Ikker

ikker
Němec  Uecker
Charakteristický
Délka 98 km
vodní tok
Zdroj  
 •  Souřadnice 53°04′05″ s. sh. 13°42′49″ palců. e.
ústa Štětínský záliv
 •  Souřadnice 53°45′04″ s. sh. 14°04′17″ palců. e.
Umístění
Země
Regiony Braniborsko , Meklenbursko-Přední Pomořansko
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Uecker [1] ( německy  Uecker , zastarale Ucker [2] [3] [4] německy  Uker [3] ) je řeka na severovýchodě Německa o délce 98 kilometrů.

Historie

Řeka protéká moderními německými zeměmi Braniborsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko nedaleko polských hranic, pramen řeky je u města Vredewalde , dříve patřícího do pruské provincie Braniborsko [3] . Oblast pokrytí území je cca 2200 km² .

Etymologicky pochází název řeky ze slovanského „vinutí“. Od tohoto jména pochází jak jméno slovanského kmene ukrane , který žil v oblasti řeky v 6. -12. století, tak i název celého regionu Uckermark (Uckermarchia [5] ).

Pramen řeky je u vesnice Temmen ( německy  Alt Temmen ). Poté řeka teče severním směrem a protéká dvěma jezery - Oberikkersee a Unterikkersee , v jiném zdroji je uvedeno, že protéká jezery Oberuker, Strelover a Unteruker [3] a poté se vlévá do Štětínského zálivu poblíž Uckermündu [ 6] do malého přístavu [ 3] , po projetí města Ueckermünde (Uckermünde [3] ). Vychází z Pasevalky , 35 kilometrů je splavný [3] .

Poznámky

  1. Německo. Obecně zeměpisná mapa (měřítko 1:1 000 000). — Roskartografiya, 2007
  2. Odra // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 Ucker // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  4. Prenzlau // Malý encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : ve 4 svazcích - Petrohrad. , 1907-1909.
  5. Uckermarchia // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  6. Uckermünde // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Literatura