Státní rozpočet starověkého Říma zahrnoval tyto výdaje a příjmy :
Výdaje římského státu: 1) podpora kultu bohů, stavba chrámů, organizování obětí atd.; 2) výstavba a ochrana veřejných budov a komunikací; v dobách republikánských na to šlo určité procento příjmů, císaři stavěli silnice atd. na úkor fiskální a práce vojáků; 3) z roku 406 před naším letopočtem. E. - plat armádě; v době Polybia dostával legionář 1200, setník 2400, jezdec 3600 es ročně; za císařů stála legie ročně 1 566 000 denárů. K tomu je třeba připočítat také náklady na najímání barbarů, odměňování veteránů, opevňování hranic, stavbu obléhacích strojů atd.; 4) placení administrativy, která začala vyžadovat velké výdaje za císařů, když se zvýšil počet úředníků; to by mělo zahrnovat také výdaje na poštu, mincovnu, knihovny, školy atd.; 5) roční dotace (až 80 milionů sesterciů) na snížení cen obilí a na bezplatnou distribuci chleba; 6) časté, zvláště v době císařské, distribuce oleje, vína, masa nebo peněz římským plebs, dary vojákům atd.; 7) vládní podpora lidem, kteří neměli prostředky na výchovu dětí (od dob císařů Nervy a Traiana ).
Příjmy římské říše: 1) daň (vectigal) za užívání italských veřejných pozemků (ager publicus); 2) nucené půjčky (tributum), v souladu s kvalifikací osob, od nichž stát bral peníze; odplata byla provedena z válečné kořisti; toto tributum z roku 406 př.n.l. E. se stala trvalou daní a byla vybírána z pozemkového majetku, živého a mrtvého inventáře a hotovosti. Od dobytí Makedonu (168 př. n. l.) se již tributum nesbíralo, ale zdá se, že Caracalla , který rozšířil římské občanství na provinciály, znovu začal tributum vybírat; 3) daň pro provincie; 4) obhospodařování státních pozemků v provinciích; 5) dědická daň ve výši 5 %, stanovená Augustem ; 6) sběr od vypuštěných do volné přírody; 7) nepřímé daně: a) cla v Galii ve výši 2½ % hodnoty dováženého zboží; b) daň z dražeb a prodejů ve výši 1 %; c) 4% clo na prodej otroků; d) daň stanovená Caesarem z prodeje potravin v Římě.
Méně významné příjmy byly získány z dolů, ražby mincí, konfiskací majetku, pokut atd. Příjmy z vojenské výroby jsou zcela nevyčíslitelné. Finanční správa v Římě za republikánského období byla špatně organizována. Systém výkupného byl vysoce rozvinutý. Nejdůležitější změnou v císařském období bylo oddělení císařského fisku od státní pokladny (aerarium).