Městský obchod
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. června 2016; kontroly vyžadují 3 úpravy .Městské práce jsou jednou z nejstarších přirozených povinností , která spočívala ve výstavbě nových měst a věznic , výstavbě nových pevností ve starých městech a opravách opevnění [1] .
Historie
S příchodem sosh zdanění, tato povinnost byla podávána na pluhy , později - od obytných místností a yardů . Z té či oné platové jednotky se musí sestavit počet dělníků určený pokaždé s potřebnými nástroji , nářadím a pomůckami a musí se připravit stanovené množství stavebního materiálu: klády, desky, zemina atd. [1 ] .
Rozdělení povinností mezi plátce probíhalo dohodou mezi nimi: buď si ze svého středu zvolili požadovaný počet dělníků, nebo najímali dělníky, aby vykonávali náležitou práci. Vzhledem k důležitosti cílů, které mělo městské podnikání uspokojovat , byly výhody z daní a cel, přiznané ve velkém rozsahu různým kategoriím vlastníků půdy, omezeny především ve vztahu k této povinnosti, která od poloviny 16 . století bylo všeobecně povinné téměř bez jakýchkoli výjimek. Jednalo se o jednu z nejvíce nerovnoměrných, především pro různé oblasti, protože některá města požadovala obnovu a úpravu svých opevnění mnohem častěji než jiná [1] .
Každému městu byl přidělen počet obyvatel určitého regionu - jednoho nebo několika okresů : to znamená, že pluhy různých okresů přidělené různým městům byly zdaněny odlišně. Mezi obyvateli přiřazenými k jednomu městu byla také nerovnost: pro okolní obyvatelstvo bylo mnohem snazší organizovat výkon práce než pro obyvatelstvo žijící desítky a více mil daleko . Byla sice přijata určitá opatření k odstranění tohoto, ale v samotné podstatě přirozené práce představovalo dosažení cíle značné potíže. Od poloviny 16. století proto docházelo k pokusům převést tuto povinnost i některé další, které s ní úzce souvisejí, do peněz: od té doby existují peněžní poplatky za městskou , strážní , patkovou a přehradní činnost . Takové pokusy mohly být způsobeny i úvahou, že výstavba městského opevnění byla pro obyvatelstvo obzvláště bolestivá, protože se obvykle kryla s horkým obdobím zemědělských prací. Tuto povinnost však nebylo možné převést na peníze a městský obchod byl v 16. i 17. století obsluhován převážně v naturáliích. Jedním z hlavních důvodů neúspěchu monetizace byla také obtížnost vybírání poplatků , kterými bylo obyvatelstvo již tak nadměrně zatěžováno [1] .
Poznámky
- ↑ 1 2 3 4 Dyakonov M. A. Záležitosti města // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
Literatura
- Lappo-Danilevskij A. „Organizace přímého zdanění v moskevském státě“ (Petrohrad, 1890, 10-11 a 377-389);
- Miljukov P. „Kontroverzní otázky finanční historie moskevského státu“ (Petrohrad, 1892, s. 16-17).
- Záležitosti města // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|