Vesnice | |
Dragovo | |
---|---|
ukrajinština Dragovo | |
48°14′13″ severní šířky sh. 23°33′15″ východní délky e. | |
Země | Ukrajina |
Kraj | zakarpatské |
Plocha | Khust |
Společenství | Drahovská venkov |
Historie a zeměpis | |
Výška středu | 369 m |
Časové pásmo | UTC+2:00 , letní UTC+3:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | 4450 lidí ( 2001 ) |
Digitální ID | |
Telefonní kód | +380 31-42 |
PSČ | 90432 |
kód auta | AO, KO / 07 |
KOATUU | 2125382801 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Dragovo ( ukrajinsky Dragovo ) je vesnice v okrese Chust v Zakarpatské oblasti na Ukrajině . Správní centrum venkovské obce Dragovska .
Populace při sčítání lidu v roce 2001 byla 4 450. Poštovní směrovací číslo je 90432. Telefonní předvolba je 31-42. Kód KOATUU - 2125382801.
Pár kilometrů od obce se v lese nachází klášter sv. Michaela Archanděla (Klášter sv. Michala Archanděla ).
Klášter byl založen na počátku 18. století (kolem roku 1705). Podle legendy to udělal dědeček či otec rumunského vojvodství Balitsa a mistr Draga. V roce 1725 při stavbě základů jedné z rozestavěných budov narazili dělníci na obrovskou kamennou desku podobnou oltáři . Pak existovala domněnka o existenci dřívější stavby na místě stavby kláštera.
Předpokládá se, že „ první klášter “ zničil v roce 1870 kalvinista Iloshvay. Podle jedné verze byl klášter vypálen i se všemi 130 mnichy, kteří v něm žili. Na troskách kláštera postavili vesničané kříž v místě, kde byl trůn.
První myšlenky na oživení kláštera se objevily až v roce 1913. Opat Vasilij Oros se ujal přestavby chrámu. Pro klášter byla přidělena bezplatná půda. V roce 1934 byl položen základ kostela. Stavba probíhala rok, poté byl klášter vysvěcen, ale již jako konvent. Postupem času byla postavena budova pro 5 cel pro řádové sestry z okolních vesnic. V roce 1937 byl klášteru darován zvon. S nástupem sovětské moci byla klášterní půda odebrána a časem byl klášter také uzavřen. V jeho prostorách bylo zřízeno rekreační středisko pro zaměstnance chustské plstěnárny.
Obnova kláštera začala až v roce 1989, převzala ji řádová sestra Efimiya (ukrajinsky Evfimiya). Brzy byl pozemek vrácen věřícím, poté byl postaven kostel. Postupem času přibyla další budova a malá kaple.
Na začátku lesní cesty vedoucí ke klášteru, na břehu řeky, je čerpací stanice s minerální vodou zvaná Burkut.
venkovské obce Dragovska | Osady|
---|---|
vesnice : |