Friedrich August Quenstedt | |||
---|---|---|---|
Němec Friedrich August Quenstedt | |||
| |||
Datum narození | 9. července 1809 | ||
Místo narození | Eisleben | ||
Datum úmrtí | 21. prosince 1889 (ve věku 80 let) | ||
Místo smrti | Tübingen | ||
Země | |||
Vědecká sféra | mineralogie , geologie | ||
Místo výkonu práce | |||
Alma mater | |||
vědecký poradce | Christian Samuel Weiss | ||
Ocenění a ceny |
|
||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Systematik divoké zvěře | |
---|---|
Autor jmen řady botanických taxonů . V botanické ( binární ) nomenklatuře jsou tyto názvy doplněny zkratkou Quenst. » _ Osobní stránka na webu IPNI |
Friedrich August Quenstedt ( německy : Friedrich August Quenstedt ; 9. července 1809 , Eisleben – 21. prosince 1889 , Tübingen ) byl německý geolog a mineralog .
Po ukončení studia v Berlíně byl jmenován profesorem (od roku 1837 ) mineralogie, geologie a paleontologie v Tübingenu . Hlavní Quenstedtovy vědecké práce se týkají studia švábské Jury, např.: „Das Flötzgebirge Württembergs“ ( 1851 ), „Der Jura“ ( 1857 ), „Handbuch der Petrefaktenkunde“ (3. vyd. 1882 ); "Petrefaktenkunde Deutschlands" ( 1849 a násl.) a "Die Ammoniten des schwäbischen Jura" ( 1884 ). Kromě toho Quanstedt publikoval „Epochen der Natur“ ( 1861 ) a několik prací o mineralogii: „Methode der Krystallographie“ ( 1840 ); „Handbuch der Mineralogie“ (3. vyd. 1877 ; v ruském překladu „Základní základy mineralogie“, Petrohrad, 1861); "Grundriss der bestimmenden und rechnenden Krystallographie" ( 1873 ).