Dirichlet | |
---|---|
lat. Dirichlet | |
Charakteristika | |
Průměr | 47,2 km |
Největší hloubka | 2303 m |
název | |
Eponym | Peter Gustav Lejeune-Dirichlet (1805-1859) byl německý matematik. |
Umístění | |
10°35′ severní šířky sh. 152°03′ západní délky / 10,58 / 10,58; -152,05° N sh. 152,05°W např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Dirichlet | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Dirichletův kráter ( lat. Dirichlet ) je velký impaktní kráter v severní části rovníkové oblasti na odvrácené straně Měsíce . Jméno bylo dáno na počest německého matematika Petera Gustava Lejeune-Dirichleta (1805-1859) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se datuje do období pozdní Imbrie [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Henyi na severu; kráter Artěmiev na východě; kráter Zander na jiho-jihovýchodě; stejně jako kráter Engelhardt na jihozápadě. Na jihu, v těsné blízkosti kráteru Dirichlet, je nejmenovaný malý vysoký kráter albedo . [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru 10°35′ severní šířky. sh. 152°03′ západní délky / 10,58 / 10,58; -152,05° N sh. 152,05°W g , průměr km [3] , hloubka 2,3 km [1] .
Kráter má tvar blízký kruhovému tvaru s malým výběžkem ve východní části, prakticky nebyl zničen. Kráterová šachta s ostrou hranou, na vnitřním svahu jsou patrné stopy terasovité stavby. Na úpatí vnitřního svahu po celém jeho obvodu je sutí skal. Výška valu nad okolím dosahuje 1100 m [1] , objem kráteru je přibližně 1700 km³ [1] . Dno mísy je nerovné, kopcovité, chybí centrální vrchol.
Dirichlet [3] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
E | 11°32′ s. sh. 148°26′ západní délky / 11,54 / 11,54; -148,44 ( Dirichlet E )° N sh. 148,44°W např. | 27.15 |