Den nezávislosti Severní Makedonie

Den nezávislosti Severní Makedonie ( made. Den na nezavisnosta na Republic Severna Makedonian ) neboli 8. září ( made. 8 septemvri ) je státní svátek v Severní Makedonii , který se slaví 8. září. Svátek označuje suverenitu, autonomii a nezávislost Severní Makedonie a makedonského lidu .

Historie

Referendum v Jugoslávské republice Makedonie se konalo v předvečer rozpadu SFRJ 8. září 1991. Na základě plebiscitu z prosince 1990 , který přesvědčil slovinský lid, aby vytvořil suverénní stát a deklaraci nezávislosti, dne 24. června následujícího roku Slovinsko vyhlásilo nezávislost. Bezprostředně po tomto činu vypukl ozbrojený konflikt mezi Jugoslávskou lidovou armádou (JNA) a slovinskou územní obranou. Vojenský konflikt skončil po 30 dnech Brioniskou deklarací a stažením jednotek JNA ze Slovinska do Srbska a Bosny a Hercegoviny .

Ve stejný den společně se Slovinskem na základě rozhodnutí Rady nezávislosti vyhlásilo nezávislost i Chorvatsko . 6. května vypukly nepokoje, po nichž následovaly střelby na námořní základně Lora ve Splitu a v jejím okolí . První obětí nepokojů se stal voják Sašo Geškovskij z Kavadarci , který měl strážní službu.

Splitské události byly počátkem častých incidentů a ozbrojených střetů mezi silami Jugoslávské lidové armády a Chorvatské národní gardy, které poté nabyly na síle, expandovaly a přerostly v otevřený ozbrojený konflikt.

Tím vznikla v Bosně a Hercegovině chaotická situace s vyhlášením Východní Hercegoviny, území Rumunska a území Bosny za srbské autonomní oblasti, které spadají pod přímou jurisdikci federální vlády, tedy vedení Srbska .

Za účelem mírového řešení krize přijalo Evropské společenství 27. srpna Deklaraci o Jugoslávii. Byly podepsány dva dokumenty – dohoda o příměří a Memorandum o rozšíření monitorovacích aktivit EU v Jugoslávii, které uvedly v platnost Deklarace.

Prohlášení podepsal tehdejší prezident SFRJ Stipe Mesić jménem Federální výkonné rady Ante Marković a také prezidenti všech šesti republik. Deklaraci podepsal jménem Evropské komise Hans van den Broek , předseda Rady ministrů a předseda nizozemské diplomacie, který byl tehdy hlavou Společenství. Deklarace zaručovala nedotknutelnost vnějších a vnitřních hranic, právo národů vyhlásit svou suverenitu, odmítnout použití síly jako politiku závěrečného aktu a jinak uvalit přísné sankce.

Evropská komise zorganizovala 7. září mírovou konferenci pro Jugoslávii v Haagu jako poslední pokus o odvrácení občanské války, která probíhala od jugoslávské krize.

Po vyhodnocení takto nestabilní situace v Jugoslávii přijal první mnohostranný parlament Republiky Makedonie 25. ledna 1991 Deklaraci nezávislosti. Poté bylo rozhodnuto vyhlásit referendum na 8. září 1991.

Referendum

8. září 1991 drtivá většina – 95 % občanů, kteří se k referendu dostavili, odpověděla na referendovou otázku kladně: „Jste pro nezávislou Makedonii s právem vstoupit do budoucí unie suverénních států Jugoslávie? "

Podle oficiálních údajů přišlo k referendu z 1 325 626 voličů 1 132 981 neboli 71,85 %. Z toho v referendu 1 079 308 nebo 95,09 % z celkového počtu voličů (72,16 % z celkového počtu oprávněných občanů) podpořilo vyhlášení nezávislosti.

V oficiální zprávě komise pro referendum bylo konstatováno, že nebyly žádné stížnosti ani odvolání na porušení nebo nedodržování ustanovení zákona o republikovém referendu.

Referendu předcházela Deklarace nezávislosti, kterou 25. ledna 1991 přijal první vícestranný parlament Republiky Makedonie .

První oslava

Po uzavření volebních místností se občané spontánně shromáždili na Makedonském náměstí v centru Skopje , kde Makedonský rozhlas uspořádal oslavu nazvanou „Hlas Makedonie“, na které vystoupily stovky hvězd. Mezi vystoupeními umělců byly shromážděným občanům předčítány zprávy, které městské volební komise předkládaly Republikové komisi k referendu.

První prezident Republiky Makedonie Kiro Gligorov promluvil k makedonskému lidu historickým projevem:

"Občané a občané Makedonie, dovolte mi poblahopřát vám a všem občanům Makedonie dnes večer ke svobodné, suverénní a nezávislé Makedonii."

Takové spontánní oslavy byly organizovány v Bitole , Ohridu a dalších městech po celé nové republice .

Sváteční oslavy

Den nezávislosti jako státní svátek je v Severní Makedonii nepracovním dnem. Prezident a vláda Severní Makedonie organizují různé slavnosti. Prezident tradičně uděluje řád „8. září“ . Lidé tradičně chodí na pikniky na známá pikniková místa. Olympijský výbor Severní Makedonie pořádá sportovní pikniky.

Všechny ambasády, konzuláty a zastoupení Severní Makedonie pořádají recepce s prezentacemi koktejlů a slavností v zemích, kde se nacházejí.

Odkazy

• Den nezávislosti Republiky Makedonie (09/08/2005) - oslavy na makedonském velvyslanectví v Záhřebu , Chorvatsko
• 8. září – Makedonský den nezávislosti , A1 TV, 2008
• Uvítací projev prezidenta Crvenkovského 8. září, Den nezávislosti
• Veles slaví Den nezávislosti
• Oslava Dne nezávislosti v Garfield, New Jersey, USA