Iniciativa

Iniciativa (z lat.  initium  - začátek) - samostatné rozhodování člověka , forma projevu jeho sociální aktivity [1] . Synonymum - iniciativa .

Iniciativa je definována jako axiomatické označení znaku asymetrie v interakci živého předmětu s libovolnými předměty. Označuje, že objekt má schopnost jednat nezávisle a měnit svůj vlastní stav v rozporu s přirozenou setrvačností .
Pojem „iniciativa“ je dán tím, že neexistuje v interakcích objektů neživé přírody, podléhající přirozenému zákonu zachování velikosti a směru rychlosti jejího relativního pohybu ( hybnosti ). Pojem iniciativy vzniká v souvislosti s přirozenou schopností živých objektů spontánně (nezávisle) měnit velikost a (nebo) směr rychlosti jejich relativního pohybu.
Zatímco neživý , přírodní objekt v reálné přírodě si bez vnějšího vlivu zachovává svůj přímočarý a rovnoměrný pohyb ( zákon setrvačnosti ), i ten nejprimitivnější živý objekt má schopnost změnit velikost i směr svého pohybu na jeden. stupně nebo jiného t.j. jednat úmyslně. Živé objekty jsou zejména schopny samostatně měnit směr svého pohybu, aby se selektivně vyhnuly nebo iniciovaly (záměrně vyvolaly) konkrétní srážku, stejně jako měnit svou rychlost za účelem předjíždění nebo zaostávání za jiným objektem atd.
V souvislosti s touto přirozenou vlastností se iniciativa pro osobu, která je schopna libovolně určovat potřebu provést či nevykonat ten či onen čin, stává primární charakteristikou jakéhokoli jeho jednání, definovaného pojmem „ autorství “. Iniciativa
nabývá zvláštní důležitosti při páchání zavrženíhodných činů a určování míry přiměřenosti jejich trestání za trestné činy a neméně důležitou roli hraje při povzbuzování a odměňování užitečného jednání.

Viz také

• Skirmisher

Poznámky

1. ↑ Etický slovník. Pod. vyd. A. A. Huseynov a I. S. Kona. M. Politizdat. 1989. str. 447.

Literatura

• Iniciativa // ​​Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Slovníky a encyklopedie	Moderní Ukrajina