Tengiz Zhgenti | |
---|---|
náklad. თენგიზ ჟღენტი | |
2. předseda revolučního výboru Adjaristánu | |
15. listopadu 1921 – 10. ledna 1922 | |
Předchůdce | Gambarov, Alexandr Grigorjevič |
Nástupce | pozice zlikvidována |
Narození | 27. ledna 1887 |
Smrt | 24. května 1937 (50 let) |
Zásilka | RCP(b) |
Zhgenti Tengiz Gigoevich ( gruzínsky თენგიზ გიგოს ძე ჟღენტი provincie 15. ( 27. ledna ), 1887 sovětský stát , 3. květen - 7. květen , vesnice Kutais a 1. aktiv. Tbili-Tiikha Dabla
Tengiz Zhgenti se narodil ve vesnici Dabla-Tsikhe v rodině zbídačeného šlechtice. Aktivně se účastnil revolučního hnutí rolníků v Gurii, prováděl stranickou práci v Batumi, Chiatura, Kobuleti, Kutaisi. V roce 1903 vstoupil do RSDLP. Byl vystaven represím ze strany carských úřadů.
Po únorové revoluci v roce 1917 byl jedním z organizátorů sovětů zástupců vojáků v kavkazské armádě.
Po revoluci , od října 1917 , člen kavkazského oblastního výboru RSDLP (b). V letech 1918-1919 působil na Ukrajině: od roku 1918 byl členem Oděského revolučního výboru, v roce 1919 byl vojenským komisařem a šéfem posádky Elisavetgrad a koncem roku 1919 byl vojenským komisařem v Oděse .
Od konce roku 1919 se podílel na přípravě ozbrojených povstání proti mušavatistům v Ázerbájdžánu a menševikům v Gruzii.
V letech 1921 - 1922 byl výkonným tajemníkem (prvním tajemníkem) Adžarského regionálního výboru CP (b) Gruzie . Současně s 15.11. 1921 - 10.01. 1922 předseda revolučního výboru Adjaristánu.
Působil jako vedoucí oddělení historie strany Ústředního výboru CP(b) Gruzie.
Tajemník celogruzínského ústředního výkonného výboru .
15. května 1937 byl odvolán z funkce v předsednictvu ÚV.
Dne 24. května 1937 se po zanechání dvou sebevražedných dopisů (Beriovi a jeho příbuzným) zastřelil [1] .