Chrám Ilor
Stabilní verze byla
zkontrolována 30. června 2022 . Existují neověřené
změny v šablonách nebo .
Илорская церковь святого Георгия ( груз. ილორის წმინდა გიორგის ეკლესია ) — христианский храм в Абхазии , в Очамчырском районе частично признанной Республики Абхазия , согласно административному делению Грузии — в Очамчирском муниципалитете Абхазской Автономной Республики [1] , в селе Илори ; ukázka gruzínské architektury 11. století. Komplex kostela Ilori je tvořen samotnou budovou kostela a pomocnými budovami. Areál je obehnán dlážděným plotem, nad bránou je zvonice.
Historie
Kostel Ilori je jedním z nejvýznamnějších příkladů architektury západní Gruzie. V průběhu staletí byla jeho budova opakovaně restaurována a rekonstruována. Konkrétně v 17. století kostel obnovil mingrelský princ Levan II Dadiani [3] a v 19. století jej znovu obnovili panovníci mingrelského knížectví v Uríši. Kostel Ilori je popsán mnoha západními a gruzínskými badateli a misionáři – tak, podle historika z 18. století Vakhushti Bagrationiho : „Je tam ilorský kostel sv. bohaté a zdobené ...“ [3] . Kostel Iloria zmiňují ve svých dílech Jean Chardin, Dubois de Monpere , Marie Brosset, A. Pavlinov , D. Bakradze a mnoho dalších [3] . Ve 20. století se architekturou kostela Ilori zabýval abcházský umělecký kritik A. Katsia, který této problematice věnoval svou doktorandskou práci a monografii a označil chrám za vzor gruzínské architektury 11. století. .
Porušení autenticity
Gruzie opakovaně nastolila otázku zachování a ochrany historických kulturních hodnot, včetně chrámu Ilori, na území Abcházie, které Gruzie nekontroluje [4] . Restaurátorské práce prováděné v chrámu v posledních letech vedly na konci roku 2010 ke konfliktu mezi gruzínskou a abcházskou stranou. Podle gruzínské strany se v důsledku práce ztratila autenticita historické památky, „originalita gruzínské tradiční architektury byla zničena kvůli přerozdělení chrámu na ruský způsob“. Ministerstvo zahraničních věcí Gruzie ve svém prohlášení označilo provedenou práci za vandalismus a vyzvalo mezinárodní společenství, UNESCO a mezinárodní organizace, aby „zastavily cílené ničení gruzínského kulturního a historického dědictví na okupovaných územích Gruzie“. [5] .
Podle gruzínských zdrojů během restaurování prošla budova kostela významnými změnami:
- nad původně kupolovou jednolodní stavbou byla vztyčena kupole charakteristická pro ruskou církevní architekturu;
- fasáda byla přetřena bílou barvou, východní stěna budovy byla omítnuta, na níž bylo dříve v gruzínštině vytvořeno pět lapidárních nápisů obsahujících informace z rané historie kostela Ilori; oblouky kostela jsou natřeny červenou barvou, doplněny reliéfními prvky netypickými pro gruzínskou architekturu;
- ve vnitřním prostoru chrámu byla dochovaná fresková malba vymazána a zabílena [3] .
Soudě podle zpráv v médiích abcházská strana nepopírá, že během restaurování se vzhled chrámu změnil, nicméně jak představitelé Abcházské pravoslavné církve [6] , tak představitelé popírají, že by na chrámu způsobili nenapravitelné škody [7] .
Dne 22. února 2011 v rámci 25. gruzínsko-abcházské schůzky o prevenci incidentů a mechanismech reakce gruzínská strana nastolila otázku přístupu do chrámu Ilori, ale byla abcházskou stranou odmítnuta.
V březnu 2011 na 15. kole ženevských diskusí o bezpečnosti a stabilitě v Zakavkazsku abcházská strana představila fotografické materiály o stavu chrámu Ilori před a po restaurování [8] .
Další informace
Dne 23. listopadu 2009 vydala Národní banka Georgie na počest Dne svatého Jiří sbírkové mince s vyobrazením chrámu Ilori, denominované v 10 lari . Hmotnost mincí je 28,28 g, průměr 38,61 mm, ražba 1500 výtisků. Tvůrci mincí byli Mamuka Gongadze (revers) a Temur Apkhadze (avers) [9] .
Dne 6. prosince 2010 vydala Národní banka Republiky Abcházie v sérii „Historické památky Abcházie“ sbírkovou minci s vyobrazením Ilorského chrámu (Elyrský chrám sv. Jiří), v nominální hodnotě 10 apsarů. . Hmotnost mince je 33,94±0,31 g, průměr 39 mm, ražba 1000 kusů. Umělec Batal Dzhapua [10] .
Viz také
Poznámky
- ↑ Tato osada se nachází v Abcházii , což je sporné území . Podle správního členění Gruzie je sporné území obsazeno Abcházskou autonomní republikou . Ve skutečnosti je sporné území obsazeno částečně uznaným státem Abcházie .
- ↑ Giorgi Kalandia. Paláce Dadiani – průvodce muzeem historie a architektury . - Zugdidi: Dadiani Palaces History and Architecture Museum, 2010. - S. 196. - ISBN 978-9941-0-1991-3 .
