Gauthier, Judith
| Judith Gauthier | |
|---|---|
| fr. Judith Gautier | |
| Gautier v roce 1880 | |
| Jméno při narození | fr. Louise Charlotte Ernestine Gautier |
| Datum narození | 25. srpna 1845 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 26. prosince 1917 (72 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| obsazení | básnířka |
| Otec | Théophile Gauthier [1] |
| Matka | Ernest Grisi [d] [1] |
| Manžel | Katul Mendez [1] |
| Ocenění a ceny | Cena Alfreda Née [d] ( 1898 ) Prize Maillet Latour Landry [d] ( 1904 ) Prix Lambert [d] ( 1876 ) |
| Autogram | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
Judith Gautier ( francouzsky Judith Gautier , 25. srpna 1845 , Paříž – 26. prosince 1917 ) – francouzská básnířka a prozaička . Dcera Théophila Gautiera a Ernesty Grisi, sestra italské baleríny Carlotty Grisi . Stala se první členkou Académie Goncourt v roce 1910 [3] . Ve stejném roce jí byl udělen Řád čestné legie [4] .
Byla vdaná za Katul Mendez , ale brzy se rozvedla. Nějakou dobu byla ve spojení s Victorem Hugem [5] . Koncem léta 1876 došlo také ke krátkému románku se skladatelem Richardem Wagnerem .
Poté se provdala za Pierra Lotiho , slavného romanopisce. Od roku 1913 hrála v Novém divadlev New Yorku . Věděla hodně o orientální kultuře a její hlavní práce byly na téma Čína nebo Japonsko . V roce 1867 vydala pod pseudonymem Judith Walter antologii prozaických textů The Jasper Book (nebo The Jade Book, port. Livre de Jade ). V roce 1902 již pod svým jménem vydala nové přepracované vydání The Jade Book, na jehož titulní straně bylo uvedeno, že publikace obsahuje překlady poezie z čínského jazyka [6] . Publikace získala slávu, byla znovu vydána, byla přeložena do jiných jazyků, ale dala veřejnosti velmi daleko od skutečné představy o čínské poezii. Částečné překlady publikovali António Feijo ( Cancioneiro Chinês , 1890, 2. revidovaný a rozšířený 1903) a N. S. Gumilyov („ Porcelánový pavilon “, 1918). V roce 2006 Ferdinand Stocès zpochybnil pravost čínských zdrojů pro Gauthierovy francouzské překlady: podle badatele ve vydání z roku 1902 bylo 22 ze 110 básní skutečně překlady z čínštiny a 25 bylo vytvořeno nebo inspirováno Hervé de Saint. Denis [7] . Jiné byly variace na čínská témata.
Práce
- Le dragon Impérial (1869)
- L'Usurpateur (1875)
- Isoline et La Fleur-Serpent (1882), ISBN 978-1-61227-152-1 )
- Les princesses d'amours (Paříž, 1900)
- Le collier des jours (Paříž, 1902)
- Le livre de jade : [ fr. ] / poésies traduites du chinois par Judith Gautier. — Nouv. vyd. - Paříž : F. Juven, 1902. - 270 s.
- Mémoires d'un éléphant blanc ( kniha pro děti ) [8]
Poznámky
- ↑ 1 2 3 4 Francouzská národní knihovna – 1537.
- ↑ Německá národní knihovna , Berlínská státní knihovna , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #118955039 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
- ↑ Bettina Knappová. Judith Gautier, une intellectuelle française libertaire (francouzsky) . — Edice L'Harmattan. - 416 s., 2007. - ISBN 9782296029026 .
- ↑ Decret du President de la République du 29. prosince 1910 (francouzsky) . Journal officiel de la République française (30. prosince 1910, s. 10679). Získáno 20. června 2019. Archivováno z originálu dne 23. dubna 2019.
- ↑ Alain Rubens. Victor Hugo et le sexe (francouzsky) . Staženo 20. června 2019. Archivováno z originálu 20. června 2019.
- ↑ Gautier, 1902 .
- ↑
- ↑ Obálka knihy Mémoires d'un éléphant blanc . Datum přístupu: 24. listopadu 2013. Archivováno z originálu 14. března 2014.
Literatura
- Koyama-Richard. Le Japon et la Chine dans les œuvres de Judith Gautier (francouzsky) . — Reprod. ve skutečnosti-podobně. - Tokio: Edition Synapse, 2007. - ISBN 978-4-86166-037-5 .
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie |
| |||
| Genealogie a nekropole | ||||
| ||||