Nájemní smlouva ( Smlouva o nájmu nemovitosti ) je občanskoprávní nájemní smlouva uzavřená mezi vlastníkem nemovitosti a osobou, která chce s nemovitostí dočasně nakládat (nebo dočasně disponovat a vlastnit) [1] . Jde o placenou, vzájemnou a konsensuální smlouvu [2] . Vlastník nemovitosti, který ji pronajímá, se nazývá pronajímatel (pronajímatel) a osoba, která tuto nemovitost pronajímá, se nazývá nájemce (nájemce). Obvykle jsou ve smlouvě specifikovány smluvní strany, skladba a hodnota nemovitosti, povinnosti nájemce s nemovitostí nakládat [3] , doba nájmu, výše nájemného za toto období, dále jeho postup, podmínky a termíny. platby. Plody, výrobky a příjmy, které nájemce během této doby obdrží v důsledku nakládání s majetkem, se považují za jeho majetek, nestanoví-li smlouva jinak [1] . Nájemní smlouva zůstává zachována pro případ převodu vlastnického práva, jakož i pro případ smrti nájemce (pak přecházejí práva a povinnosti na dědice). Nájemní smlouva musí obsahovat údaje umožňující identifikovat pronajímaný majetek, jinak se má za to, že smluvními stranami není dohodnuta [4] .
Nájemní smlouva v Ruské federaci musí být uzavřena písemně, pokud je uzavřena na dobu delší než jeden rok a pokud je alespoň jedna ze stran smlouvy právnická osoba , bez ohledu na dobu trvání smlouvy [4] . Smlouva o pronájmu nemovitosti na dobu delší než jeden rok podléhá státní registraci (registrace smlouvy se provádí v příslušném územním orgánu Federální registrační služby ).
Podle zákonů Ruské federace je doba trvání nájemní smlouvy stanovena dohodou stran a je stanovena ve smlouvě. Pokud termín ve smlouvě není definován, pak se taková smlouva považuje za uzavřenou na dobu neurčitou [4] . Takový případ umožňuje smluvním stranám kdykoli odmítnout její plnění, avšak po upozornění druhé smluvní strany na to měsíc předem a při pronájmu nemovitosti tři měsíce.