- ↑ 1 2 3 4 L. Akhaladze Památník gruzínské architektury volá o pomoc // Klub odborníků, 02.12.2010 (nepřístupný odkaz) . Získáno 2. prosince 2010. Archivováno z originálu 13. července 2015. (neurčitý)
- ↑ Hroby prvního krále sjednocené Gruzie Bagrata Třetího již neexistují / / IA REGNUM, 6. 8. 2004 . Získáno 6. března 2011. Archivováno z originálu 31. března 2009. (neurčitý)
- ↑ Mamulašvili Tbilisi je znepokojen ničením gruzínských památek v Abcházii // Novosti-Georgia, 23. 11. 2010 . Získáno 2. prosince 2010. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2010. (neurčitý)
- ↑ Bartsits I. Abcházská církev je připravena dokázat UNESCO, že chrámy se obnovují // RIA Novosti, 24.11.2010
- ↑ Georgia žádá o záchranu chrámu Ilori v Abcházii // Kavkazský uzel, 12/4/2010 Archivní kopie z 15. března 2011 na Wayback Machine , Suvaryan N. Tbilisi žádá o záchranu chrámu Ilori// Echo of the Caucasus, 12 /2/2010 Archivní kopie z 23. září 2015 na stroji Wayback
- ↑ Suvaryan N. Bezpečnost je nade vše // Echo Kavkazu, 3. 4. 2011 . Získáno 13. března 2011. Archivováno z originálu 7. března 2011. (neurčitý)
- ↑ 10 ლარის ნომინალის მონეტა მონეტა // საქართველოს ბანკის ვებ ვებ-გვერდი (nepřístupný odkaz) . Získáno 2. prosince 2010. Archivováno z originálu 15. listopadu 2013. (neurčitý)
- ↑ Pamětní mince Abcházie // Národní banka Republiky Abcházie (nepřístupný odkaz) . Získáno 15. března 2011. Archivováno z originálu 18. května 2012. (neurčitý)
Literatura
- Sichinava A., Uridia M. Ilori // Ortodoxní encyklopedie . - M. , 2009. - T. XXII: " Ikona - Nevinný ". - S. 324-327. — 752 s. - 39 000 výtisků. - ISBN 978-5-89572-040-0 .
- ქსე, ტ. 5, გვ. 108, თბ., 1980
- ისტორიული სამურზაყანოს წარწერები: ილორის წარწერები // ახალაძე ლ. აფხაზეთის ეპიგრაფიკა, როგორც საისტორიო წყარო: ლაპიდარული და ფრესკული წარწერები. I. - თბ., 2005. - გვ. 96-108 (ილორის ტაძრის ხუროთმოძღვრული დახასიათება, შემორჩენილი ლაპიდარული წარწერების-პალეოგრაფიული ანალიზი);
- ილორის ეკლესია // მიბჩუანი თ. აფხაზეთი ნაწ. I. - გვ. 215-217
- მაკალათიას. სამეგრელოს ისტორია და ეთნოგრაფია - თბ., 1941. - გვ. 348-349 (ილორის წმინდა სახელობის ეკლესია ეკლესია-დახასიათება დახასიათება დახასიათება. ტექსტს ფოტო ფოტო);
- კასტელი დონ კრისტოფორო დე. . - თბ., 1976. - გვ. 450 (მოცემულია ილორის ტაძრის ერთი ნახატი თარგმანი თარგმანი თარგმანი, გვ. 173-174);
- ქართველთა უძველესang - 1912 (25 ივლ.). — გვ. 3 (მოკლე ცნობები);
- . II.: დასავლეთ საქართველოს წარწერები. ნაკვ. I (IX-XIII სს.). — თბ., 1980. — გვ. 159-161 (ილორის ეკლესიის ეკლესიის xi - xii საუკუნეების წარწერების ანალიზი ანალიზი);
- . აფხაზეთი .ტ. I. - თბ., 2007. - გვ. 16-17 (წმინდა გიორგის სახელობის ილორის ეკლესიის მდებარეობა მდებარეობა მოკლე არქიტექტურული დახასიათება მოხსენიებულნი მოხსენიებულნი არიან არიან მთავარი ლევან ლევან II დადიანი (XVII ს.), ვახუშტი ბატონიშვილი ფეოდალი გიორგი გურგენიძე, მთავარეპისკოპოსი, მღვდელი გიორგი მშენებლები: გიორგი გიორგი კ] ალატოზი მიქაელი. ტექსტს ერთვის სამი ფოტო ფოტო მოცემულია წმინდა სახელობის ხატის მოკლე აღწერილობა და ფოტო გვ გვ. 52–53. ტექსტი ქართულ რუსულ და ინგლისურ ენებზე);
- წმიდა დიდმოწამე გიორგის მახვილი. ილორი // საქართველოს სულიერი საგანძურძურიუნძუ. წ. ი — თბ., 2005. — გვ. 182–184 (გადმოცემები xi საუკუნის წმინდა სახელობის შესახებ შესახებ ხუროთმოძღვრული ხუროთმოძღვრული დახასითება ტექსტი ართ და ინგლ.
- ილორი // როგავა გ. რელიგია და ეკლესია აფხაზებში. — თბ., 2007. — გვ. 157-158 // როგავა გ. აფხაზეთის ისტორიის საკითხები. — თბ., 2009. — გვ. 158,
- ილორის ეკლესია // მიბჩუანი თ. აფხაზეთი. ნაწ. I. - თბ., 2003. - გვ. 215–216 (xi საუკუნით დათარიღებული, წმ. გიორგის სახ. ეკლესიის აღწერილობა და ისტორია);
- მივხედოთ ილორის წმ. გიორგის ეკლესიას // "კოლხური დიადემა". — 1991 (ოქტ.). - č. 8-9. — გვ. 10 (XI საუკუნის ძეგლის მდგომარეობის გო);
- ქობალიან. «ყურესა მცირესა დაშთომილ ვართ…» // გაზ. "კომუნისტი". — 1990 (8 აგვ.). — გვ. 4 (წმ. გიორგის სახ. ეკლესიაზე — მოკლაო).ბე ო).
Odkazy