Devátý článek japonské ústavy je právní norma zakotvená v japonské ústavě z roku 1947, která hlásá odmítnutí války státem jako způsob řešení mezinárodních sporů a v důsledku toho vytvoření vlastních pozemních sil, námořnictva a letectva. platnost.
Článek 9 Upřímně usilující o mezinárodní mír založený na spravedlnosti a pořádku se japonský lid navždy zříká války jako suverénního práva národa a hrozby nebo použití ozbrojené síly jako prostředku k urovnání mezinárodních sporů.
Pozemní, námořní a vzdušné síly, stejně jako jiné válečné prostředky, již nikdy nebudou vytvořeny k dosažení cíle uvedeného v předchozím odstavci. Právo vést válku státem se neuznává.
Původní text (japonsky)[ zobrazitskrýt] 第九 条 日本 国民 は 、 正義 秩序 を 基調 と する 国際 平和 誠実 誠実 し 、 国権 の 戦争 と 、 による 威嚇 に に に に に に に に に に に に に に 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力 武力に に HIを放棄する。二 前 の 目的 を 達する 、 陸海 空軍 その の 戦力 、 これ 保持。 国 の 権 、 これ を 認め 認め 認め 認め 認め 認め これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ これ
Změny devátého článku, stejně jako celé japonské ústavy, nebyly po 3. květnu 1947 provedeny. Navzdory tomu, že článek stanoví, že se stát vzdává práva vést válku a mít ozbrojené síly, Japonsko de facto disponuje armádou – Japan Self-Defense Forces , které jsou formálně považovány za zvláštní typ policejních sil. Jejich činnost se formálně omezuje pouze na obranu země, i když ve skutečnosti se japonská flotila účastní boje proti pirátům v Adenském zálivu , chrání cizí lodě.
V červenci 2004 byla předními japonskými kulturními osobnostmi vytvořena Asociace podle článku 9 (九条の会Kyu :jo: no kai ) , aby zabránila revizi devátého článku a návratu k militarismu předválečného Japonska. V květnu 2007 však horní komora japonského parlamentu schválila vládou navržený návrh zákona o referendu [1] , který připravuje půdu pro revizi ústavy a zrušení některých jejích pacifistických ustanovení.
Dne 1. července 2014 přijal kabinet ministrů Šinzó Abeho rezoluci [2] reinterpretující článek 9 japonské ústavy. Japonsko má zejména podle tohoto usnesení právo na tzv. „kolektivní sebeobranu“ a může použít Síly sebeobrany nejen v případě ozbrojeného útoku na Japonsko, ale i v případě útok na země, se kterými Japonsko udržuje úzké vazby, a v případě vážné hrozby takového útoku. 19. září 2015 japonský parlament povolil použití Síly sebeobrany k účasti na vojenských konfliktech v zahraničí.
V květnu 2017 japonský premiér Shinzo Abe stanovil lhůtu pro revizi článku 9 ústavy do roku 2020, která by legalizovala japonské síly sebeobrany.