Informační prostor

Informační prostor je prostor, ve kterém se informace  tvoří, přesouvají a spotřebovávají [1] . Je to soubor výsledků sémantické činnosti lidstva; „svět jmen a titulů“ spojený s ontologickým [2] .

Termín má výraznou dvojznačnost a používá se ve fyzice a filozofii (v přeneseném nebo idealistickém smyslu) [3] [4] . Současně, podle Sergeje Pereslegina , byl tento koncept také rozvíjen v para- a pseudo -vědeckých studiích [4] .

Definice a spojení se souvisejícími pojmy

I. A. Dobrovolskaja poukazuje na to, že ve vědecké komunitě pojem „informační prostor“ poprvé použil redaktor časopisu „Information Resources of Russia“ O. V. Kedrovsky [5] . Analýza různých zdrojů odhalila řadu formulací definice, například [5] :

I. A. Dobrovolskaya poukazuje na to, že stávající definice jsou uvedeny buď z hlediska humanitárního přístupu , nebo z hlediska technického přístupu . Při technickém přístupu je informační prostor uvažován po organizační a technické stránce a je vázán na kanály šíření dat, při humanitárním přístupu mají objekty informačního prostoru lidskou povahu [5] .

Podle Sergeje Pereslegina „je informační prostor primárním konceptem, a proto nemůže být striktně definován a je zasazen ve formě dialektické opozice k hmotnému, fyzickému, předmětnému prostoru“ [2] .

Kromě informačního prostoru existuje řada souvisejících pojmů, jako je „informační prostředí“, „informační pole“, které se často používají jako synonyma, i když o takovém použití se vedou spory [6] .

Poznámky

  1. ↑ Proskurin S. A. Geopolitická dimenze globálního informačního prostoru // Geopolitics: Proc. / Pod celkovou. vyd. V. A. Michajlova. - M .: Nakladatelství RAGS, 2007. - 261 s.
  2. ↑ 1 2 Pereslegin, 2002 .
  3. ↑ Ozherel'eva, 2014 , str. 21.
  4. ↑ 1 2 Pereslegin, 2002 , Doslov.
  5. ↑ 1 2 3 Dobrovolskaya, 2014 .
  6. ↑ Ozherel'eva, 2014 , str. 22-23.

Literatura