Žlutý veleobr
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 23. prosince 2021; kontroly vyžadují
2 úpravy .
Žlutý veleobr je veleobr patřící do spektrálních tříd F nebo G. Hmotnost takových hvězd je obvykle 15-20 slunečních paprsků.
Původ
Má se za to, že žlutí veleobri jsou přechodným stádiem mezi modrými a červenými veleobry, ve kterém však mohou hvězdy setrvat po dlouhou dobu. Hvězdy v této fázi velmi zřídka "umírají" - byly zaznamenány pouze dvě supernovy (například SN 2004et), generované žlutými veleobry.
Příklady
Mezi žluté supergianty patří:
Poznámky
- ↑ Astronomové spatřili nejvzácnější superrychlou hvězdu v jiné galaxii . Získáno 30. března 2018. Archivováno z originálu 30. března 2018. (neurčitý)
- ↑ Objeven jedinečný žlutý veleobr unikající z Malého Magellanova mračna . Získáno 30. března 2018. Archivováno z originálu 31. března 2018. (neurčitý)
Odkazy
- Chiosi, Cesare; Maeder, Andre. Evoluce masivních hvězd se ztrátou hmoty // Annual Review of Astronomy and Astrophysics : deník. - 1986. - Sv. 24 . - str. 329-375 . - doi : 10.1146/annurev.aa.24.090186.001553 . - .
- Giridhar, S.; Ferro, A.; Parrao, L. Elemental Abundances and Atmospheric Parameters of Seven FG Supergiants (anglicky) // Publications of the Astronomical Society of the Pacific : journal. - 1997. - Sv. 109 . — S. 1077 . - doi : 10.1086/133978 . - .
- Drout, Maria R.; Massey, Philip; Maynet, Georges. Žlutí a rudí supergiants of M33 // The Astrophysical Journal : journal. - IOP Publishing , 2012. - Sv. 750 , č. 2 . — S. 97 . - doi : 10.1088/0004-637X/750/2/97 . — . - arXiv : 1203.0247 .