Ayuko Ito | |||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
伊藤亜由子 | |||||||||||||||||||||||||
obecná informace | |||||||||||||||||||||||||
Státní občanství | Japonsko | ||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 29. září 1986 (ve věku 36 let) | ||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Hamamatsu , Shizuoka | ||||||||||||||||||||||||
Specializace | Krátká trať | ||||||||||||||||||||||||
Trenér | Takehiro Kodera | ||||||||||||||||||||||||
Medaile | |||||||||||||||||||||||||
|
Ayuko Ito (伊藤 亜由子, Ito: Ayuko , narozen 29. září 1986 , Hamamatsu , prefektura Shizuoka ) je japonský rychlobruslař, který se specializuje na rychlobruslení na krátké dráze . Účast na Zimních olympijských hrách 2010 , 2014 a 2018 , bronzová medailistka z mistrovství světa 2013 a 2017 ve štafetě.
Ayuko Ito začala bruslit, když byla na druhém stupni základní školy. Otec ji nejprve vzal do školy rychlobruslení, kde potkala pana Hideta Takiguchiho, bývalého rychlobruslaře, který ji přivedl k rychlobruslení na krátké dráze. Když byla ve druhém ročníku na Yoshin High School, soutěžila na japonském šampionátu. Protože její rodné město Hamamatsu je na zimní sporty příliš teplé, otec ji třikrát týdně vzal na kluziště v sousední prefektuře Aichi a dál pilně cvičila.
Po absolvování střední školy nastoupila do Toyota Motor Corporation. V roce 2003 se poprvé představila na velkém mezinárodním turnaji - Mistrovství světa juniorů v Budapešti , kde hned získala bronzovou medaili. O rok později se v Pekingu při svých prvních individuálních startech dostala do semifinále na distancích 1500 m a obsadila 12. místo ve víceboji jednotlivců.
Po těchto dobrých výsledcích byla ve 14 letech vybrána do národního týmu na Světový pohár v únoru 2004, kde byla v semifinále štafety z týmu diskvalifikována. V sezóně 2004/05 Ayuko moc úspěchů nedosáhla. V lednu 2005 na mistrovství světa juniorů v Bělehradě obsadila 17. místo v celkovém pořadí. O rok později v Miercurea-Cuc na juniorských soutěžích skončila čtvrtá na distanci 1500 metrů.
Rok po ukončení střední školy si vykloubila levé rameno. Kvůli zranění vynechala zimní olympijské hry 2006 v Turíně. Sezóna Světového poháru 2006/07 byla pro Ita docela úspěšná, když skončil desátý na 500 m. O rok později vylepšila svůj nejlepší výsledek na Světovém poháru v Heerenveenu na deváté místo na stejné distanci. Kromě toho se na svém domácím Světovém poháru v Kóbe postavila na stupně vítězů 3. místem ve štafetě.
Stejně jako loni nestartovala na velkých akcích. Také na začátku sezóny 2008/09 na Světovém poháru dosáhla dobrých výsledků, včetně 8. místa v Naganu. Ayuko vyhrál celkový titul na All Japan Short Track Speed Skating Championships. V únoru 2009 na etapě v Drážďanech obsadila 6. místo na 1000 m a na mistrovství světa ve Vídni obsadila 14. místo na 1000 m, což byl její nejlepší individuální výsledek.
V září se umístila na 2. místě ve štafetě na Světovém poháru v Soulu a na 2. místě v All Japan Championships v prosinci 2009 a kvalifikovala se na Zimní olympijské hry 2010. V únoru 2010 na zimních olympijských hrách ve Vancouveru obsadila 18. místo na 1000 m a 7. místo ve štafetě. Její umístění na březnovém mistrovství světa v Sofii bylo 18. ve víceboji jednotlivců a 4. místo na mistrovství světa družstev v Bormiu .
V sezóně 2010/2011 závodila Ayuko Ito na Světovém poháru a v Čchang-čchunu se umístila na 6. místě na 500 metrů. V březnu 2011 na mistrovství světa družstev ve Varšavě pomohla týmu získat 6. místo. V sezóně 2011/12 se ve Světovém poháru štafet umístila jednou na 2. místě a třikrát na 3. místě. Na 1000 m se během sezóny několikrát umístila v top 10 a skončila tak celkově 8. ve Světovém poháru na 1000 m.
Na mistrovství světa v Šanghaji v roce 2012 obsadila 10. místo na 1000 m, 9. místo na 1500 m a 5. místo na 500 m, a tak ve víceboji obsadila 15. místo. O rok později na mistrovství světa v Debrecínu získala bronzovou medaili ve štafetě. Jejím nejlepším výsledkem v závodě jednotlivců bylo 4. místo na 1500 m a celkově 8. místo.
Následující rok na ZOH 2014 v Soči obsadila 22. místo na 1000 m, 19. místo na 500 m a 18. místo na 1500 m. Na konci sezóny skončila 5. Poté odešla do sportovního důchodu, ale láska k bruslení se vrátila k závodění a v únoru 2016 byla 3. ve štafetě na Světovém poháru v Drážďanech a následující měsíc skončila 7. ve štafetě na pódiu v Soulu. V prosinci obsadila 1. místo v All Japan Championship.
V únoru 2017 na Asijských zimních hrách v Sapporu získala stříbrnou medaili na 500 m. V březnu 2017 získala bronzovou medaili ve štafetě na MS v Rotterdamu . O rok později na své třetí zimní olympiádě v Pchjongčchangu obsadila společně s týmem 6. místo ve štafetě. Po hrách ukončila kariéru. Pracuje jako úřednice.
![]() |
---|