Ekron

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. července 2020; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Pradávné město
Ekron (Ekron)
hebrejština ‏ עֶקְרוֹן
31°46′39″ s. sh. 34°51′06″ východní délky e.
Země
Ostatní jména Tel Mikne
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ekron ( hebr. עֶקְרוֹן ‏‎ eqrōn ), v synodálním překladu Bible Ekron , Akkaron ; v Bibli někdy Ascalon (vymýcení) [2]  je jedno z pěti slavných filištínských měst ( Pentapolis ) na jihozápadě Kanaánu .

Ekron je v současnosti ztotožňován s Tel Mikne [3] [4] . Tato teorie byla poprvé navržena v letech 1957-1958 Navem a Kalayem a potvrzena vykopávkami v roce 1996 [5] [6] .

Historie

Na místě Tel Mikne byly malé osady od eneolitu do starší doby bronzové . Po 400leté přestávce, během níž byla obydlena pouze horní část týpí, se město výrazně rozšířilo (asi 1600 př. n. l.).

Vykopávky

Vykopávky v Tel Mikne-Ekron byly prováděny během 14 sezón mezi lety 1981 a 1996, sponzorované Albrightovým institutem pro archeologický výzkum a Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě pod vedením Trude Dotanas a Seymoura Gitina [7] [8] [9 ] [10] [11] [12] [13] . Hlavním zaměřením studie byly interdisciplinární studie interakcí mezi Pelištejci, Izraelity, Féničany, Asyřany a Egypťany během pozdní doby bronzové II a doby železné I a II.

Odkazy v Bibli

Pád Ekrónu předpověděli proroci Jeremiáš (XXV, 20), Amos (I, 8), Sofanius (II, 4) a Zachariáš (IX, 5-7).

Podle Knihy králů (I Sam. VI, 16-17) byla archa smlouvy z Ekronu poslána do Judeje na cestě do Betsemese. Ekron byl pod mocí Pelištejců i v dobách Davida (I. králi XVII, 52), Achaziáše (IV. králi I, 2, 3, 6), Uziáše (Ámos I, 8) a Josiáše (Jeremiáš XXV, 20) . Podle knihy Makabejské (1 Mak. X, 89) daroval Ekron syrský král Alexandr Valo Jonathanovi, bratru Judy Makabejského.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ GEOnet Names Server - 2018.
  2. ↑ Akkaron // Biblická encyklopedie Archimandrita Nicephora . - M. , 1891-1892.
  3. ↑ Seymour Gitin a Trude Dothan.  Vzestup a pád Ekronu Filištínů : Nedávné vykopávky na městském pohraničním místě  // Archeologie Blízkého východu : deník. — Biblický archeolog, 1987. - Sv. 50 , č. 4 . - str. 197-222 . - doi : 10.2307/3210048 . — .
  4. ↑ Seymour Gitin. Tel Miqne-Ekron: Typové místo pro vnitřní pobřežní pláně v období II. doby železné // Nedávné vykopávky v Izraeli: Studie archeologie doby železné  / Seymour Gitin a William Dever. — Eisenbrauns. - S. 24. - ISBN 978-0-89757-049-7 .
  5. ↑ S. Gitin, T. Dothan a J. Naveh, „A Royal Dedicatory Inscription from Ekron“, Israel Exploration Journal 47 (1997): 9-16
  6. ↑ HISTORIE ARCHEOLOGIE JE STANOVENA POLOHA MĚSTA EKRON.
  7. ↑ T. Dothan a S. Gitin, Tel Miqne (Ekron) Excavations, jaro 1981, Field INE, Iron Age 1-1, Ekron Limited Edition Series 1, 1981
  8. ↑ T. Dothan a S. Gitin, Tel Miqne (Ekron) Excavations, jaro 1982, Field INE, doba železná 1-1, ELES 2, 1982
  9. ↑ BM Gittlen, Tel Miqne-Ekron Excavations, 1984, Field IIISE, ELES 3, 1985
  10. ↑ AE Killebrew, Tel Miqne-Ekron Excavations, 1984, Field INE, ELES 4, 1986
  11. ↑ DB MacKay, Tel Miqne-Ekron Excavations, jarní sezóna 1994, pole IISW: Průmyslová zóna olivového oleje pozdní doby železné II, ELES 5, 1995
  12. ↑ AE Killebrew, Tel Miqne-Ekron Excavations, 1986-1987, Field INE, Areas 5,6, 7-The Late Bronze and Iron Ages, ELES 6, 1996
  13. ↑ N. Bierling, Tel Miqne-Ekron Excavations, 1995-1996, Field XNW, Areas 77, 78, 79, 89, 90, 101, 102: Iron Age I, ELES 7, 1998

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie