Index kvality městského prostředí je nástrojem pro hodnocení kvality hmotného městského prostředí a podmínek pro jeho utváření pro města Ruské federace , který umožňuje využít výsledky hodnocení k vytváření doporučení pro zlepšení životního prostředí [1] . Tvoří jej jednou ročně Ministerstvo výstavby a bydlení a komunálních služeb Ruské federace [2] . Pro správné srovnání jsou všechna města rozdělena do 10 skupin podle velikosti a klimatických podmínek [3] .
Index byl vyvinut v listopadu 2019 ministerstvem výstavby Ruska za přímé účasti DOM.RF a KB Strelka [4] . Bylo provedeno hodnocení 1114 a 1115 ruských měst na základě údajů z let 2018 a 2019 [5] . Výpočty byly provedeny podle upravené metodiky, která byla schválena vládou Ruské federace v roce 2019. Zpočátku byly rozsáhlé monitorovací mechanismy testovány na příkladu 90 měst. Index kvality pro rok 2020 bude vypočítán a zveřejněn na jaře 2021 a bude zahrnovat 1116 měst [6] [7] .
Výsledky tvorby Indexu jsou v praxi využívány při implementaci ustanovení Dekretu prezidenta Ruské federace „O národních cílech a strategických cílech rozvoje Ruské federace na období do roku 2024“ , národní projekt " Bydlení a městské prostředí ", ve smyslu stanovení výše finančních prostředků z federálního rozpočtu do rozpočtů ustavujících subjektů Ruské federace na podporu státních programů ustavujících subjektů Ruské federace a komunálních programů v oblasti urbanismu a bydlení a komunálních služeb [8] [9] .
Při vývoji metodiky hodnocení kvality městského prostředí se zpracovatelé indexu řídili mezinárodními zkušenostmi, obrátili se na četné studie v oblasti hodnocení městských oblastí a na pokusy o sjednocení systémů do jedné struktury [10] .
Při výběru a tvorbě konečného souboru indikátorů byly zohledněny aktuální obecně uznávané mezinárodní dokumenty o utváření komfortního městského prostředí, včetně nového programu OSN o lidských sídlech - 2030 (UN Habitat agenda 2030), Resilient City Policies, formulovali specialisté OECD [7] .
Města Ruské federace jsou různorodá jak velikostí (počet obyvatel), tak i klimatickými podmínkami . Aby bylo možné zohlednit tyto vlastnosti a správně posoudit všechna města, jsou při sestavování indexového hodnocení rozdělena do skupin. Jsou to: největší (od 1 mil. lidí), velké (250 tis. -1 mil. osob), velké (100-250 tis. osob), střední (50-100 tis. osob), malé: 25-50 (25- 50 tis. lidí), malé: 5-25 a malé: do 5. Navíc v některých skupinách dochází k rozdělení měst na dvě podskupiny podle klimatických podmínek. Při zařazování města do určité skupiny se berou v úvahu dva ukazatele: geografická poloha města (konstantní ukazatel) a počet obyvatel města (každoročně aktualizován podle Státního statistického výboru ) [11] [12] .
Index je tvořen na základě hodnocení šesti typů městských prostorů podle šesti kritérií kvality městského prostředí. Toto hodnocení předpokládá přidělení jednoho klíčového ukazatele pro každý typ prostoru pro každé z kritérií. Výsledkem je vytvoření hodnotící matice 36 indikátorů [11] .
Vzhledem k tomu, že kvalita městského prostředí není prostým součtem kvality bydlení, ulic, krajinářských úprav , infrastruktury atd., a vyžaduje také hodnocení pomocí indikátorů, jejichž hodnoty se počítají souhrnně za celé město, prostor, nominálně kombinující všechny ostatní, je přidán k určitým typům prostorů v matici. Tento přístup je navržen tak, aby byl výpočet indexu co nejúplnější, nejspolehlivější a nejúčinnější [11] .
Podstatou metodiky je převést vnímání městského prostředí do měřitelné metriky [10] .
| Bezpečnost | Pohodlí | Šetrnost k životnímu prostředí a zdraví | Identita a rozmanitost | Modernost a relevance prostředí | Efektivita řízení | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bydlení a přilehlé prostory [11] | Podíl plochy vícebytových domů uznaných jako havarijní na celkové ploše vícebytových domů (%) | Podíl plochy bytových prostor vybavených současně vodovodem, odváděním vody (kanalizace), vytápěním, ohřevem teplé vody, plynovými nebo podlahovými elektrickými kamny na celkové ploše bytových prostor | Podíl tuhého komunálního odpadu zaslaného ke zpracování a odstranění na celkovém objemu vyprodukovaného a odstraněného tuhého komunálního odpadu (%) | Diverzita obytné zástavby (bezrozměrný koeficient) | Rozmanitost služeb v rezidenční oblasti (%) | Podíl bytových domů umístěných na pozemcích, u kterých byl proveden státní katastrální úřad, na celkovém počtu bytových domů (%) |
| Zelené plochy [11] | Podíl společných ploch zeleně na celkové ploše zeleně (%) | Úroveň ekologizace (%) | Stav zelených ploch (bezrozměrný koeficient) | Atraktivita zelených ploch (jednotka/km2) | Různé služby v zelených plochách (jednotka/km čtvereční) | Podíl obyvatel s přístupem k běžně užívaným zeleným plochám (městské lesy, parky, zahrady atd.) na celkovém počtu obyvatel (%) |
| Veřejná a obchodní infrastruktura a přilehlé prostory [11] | Podíl osvětlených částí ulic, nájezdů, nábřeží na konci roku na celkové délce ulic, nájezdů, náspů (%) | Rozmanitost služeb ve veřejných a obchodních částech města (%) | Podíl plochy města sklizené mechanizovanou metodou na celkové ploše města (%) | Soustředění objektů kulturního dědictví (jednotky/ha) | Úroveň rozvoje veřejných a obchodních čtvrtí města (jednotky/ha) | Úroveň vnějšího designu městského prostoru (%) |
| Sociální a volnočasová infrastruktura a přilehlé prostory [11] | Bezpečnost pohybu v blízkosti zdravotnictví, školství, kultury a sportu (jednotky/km2) | Rozmanitost kulturní, volnočasové a sportovní infrastruktury (bezrozměrný koeficient) | Dostupnost sportovní infrastruktury (%) | Podíl kulturních památek, které hostí zařízení sociální a volnočasové infrastruktury, na celkovém počtu památek kulturního dědictví (%) | Podíl služeb, které zlepšují komfort života lidí s omezenou schopností pohybu, na počtu těchto služeb poskytovaných právním aktem Ministerstva výstavby Ruska (%) | Podíl dětí ve věku 1-6 let přihlášených k umístění v předškolních zařízeních na celkovém počtu dětí ve věku 1-6 let (%) |
| Silniční síť [11] | Podíl úmrtí při dopravních nehodách (%) | Podíl celkové délky ulic opatřených dešťovou kanalizací (podzemní kanalizace) na celkové délce ulic, příjezdů, náspů (%) | Silniční kongesce (bezrozměrný koeficient) | Počet ulic s rozvinutým sektorem služeb (jednotek) | Index pochůznosti (bezrozměrový koeficient) | Míra dostupnosti městského prostředí pro zdravotně postižené a další osoby s omezenou schopností pohybu (%) |
| Celoměstský prostor [11] | Počet dopravních nehod v poměru k počtu obyvatel ve městě (bezrozměrný koeficient) | Dostupnost zastávek MHD (%) | Podíl městského obyvatelstva zásobovaného kvalitní pitnou vodou z centralizovaných vodovodů na celkovém městském obyvatelstvu (%) | Počet atraktivit pro obyvatelstvo (jednotky) | Podíl obyvatel pracujících v nevýrobním sektoru ekonomiky na celkovém počtu pracujících obyvatel (%) | Podíl občanů starších 14 let zapojených do rozhodování o otázkách rozvoje města na celkové populaci měst nad 14 let (%) |
Výpočet indexu se provádí v několika po sobě jdoucích fázích. V počáteční fázi tvorby indexu se shromažďují data a počítají se hodnoty indexových ukazatelů, v další fázi se města rozdělují do velikostně-klimatických skupin, následně se v rámci tvoří individuální 10bodová každá velikostně-klimatická skupina měst, která stanoví maximální a minimální hodnoty ukazatelů odpovídající určitému skóre, se v konečné fázi sečtou skóre měst a vytvoří konečný číselný ukazatel [11] .
Pro tvorbu indexu jsou využívány tyto zdroje informací: státní statistika , data z geografických informačních systémů a dálkový průzkum území [13] .
Index města se vypočítá jako součet skóre všech 36 ukazatelů, hodnocených na stupnici od 0 do 10 [14] . Kumulativní index měst se měří na stupnici od 0 do 360 bodů. Podle výsledného skóre se určuje kvalita městského prostředí. Města tak mohou získat maximálně 360 bodů. Podle toho je nepříznivé městské prostředí určeno indexem města v rozsahu od 0 do 180 bodů. Příznivé městské prostředí je, když se index města pohybuje v rozmezí od 181 do 360 bodů [15] .
Výpočet indexu pro jednotlivé subjekty Ruské federace se provádí stanovením průměrné hodnoty indexů měst konkrétního subjektu Ruské federace mezi všemi velikostními a velikostně-klimatickými skupinami [9] .
