Ata Kando | |
---|---|
visel. Kando Ata | |
Jméno při narození | visel. Gorog Etelka |
Datum narození | 17. září 1913 [1] [2] [3] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 14. září 2017 [4] [5] (ve věku 103 let) |
Místo smrti | |
Země | |
obsazení | fotograf |
Ocenění | Spravedlivý mezi národy ( 1. listopadu 1998 ) |
Autogram | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ata Kando ( holandština. Ata Kandó , 17. září 1913 , Budapešť – 14. září 2017 , Bergen, Severní Holandsko, Nizozemsko) byla nizozemská fotografka maďarského původu. V roce 1998 Ata Kando a její manžel obdrželi čestný titul Spravedlivý mezi národy .
Etelka Görög se narodila 17. září 1913 v Budapešti do rodiny židovského původu Margity (rozené Beke) a Imre Görögových. Její otec byl středoškolský učitel a překladatel ruské literatury. Během první světové války byl válečným zajatcem . Její matka byla překladatelkou skandinávské literatury a mluvila 5 jazyky. Dědeček z matčiny strany byl slavný matematik .
Když se dívka naučila mluvit, nemohla vyslovit své jméno a od dětství používala jméno Ata. Oba rodiče povzbuzovali svou dceru, aby se věnovala uměleckým aktivitám. Ráda kreslila a byla zapsána na soukromou akademii Shandora Bortnika. Mezi další studenty patřil malíř Gyula Kando , kterého si vzala v roce 1931. Pár se přestěhoval do Paříže, ale kvůli finančním potížím se v roce 1935 vrátil do Budapešti. Přesunula své studium na fotografii, Kando začala studovat u Clary Wachter a Marianne Reismann , poté absolvovala Ferenc Haar .
Kando a její manžel se vrátili do Paříže v roce 1938 a se svou ženou Ferencem Haarem otevřela fotografické studio mezi Louvrem a Palais Garnier . Podnik se zaměřením na dětskou fotografii začal růst, ale v roce 1940 ji německá invaze do Paříže přinutila vrátit se do Maďarska. V roce 1941 se narodil syn Tamas a o 2 roky později dvojčata Julia a Magdolna. Kondovi rodiče a sestra byli nuceni se skrývat, ale protože její manžel nebyl Žid, zákon Ayranského manžela poskytl Kando určitou ochranu, mohla se volně pohybovat. Ona i její manžel pracovali za 2. světové války pro odboj, v jejich domě žilo 14 Židů. Rodina se několikrát stěhovala a až do konce války zůstala bez povšimnutí. Atta a její manžel získali od Izraele titul Spravedlivý mezi národy za pomoc Židům během holocaustu v roce 1998. V roce 1999 se přestěhovala na Isle of Wight za jednou ze svých dcer a poté se v roce 2001 vrátila do Nizozemska a usadila se v Bergenu. V roce 2003 vydala druhou sbírku fotografií svých dětí v letech 1954 až 1955. V roce 2004, při oslavě jejích 90. narozenin, byly v Nizozemsku promítány fotografie z Červené knihy. Po 2 letech uspořádala v roce 2006 výstavu prací s maďarským velvyslanectvím v Berlíně, jejíž součástí byly i fotografie pořízené v roce 1956 dětmi uprchlíků. V roce 2013 vyšel v souvislosti s jejími 100. narozeninami anglický a maďarský překlad A Dream in the Forest a Maďarské muzeum fotografie uspořádalo dvouměsíční výstavu jejích prací.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
|