Venku | |
Železnice | |
---|---|
| |
obecná informace | |
Země | Rusko |
Kraj | Saratovská oblast |
Město | Saratov |
Plocha | Okťabrskij , Frunzenskij , Kirovský |
délka | 3,2 km |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Železniční ulice - Saratovská ulice . Přechází z plátna volžské železnice do 1. ulice Sadovaya .
Ulice se formovala v 70. letech 19. století po výstavbě železnice Moskva-Saratov Prvními osadníky ulice byli železničáři a jejich rodiny. Od podzimu 1912 do ledna 1913 žil na ulici Ivan Ozolin, přednosta stanice Astapovo , a v letech 1913-1933 saratovský architekt Karl Ludwigovich Myufke [1] .
Ulice začíná od železniční trati poblíž stanice Saratov II , kde se dříve nacházelo náměstí Jamskaja . Po křížení s Novouzenskou ulicí je přerušena elektrárnou Electroterm-93 . Další úsek Zheleznodorozhnaya začíná z ulice Rabochaya , kde prochází vedle náměstí Olega Yankovského, kde sídlí Činoherní divadlo pojmenované po I. A. Slonovovi . Mezi ulicemi Slonova a Vavilov se ulice mírně stáčí k severu. V blízkosti křižovatky s Bolshaya Kazachya , ulice končí budovami Lékařské univerzity , SSU , Vojenského institutu , zabírajícího území dříve existujícího Moskevského náměstí , a závodu Prommash. Poté, z ulice Zarubina , Zheleznodorozhnaya pokračuje a není přerušena, dokud nakonec nespočine na 1. ulici Sadovaya . Vozovka je však rozervaná náměstím v ulici Bolšaja Gornaja. Dříve tato proluka neexistovala, objevila se v 60. letech 20. století , kdy byl uzavřen přechod po ulici Zheleznodorozhnaya přes koleje tramvaje č. 3 při výstavbě rychlíkové tramvaje v Saratově , která nebyla nikdy postavena.
Na liché straně:
Na sudé straně:
Lékárna na ulici Zheleznodorozhnaya 50
Myufkeho sídlo na ulici Zheleznodorozhnaya
Památník veteránů 32. střelecké divize