Divish, Ivane
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 8. března 2021; ověření vyžaduje
1 úpravu .
Ivan Diviš ( česky Ivan Diviš , 18. září 1924 , Praha - 7. dubna 1999 , tamtéž) je český básník .
Životopis
Narodil se v rodině bankovního zaměstnance. Jako student byl zatčen gestapem a krátce strávil ve vězení. Od roku 1942 pracoval v knihkupectví, v nakladatelství. Vystudoval filozofii a literaturu na Karlově univerzitě ( 1945 - 1949 ), kurz však nedokončil. Pracoval jako soustružník v provinciích, sloužil jako korektor v oficiálních komunistických novinách Rudé právo , pracoval opět v nakladatelství. V roce 1964 konvertoval ke katolicismu. Po potlačení Pražského jara emigroval do Německa, žil v Mnichově , působil jako redaktor v Rádiu Liberty a několik let nepublikoval poezii. V roce 1995 se vrátil do vlasti. Celý život hodně pil, několikrát se léčil z alkoholismu.
Zemřel doma po pádu ze schodů. Byl pohřben na Břevnovském hřbitově v Praze.
Kreativita
Kromě textů písní a fragmentární prózy psal poezii pro děti. Divishovým poetickým rádcem byl Vladimir Golan , v ruské poezii Velimir Chlebnikov .
Knihy
Poezie
- Balada z regálu ( 1946 , spoluautor)
- První hudba pro bratra / První hudba bratřím ( 1947 )
- Knot letter / Uzlové písmo ( 1960 )
- Pusť si vlasy dolů / Rozpleť si vlasy ( 1961 )
- Deník molekuly ( 1962 )
- Eliášův oheň / Eliášův ohen (1962)
- Arteriální oběh / Chrlení krve ( 1964 )
- Umbriana ( 1965 )
- Průhledná hlava: výbor poezie z let 1947-1964 (1965)
- V Jazyku Dolor ( 1966 )
- Sursum ( 1967 , kompletní vydání -- Mnichov 1978 )
- Thanatea / Thanatea ( 1968 , báseň)
- Noah Releases the Crow / Noé vypouští krkavce ( Toronto , 1975 )
- A přesto.../ Přece jen... ( Mnichov , 1977 )
- Křížatky (Mnichov, 1978 )
- Návrh / Průvan ( Pondicherry , 1978)
- Beránek na sněhu (Mnichov, 1980 )
- Lie / Obelst ( Curych , 1981 )
- Leaving the Czech Republic / Odchod z Čech (Mnichov, 1981)
- Žalmy / Žalmy (Purley, Surrey , 1986 )
- Obrať koně! (Mnichov, 1987 )
- Konec štěstí (Toronto, 1990 )
- Moje oči musely vidět ( 1991 )
- Kara / Tresty ( 1994 )
- Básně starého muže / Verše starého muže ( 1998 )
- Buďšťasten! ( 1999 )
- Poslední verše / Afterslední básně ( 2003 )
Próza
- Teorie spolehlivosti / Teorie spolehlivosti (deník, částečně - 1972 , úplně - 1994 )
- Město papoušků : Nahrávky snů 1905-1987
- V noci se nebudeš bát / Noc, nebudeš se bát ( 1991 , nahrávka snů)
- Slovem do prostoru: texty, které odvysílalo Radio Svobodná Evropa v programu GONG v létech 1989 - 1993 ( 1993 )
Publikace v ruštině
- Básně z pozdějších let / Per. z češtiny a předmluva. Sergej Magid // Zahraniční literatura, 2013, č. 8, s. 175-184.
Rozpoznávání
Ceny Jaroslava Seiferta ( 1986 ), Jana Zahradničky ( 1987 ), Česká státní cena za literaturu ( 1995 ), Medaile ČR Za zásluhy ( 1997 ) a další ocenění. Divishovy básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny a polštiny.
Poznámky
- ↑ 1 2 Ivan Diviš // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ 1 2 3 4 Databáze českého národního úřadu
- ↑ 1 2 3 4 Archiv výtvarného umění – 2003.
Odkazy