že ho „rozmaže po zdech“. Policista si přitom všiml výbušniny na jeho opasku mezi otevřenými lemy Ivaškevičovy bundy. Policista se rozhodl jít ven a zamknout Ivaškeviče v bytě, ale protože žena oznámila, že v bytě je další osoba, policie znovu vstoupila do areálu, aby ho vyvedla. Ivashkevich, jako by se uklidnil, také opustil byt a začal sestupovat po schodech s policisty a pak vyběhl na ulici. Policie se za ním vrhla, ale podařilo se mu uprchnout do tmy [4] [5] .
Strážníci mezitím přivolali na pomoc druhou hlídku s tím, že kriminalista má výbušniny. Elmar Vaher, v současnosti generální ředitel Sboru policie a pohraniční stráže, se na místo dostavil jako vyjednavač, jednání však nedopadlo. Druhý hlídkový vůz - policejní mikrobus - zastavil na rohu domu u sv. Õismäe 23. Byla to ona, kdo zablokoval cestu zločince. V autě byla kynoložka Julia Gorbačovová s policejním služebním psem a Gorbačovův partner, 39letý Raigo. Ivaškevič stál u zdi domu, obklopený ze tří stran policisty. Ruce měl v kapsách, takže policie neměla důvod střílet. Ivaškevič nečekaně běžel k minibusu a skočil dovnitř ze strany, kde seděla Julia. Chytil ji pod krkem a zakřičel: "Pojďme, nebo vzlétneme!". Raigo vyběhl z auta, běžel kolem něj a začal z něj vytahovat Ivaškeviče. V tu chvíli k nim vyjela první hlídka a přiběhli dopravní policisté. Raigo později vzpomínal, že když vláčel Ivaškeviče, zločinci se zasekl opasek za ruční brzdou a zatáhl za něj. Došlo k výbuchu. Hodiny byly 3:22. Ivaškevič byl roztrhán na kusy. Tlaková vlna odhodila Raiga dva tucty metrů a zasáhla borovici. Raigo byl vážně zraněn a byl měsíc v kómatu; zachránila ho jeho neprůstřelná vesta. Na místě zemřel služební pes. Dva další policisté, kteří byli poblíž auta, byli vážně zraněni a několik dalších policistů bylo zraněno lehce [4] [5] .
Sílu vybuchlé bomby odborníci odhadli na zhruba kilogram TNT [6] .
Julia Gorbačovová zemřela v sanitce na cestě do nemocnice [4] . Byla pohřbena na Tallinském hřbitově Liiva [7] .
Estonský stát vztyčil kamenný pamětní znak pro zesnulého policejního služebního ovčáka jménem Brian [8] .
Rodiče Julie Gorbačovové, Galina a Boris ( 1934-2020 ) Gorbačovovi, obdrželi od estonského státu peněžní náhradu ve výši 1,2 milionu korun (Juliin plat za 10 let práce) [9] .
Byla posmrtně vyznamenána policejním záslužným křížem I. třídy ( Est. Politsei Teeneterist I klassi ) [8] .