Na základě výsledků analýzy 1114 měst v roce 2018 dosáhlo skóre odpovídající příznivému městskému prostředí (od 181 do 360) 23 %, neboli 256 ruských měst. Nejvyšší průměrné skóre je ve velkých městech s populací 250 tisíc až 1 milion lidí (186 bodů) a nejvyšší skóre je v Moskvě , město dosáhlo 276 bodů [16] . Hodnocení měst probíhalo podle kumulativní analýzy dat - 19 ukazatelů z 36 základních bylo převzato z otevřených zdrojů, data pro dalších 17 byla vypočtena ručně na základě statistik poskytnutých kraji. [17] [18]
Na základě analýzy 1115 měst v roce 2019 se počet měst s příznivým životním prostředím zvýšil a činil 299 z 1115 (26,9 %). Průměrná hodnota indexu kvality městského prostředí v Ruské federaci dosáhla 169 bodů, zatímco plánovaný ukazatel byl 166 bodů [19] [12] .
Údaje pro některá města| Číslo skupiny | Velikostně-klimatická skupina | Celkový počet měst ve skupině | Nejlepší města (index) | Nejhorší města (index) |
|---|---|---|---|---|
| jeden | Největší města s více než 1 milionem obyvatel se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
patnáct | 1. Moskva (283), 2. Petrohrad (243), 3. Kazaň (201), 4. Nižnij Novgorod (193), 5. Rostov na Donu (193) |
11. Čeljabinsk (161), 12. Volgograd (159), 13. Samara (159), 14. Novosibirsk (158), 15. Omsk (106) |
| 2 | Velká města s 250 tisíci až 1 milionem obyvatel se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
59 | 1. Groznyj (223), 2. Soči (219), 3. Ťumeň (219), 4. Bělgorod (218), 5. Chimki (217) |
55. Kursk (160), 56. Simferopol (160), 57. Archangelsk (153), 58. Ulan-Ude (151), 59. Čita (148) |
| 3 | Velká města s populací 100 tisíc až 250 tisíc lidí se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
87 | 1. Reutov (261), 2. Odintsovo (233), 3. Krasnogorsk (230), 4. Velký Novgorod (228), 5. Mytišči (227) |
83. Elista (143), 84. Arťom (138), 85. Nazran (138), 86. Mines (132), 87. Novošachtinsk (122) |
| Číslo skupiny | Velikostně-klimatická skupina | Celkový počet měst ve skupině | Nejlepší města (index) | Nejhorší města (index) |
|---|---|---|---|---|
| jeden | Největší města s více než 1 milionem obyvatel se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
patnáct | 1. Moskva (288), 2. Petrohrad (249), 3. Kazaň (204), 4. Nižnij Novgorod (201), 5. Rostov na Donu (200) |
11. Čeljabinsk (170), 12. Samara (168), 13. Novosibirsk (166), 14. Volgograd (159), 15. Omsk (113) |
| 2 | Velká města s 250 tisíci až 1 milionem obyvatel se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
59 | 1. Ťumeň (225), 2. Soči (225), 3. Groznyj (225), 4. Krasnodar (223), 5. Bělgorod (222) |
55. Nižnij Tagil (172), 56. Kurgan (167), 57. Kursk (166), 58. Simferopol (164), 59. Archangelsk (157) |
| 3 | Velká města s populací 100 tisíc až 250 tisíc lidí se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
87 | 1. Reutov (264), 2. Velký Novgorod (240), 3. Krasnogorsk (238), 4. Chanty-Mansijsk (232), 5. Odintsovo (232) |
83. Elista (152), 84. Kyzyl (148), 85. Mines (146), 86. Artem (138), 87. Novošachtinsk (131) |
| Číslo skupiny | Velikostně-klimatická skupina | Celkový počet měst ve skupině | Nejlepší města (index) | Nejhorší města (index) |
|---|---|---|---|---|
| jeden | Největší města s více než 1 milionem obyvatel se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
patnáct | 1. Moskva (293), 2. Petrohrad (256), 3. Kazaň (210), 4. Nižnij Novgorod (209), 5. Rostov na Donu (208) |
11. Voroněž (184), 12. Čeljabinsk (183), 13. Samara (172), 14. Volgograd (163), 15. Omsk (127) |
| 2 | Velká města s 250 tisíci až 1 milionem obyvatel se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
59 | 1. Ťumeň (233), 2. Groznyj (233), 3. Soči (229), 4. Jaroslavl (228), 5. Bělgorod (226) |
55. Machačkala (178), 56. Kurgan (175), 57. Archangelsk (174), 58. Simferopol (171), 59. Kursk (170) |
| 3 | Velká města s populací 100 tisíc až 250 tisíc lidí se nacházejí v relativně příjemném klimatu |
87 | 1. Reutov (268), 2. Dolgoprudnyj (243), 3. Velký Novgorod (241), 4. Ljubertsy (241), 5. Krasnogorsk (240) |
83. Prokopjevsk (157), 84. Nazraň (153), 85. Kyzyl (152), 86. Arťom (149), 87. Novošachtinsk (139) |
Podle plánů a úkolů Ministerstva výstavby Ruska by se do roku 2024 měla průměrná hodnota indexu zvýšit o 30 % (až 212 bodů), počet měst s příznivým městským prostředím by se měl zdvojnásobit (až 676 měst) [3] .