Žalité, Elina Augustovna

Elina Augustovna Zalite
Lotyšský. Elina Zalite
Datum narození 19. října 1898( 1898-10-19 ) [1]
Místo narození
Datum úmrtí 7. dubna 1955( 1955-04-07 ) [1] (ve věku 56 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení spisovatelka , básnířka

Elina Augustovna Zalite ( lotyšsky Elīna Zālīte ; 7. (19. října), 1898, Trapene volost , Lotyšsko - 7. dubna 1955, Riga) - lotyšská sovětská spisovatelka. Ctěný pracovník kultury Lotyšské SSR (1954).

Životopis

Narodila se v rodině tesaře .

V roce 1904 se rodina přestěhovala do Ape . V Ape navštěvovala Elina základní školu. V roce 1918 absolvovala gymnázium Tartu Pushkin Gymnasium jako externí studentka. Od roku 1918 do roku 1920 působila jako učitelka v Aluksne . Od roku 1921 - v Rize.

Objevila se v literatuře jako překladatelka estonských textů (1922). V roce 1930 vydala sbírku básní „Lesní květiny“ („Sila ziedi“). Poté napsala několik her na témata buržoazního života: „Nebezpečný věk“ („Bīstamais vecums“, 1927); "Podzimní růže" ("Rudens rozes", 1939); „Song of the Oriole“ („Vālodzes dziesmas“, 1940) aj. Vydala sbírku cestopisných esejů „Slunečný Egypt“ („Saules zeme Egipte agrāk un tagad“, 1937).

Po Velké vlastenecké válce působila jako sovětská dramatička, hry „Navrácená vlast“ („Atgūtā dzimtene“, 1948), „Slovo ženám“ („Vārds sievietēm“, 1950), „Zdroj síly“ („Spēka“ avots“, příspěvek. 1950, vyd. 1951). Napsala text pro první lotyšskou hudební komedii „V zemi modrých jezer“ („Zilo ezeru zemē“, 1954, hudba A. Žilinskij ).

Pohřbena na hřbitově Rainis (náhrobek sochaře K. Zemdegy , 1958 - pomník pamětní plastiky).

V roce 1973 bylo v Ape otevřeno Zalite Memorial Museum [2] .

Bibliografie

Literatura

Sīra B., Elīna Zālīte, in: Apcerējumi par Latviešu padomju literatūras vēsturi, sēj. 1, Riga, 1955.

Poznámky

  1. 1 2 Elina Zalite // (nespecifikovaný název)
  2. APE - 2019. Turistické informační centrum . Získáno 9. května 2019. Archivováno z originálu dne 9. května 2019.
  3. Katalog RNB

Odkazy