Camillians | |
---|---|
Celý název | Řád řádných duchovních - Služebníci nemocných |
Latinský název | Ordo Clericorum Regularium Ministrantium Infirmis |
Snížení | MI |
Kostel | katolický kostel |
Zakladatel | Svatý. Camille de Lellis |
Datum založení | 1584 |
Rok schválení | 1586 |
Počet mnichů | 1134 (2014) |
webová stránka | camilliani.org |
Camillians , Řád řádných duchovních – ministrů nemocných ( lat. Ordo Clericorum Regularium Ministrantium Infirmis, MI ) je mnišský řád římskokatolické církve , založený v roce 1584 svatým Camillem de Lellis v Římě .
V roce 2014 řád tvořilo 1134 mnichů, z toho 678 kněží. Řád vlastní 174 klášterů [1] .
Činnost řádu je zaměřena výhradně na lékařskou péči o nemocné a sociální pomoc znevýhodněným skupinám obyvatelstva. Camillians pracují v nemocnicích, včetně těch, které patří do řádu, hospiců, azylových domů. V průběhu historie se Camillians také starali o raněné na bojišti. V Římě založil řád Mezinárodní institut pastorační teologie a zdraví. Řád má službu sociální pomoci Camillian, která pomáhá bezdomovcům a chudým.
Roucho Camillianů je černé s všitým červeným křížem.
Saint Camille de Lellis původně vytvořil společnost pro pomoc nemocným. Dva roky po založení pravidel Společnosti pro ministerstvo nemocných je schválil papež Sixtus V. a v roce 1591 papež Řehoř XIV . povýšil společnost na mnišský řád. Camillians, spolu se třemi tradičními mnišskými sliby, dali čtvrtý - slib služby nemocným. V témže roce Camille de Lellis složil spolu s 25 kolegy slavnostní slib a stal se prvním rektorem řádu.
Prvních sto let pracovali řádoví bratři pouze v nemocnicích v Itálii. Proslavili se tím, že v době epidemií neodmítli péči ani o pacienty se smrtelnými chorobami. Camillianové se také starali o beznadějně nemocné, snažili se je utěšovat a zmírňovat jejich bolest, což jim vyneslo lidovou přezdívku „otcové dobré smrti“. V roce 1614 měl řád 299 mnichů v 17 klášterech. V roce 1693 byla založena provincie Camillians ve Španělsku a v 18. století se jejich činnost rozšířila do Nového světa.
Za Napoleona byli Camillianové zakázáni, ale po jeho pádu byla činnost řádu obnovena. V 19. století sloužili kamiliáni téměř ve všech zemích Evropy, Asie, Afriky a Ameriky. Více než 200 Camillianů zemřelo na nakažlivé nemoci a kulky na bojištích, kde se starali o raněné.
Ke kamiliánskému řádu jsou přidruženy dvě ženské kongregace – Kongregace dcer sv. Camilla, založená v roce 1892 (798 jeptišek v roce 2002) a Kongregace ministrů nemocných sv. Camille, založená v roce 1841 (302 jeptišek v roce 2002)
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
katolické náboženské řády | |
---|---|
Klášterní řády benediktini podnikatelky Camaldula kartuziáni trapisté cisterciáci Paulina Uršulínky Žebravý příkazy augustiniáni (OSA) dominikáni jezuité Clarissa karmelitáni Minima Servity trinitáři františkáni Pohostinství Antonité Bonifratry Camillians Řád svatého Tomáše Kánony Normální augustiniáni (CRSA) premonstranti Pravidelní duchovní Barnavité jezuité piaristé Somaski Theatines církevní sbory Assumpcionisté Basiliana Verbisté klaretiánů Mariana redemptoristé Salesiáni Dona Boska Misionářské řády bílí otcové Africká misijní společnost Společnost zahraničních misí v Paříži Společnosti apoštolského života dcery milosrdenství lazaristé Oratoriáni Sulpicians Vojenské rozkazy Maltézský řád Řád Božího hrobu Jeruzalémského Templáři Řád svatého Lazara Calatravův řád Řád Santiaga Řád Montegaudio Řád Avis Warband Řád San Jorge de Alfama Řád meče Dobrinský řád Řád Montesa Řád Kristův Řád Panny Marie z Betléma |